Po útoku v Mekce se prosadil striktní islám

Mekka, 1979.

Útok šíitských extremistů na nejposvátnější místo islámu, Velkou mešitu v Mekce, s téměř 250 mrtvými vedl před 40 lety paradoxně ke konci umírněného islámu a liberalizace společnosti v Saúdské Arábii.

Po něm začal mít v zemi navrch striktní výklad koránu, zavřena byla kina či obchody s hudbou a na školách se začalo více vyučovat náboženství a islámský pohled na svět. Mešita byla obsazena radikály, kteří požadovali přísnější dodržování islámských zákonů, před 40 lety, 20. listopadu 1979. Při následném zásahu policie bylo do začátku prosince zabita asi stovka extremistů a 127 vojáků.

"Ti staří muži uvěřili, že masakr v mešitě byl pro ně trestem za publikování fotografií žen v časopisech," řekla jedna se sestřenic tehdejšího krále Chálida. "Král se pak shodl s ortodoxními šejchy a rozhodl, že řešením náboženského otřesu bude -  více náboženství!"

Rok 1979 byl pro Blízký a Střední vůbec východ přelomový. V Íránu převzalo v lednu moc šíitské duchovenstvo v čele s imámem Chomejním, v březnu pak radikální islamisty popudil podpis mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem, která prolomila izolaci židovského státu v arabském světě, a začátkem listopadu 1979 obsadili stoupenci ajatolláha Chomejního americké velvyslanectví a zajali diplomaty USA. Po masakru v Mekce pak ještě koncem roku následovala sovětská invaze do Afghánistánu. Události toho roku měly vliv na další radikalizaci výkladu islámu a změnily nejen muslimský svět.

Opětovná liberalizace v Saúdské Arábii začala pak až s nástupem korunního prince Muhammada bin Salmána v červnu 2017, který řekl, že se země "vrátí k umírněné a tolerantní formě islámu". "Nestrávíme dalších 30 let našich životů ústupky vůči extremistickým nápadům, ale okamžitě tyto ideologie zničíme," řekl.

V 60. a 70. letech 20. století byla v zemi provedena navzdory náboženským konzervativcům řada reforem včetně otevření škol pro dívky či zavedení televize. To ale skončilo po útoku na mešitu.

Zkažené režimy

Radikálové vtrhli na nádvoří Velké mešity, nejvýznamnějšího místa islámu a rodiště proroka Mohameda, 20. listopadu 1979, což byl podle islámského kalendáře první den roku 1400 (muslimové odvozují datum od takzvané hidžry neboli přesunu proroka Mohameda a jeho blízkých z Mekky do Medíny v roce 622). Asi 200 až 500 extremistů obsadilo po páté hodině ranní všechna místa, z nichž obvykle duchovní řídili modlitbu, a všechny brány do mešity. Jejich ostřelovači pak obsadili sedm minaretů vysokých 89 metrů. Do areálu údajně projeli bránou, již používala stavební firma Bin Ládin Group, která rekonstruovala mešitu a která patřila otci pozdějšího vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina.

Megafonem ohlásili, že přišli, aby svrhli zkažené režimy muslimského světa a nastolili vládu skutečného islámu. Vládnoucí královskou rodinu Saúdů označili za zkorumpovanou a sloužící bezvěrcům. Představili i nového mahdího, bohem vyvoleného člověka, povolaného na Zemi obnovit pravou víru a spravedlnost. Byl jím Muhammad Abdalláh Katání. Vůdcem militantů byl jeho švagr Džuhajmán Utajbí, bývalý důstojník Národní gardy, elitní jednotky saúdského režimu.

Terorismus a počátek vahhábismu

Dlouho nebylo jasné, co se vlastně stalo, podle různých konspiraci měly Mekku obsadit Íránci, nebo Američané s Izraelci. Například ajatolláh Chomejní řekl: "Je to dílo kriminálního amerického imperialismu a mezinárodního sionismu." Vypáleno a zcela zničeno bylo poté velvyslanectví USA v Pákistánu a poškozeno v Libyi.

Pro saúdskou královskou rodinu, která svoji moc do značné míry legitimizovala dohledem nad posvátnými místy islámu, byl pád Mekky těžkým úderem. I proto trvalo znovudobytí svatyně dva týdny.

Král Chálid tehdy pozval do Rijádu nejvýznamnější duchovní a chtěl od nich fatvu, náboženský výnos ospravedlňující nasazení síly na osvobození Mekky. Dostal ji, ale s podmínkou, že život v království a politika státu musí více prosazovat přísný islám, nesmí být tolerovány takzvaně liberální a západní manýry. A král souhlasil.

První útoky okupanti ostřelováním z minaretů a horních pater mešity odrazili, po následných těžkých bojích vojáci ovládli vše nad zemí, rebelové se ale stáhli do rozsáhlého podzemního labyrintu. Saúdové požádali o pomoc Francii, která vyslala do země speciální protiteroristické jednotky GIGN. A protože jinověrci do Mekky nesmí, museli Francouzi údajně formálně přestoupit na islám.

