Poprvé usednou ženy v kuvajtském parlamentu

17.05. 09:40 | Autor: ČTK , - red - | Aktualizováno: 17.05. 12:28

Změny v emirátu u Perského zálivu. Do kuvajtského parlamentu byly poprvé v historii země zvoleny ženy. V sobotních předčasných parlamentních volbách kandidovalo 16 žen a poslanecký mandát získaly čtyři z nich, oznámila arabská televize Al-Džazíra na základě oficiálních volebních výsledků.

Zvolení žen do parlamentu je ranou islamistům, kteří zákonodárnému sboru dlouhodobě dominují. Kuvajťanky dostaly poprvé právo volit a kandidovat v roce 2005, ale ve volbách v letech 2006 ani 2008 se neprosadily a nepodařilo se jim získat žádný poslanecký mandát.

Dobře si podle Al-Džazíry vedli i liberální kandidáti a šíité. Oficiální zveřejnění volebních výsledků se očekává do večera místního času.

Mezi čtyřmi ženami, které poprvé pronikly do Národního shromáždění, je i profesorka a bývalá ministryně zdravotnictví Masúma Mubaraková, která se v roce 2005 stala vůbec první ženou na ministerském postu v zemi.

Další ze zvolených žen je známá bojovnice za ženská práva Rula Daštiová, kterou list Financial Times loni označil za jednu z 20 nejvýznamnějších arabských žen. Zbylé dvě poslankyně jsou profesorkami pedagogiky a filozofie. Všechny čtyři ženy získaly vzdělání ve Spojených státech.

Jedna z vítězných kandidátek do parlamentu v davu příznivkyň. Kuvajt je konzervativní muslimskou zemí, kde je politika stále všeobecně považována za mužskou doménu.

Ve volbách o 50 míst v parlamentu usilovalo 210 kandidátů včetně 16 žen. Rozhodovat o nich mohlo téměř 350 tisíc registrovaných voličů, z toho více než polovina žen.

Volební účast ale byla nízká a odrazilo se v ní přesvědčení voličů, že volby změní jen málo ve snaze ukončit politickou krizi vzniklou spory mezi vládou a parlamentem, jež před dvěma měsíci vyústily v demisi vlády a vypsání předčasných voleb.

ČTĚTE TAKÉ: Ropný Kuvajt volí. Za poslední tři roky už potřetí

Hlavním důvodem sporu byla korupce emírem dosazeného kabinetu.

Kuvajtský politický systém ze systémů zemí Perského zálivu nejvíce připomíná demokracii západního stylu a moc panovnického rodu je zde oproti jiným zemím regionu o poznání menší. Přesto ani zde nejsou povoleny politické strany a kandidáti ve volbách zastupují určité hnutí, svůj kmen, nebo kandidují jako nezávislí.

Kuvajt, který je čtvrtým největším exportérem ropy a vlastní desetinu ropných rezerv, získal nezávislost na Británii v roce 1961 a o rok později se stal prvním arabským státem Perského zálivu, který přijal ústavu. V roce 1963 byl první zemí v oblasti, která zavedla volený parlament. Ten sice přijímá zákony navrhované vládou, ale kuvajtský emír může parlament obejít pomocí dekretů.

Kuvajtský emír při nedávné návštěvě OPekingu.