Francouzští specialisté pak rebely vypudily plynem. Mezi mrtvými byl i samozvaný mahdí Katání. Vůdce rebelů Utajbího dopadli vojáci živého, za několik měsíců byl popraven.

Saúdská Arábie poté začala podporovat přísnou a dosti netolerantní podobu islámu, vahhábismus.

Foto: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures USA

Autor: ČTK



Čtěte dále

Protesty v Rennes.

Stávka by mohla Macronovi uškodit v příštích volbách, míní média

Velká stávka zaměstnanců v dopravě a mnoha dalších skupin, která ochromila Francii, je podle světového tisku klíčovým testem...

Protesty v Chile.

Chilský parlament schválil kvůli demonstracím zvýšení důchodů

Chilský parlament schválil postupné zvýšení důchodů až o 50 procent. Jde o další krok, jímž se vláda snaží zastavit protesty v...

Greta Thunbergová.

Thunbergová se zúčastní konference OSN až v pátek

Švédská aktivistka Greta Thunbergová odložila přesun do Madridu na konferenci OSN o změnách klimatu, kde měla ve čtvrtek...

Zemětřesení v Albánii.

Po zemětřesení v Albánii jsou bez domova tisíce lidí

Po ničivém zemětřesení, které 26. listopadu zasáhlo Albánii, zůstalo bez domova a je provizorně ubytováno více než 12 300 lidí....

Zleva americký prezident Donald Trump a kanadský premiér Justin Trudeau.

Záběry politiků, kteří patrně vtipkovali o Trumpovi, baví web

Americký prezident Donald Trump označil kanadského premiéra Justina Trudeaua za neupřímného člověka. Reagoval tak na video z...

Vladimir Putin.

Putin obvinil USA z militarizace kosmu, pohrozil reakcí Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Spojené státy rychle rozvíjejí své ozbrojené síly pro možné operace ve vesmíru a že...

Hranice Maroka a Ceuty.

Madrid odstraňuje ostnaté dráty, pro migranty byly nebezpečné

Španělsko začalo tento týden odstraňovat ploty s ostnatým drátem na hranicích svých enkláv Ceuta a Melilla v Africe, informovala...

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Moskvu znepokojuje NATO. Závody ve zbrojení odmítá

Zvyšování rozpočtu NATO jen potvrzuje znepokojení Ruska z expanzionismu aliance. V Moskvě to novinářům řekl kremelský mluvčí...

Air France.

Všeobecný kolaps: ve Francii se zastaví doprava

Čtvrteční plánovaná generální stávka ve Francii by mohla ochromit celou zemi. Na neomezenou dobu hodlají přerušit práci...

Severokorejský vůdce Kim zdolal na bílém koni horu Pektu.

Mimořádná událost. Kim opět vystoupal na bájnou horu

Severokorejská média zveřejnila sérii fotografií, na nichž je zachycen vůdce země Kim Čong-un, jak na bílém koni zdolává...

Vůdce Kim Čong-un.

KLDR otevřela nové město. Je prý zosobněním moderní civilizace

Severní Korea oficiálně otevřela nové město, které se jmenuje Samčijon a které severokorejská média nazývají "zosobněním moderní...

Čínská vlajka.

Trump: NATO by se mělo zaměřit i na teroristy a Čínu

Severoatlantická aliance musí být pružnější a dívat by se neměla jen na Rusko, ale také na islámský terorismus nebo na rostoucí...

Finský premiér Antti Rinne.

Finský premiér Antti Rinne podal demisi

Finský premiér Antti Rinne rezignoval na svou funkci poté, co se jeho vláda dostala pod tlak v souvislosti s dvoutýdenní stávkou...

Ilustrační foto.

Teroristé z IS ohrožují Kurdy v Iráku

Teroristická organizace Islámský stát (IS), poražená v Iráku už před dvěma lety, nyní ohrožuje vesničany v iráckých kurdských...

Americký prezident Donald Trump.

Trump zuří. Vyjádření Macrona o NATO bylo velice urážlivé

Vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, bylo velice urážlivé, řekl...

Ilustrační foto.

Komise: Problémy s migrací rozdělují EU příliš dlouho

Hledání společné odpovědi na problémy spojené s migrací rozděluje Evropskou unii příliš dlouho, politická debata se musí...

Papež František.

Úřad papeže přiveze z ostrova Lesbos 43 běženců

Úřad papeže přiveze z řeckého ostrova Lesbos do konce roku 43 migrantů. Pro první skupinu 33 osob odletěl v pondělí polský...

Konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu.

Babiš: Česko plní klimatické závazky, problém je mimo Evropu

Klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česká republika splní a v některých oblastech je i překoná. V projevu na úvod...

Ilustrační foto.

EU projedná, jak v budoucnu přerozdělovat migranty

Budoucnost azylové politiky Evropské unie budou v pondělí probírat ministři vnitra členských zemí na jednání v Bruselu....

Ammán, Jordánsko.

Tragické následky požáru: uhořelo 13 zemědělců

V Jordánsku v pondělí uhořelo 13 pákistánských občanů, mezi nimiž bylo osm dětí. Informovala o tom jordánská civilní obrana.

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi