Pašerák lidí: Dělám dobrou věc. Když to nevyjde, vrátím peníze

Umar žije v malé syrské vesnici u hranic s Tureckem. Dříve tento 31letý otec čtyř dětí pracoval na stavbě, ale teď je pašerákem lidí.

Pod rouškou tmy provádí se skupinkou spřízněných pašeráků syrské zákazníky po horských cestách, kde vyčkávají na ten pravý okamžik, kdy mohou nepozorovaně proklouznout do Turecka.

Poslední dobou dosahují úspěchu jen zřídka, protože nekompromisní turecké pohraniční hlídky se snaží zarazit příliv zoufalých Syřanů pokoušejících se uniknout z válkou pustošené země.

Umar ví, že jeho současná profese je nezákonná. Tvrdí ale, že ve srovnání s ostatními z převaděčské branže se on a jeho kolegové chovají eticky, ba dokonce altruisticky.

"Když je chytí, vrátím jim peníze," řekl.

"Ve srovnání s jinými skupinami pašeráků jsme dobří lidé. Nebereme si příliš peněz. Mám-li například převést rodinu se čtyřmi dětmi, beru si peníze jenom za rodiče," dodává.

Umar pochází ze syrského města Latákíja (dříve Lázikíja), ale odešel z něj, když v rané fázi občanského povstání vypukly silné protesty proti režimu prezidenta Bašára Asada. Obával se odvodu a v syrském konfliktu se nechtěl přidat ani na jednu stranu.

"Když začaly protesty, ztratil jsem práci. Přestěhoval jsem se na venkov, kde žijí příbuzní, a doufal jsem, že najdu nějakou obživu."

Bratranci mu záhy začali líčit, co se odehrává na hranicích. "Doslechl jsem se o obchodu, jenž se točí kolem pašování lidí. To víte, když někdo jako já potřebuje peníze, aby uživil rodinu, vezme jakoukoli práci."

Každý má svou roli

Je to práce nebezpečná a špinavá, a dá-li se tomu, co Umar říká, věřit, pak si vydělává jen tolik, aby zaopatřil rodinu.

"Poslední dobou si od každého klienta beru jen 150 dolarů (3500 korun). Jiné skupinky převaděčů si účtují 500 až 800 dolarů (11 810 až 18 900 korun), ale my ne. Nejsme vyděrači."

"Dalo by se říct, že tak vydělám akorát na to, abych si koupil, co potřebuji, a pomohl své rodině, protože situace na hranici... je teď mnohem složitější. Turecko práci znesnadňuje a tratíme na tom. Sotva teď dokážeme svým klientům pomoci. Minulý měsíc připadlo na každého člena mojí skupinky 25 dolarů (590 korun)."

Podle Umara zahrnuje jeho kroužek jen sedm lidí. Každý má přidělenou úlohu a nikdo skupince nešéfuje.

"Někteří z nás dohlížejí na cesty, jiní po nich provádějí klienty k hranici, další s nimi uzavírají dohody."

Říká, že syrští pašeráci dodržují nepsaná pravidla. "Každá skupinka má své vlastní cesty. Ty nemůžou jiní pašeráci používat a naopak. Je to taková dohoda, ale problémy se samo sebou objeví všude," směje se Umar.

"My jsme závislí hlavně na cestách vedoucích přes hory. Ti, kteří mají na starost dohled nad cestami, nejprve zjistí, jestli jsou naše cesty průchodné. Pokud ne, posuneme práci na další noc."

Pravidla převádění

I převádění klienti musejí dodržovat pravidla: během pěších přesunů musejí dodržovat absolutní ticho, nesmějí mít mobilní telefony či svítilny a hlavně musejí slíbit, že budou své pašeráky chránit.

"Pokud turecká pohraniční stráž klienty dopadne, ti jí nesmějí převaděče vyzradit. Mohou předstírat, že pašeráci ze skupiny už utekli," vysvětluje Umar.

"Turci by nás klidně zabili. Když někoho z nás dopadnou, můžeme mluvit o štěstí, když vyvázne se zpřelámanými kostmi. Mohou nás také uvěznit," dodává.

Umar líčí tříhodinovou túru s klienty v úplné tmě za hranici.

Žádný z jeho kolegů nebo klientů nebyl zabit, ale jiní prý takové štěstí neměli. "Vím, že čtyři osoby z jiných skupin zastřelila turecká pohraniční stráž a jeden klient byl zraněn."

Umar vysvětluje, že jeho odpovědnost při pašování končí v okamžiku, kdy klienti překročí hranici. Na turecké straně se jich ujmou další aktéři této branže, kteří je za úplatu dopraví do vnitrozemí.

"Jako službu nabízíme pouze přechod do Turecka. Znám ale některé skupinky s partnery na turecké straně, jež klientům umožňují dostat se i dále - do Německa, Švédska a dalších zemí."

Přestože Umar nepopírá, že se zabývá něčím zločinným, má za to, že vykonává i něco dobrého.

"Vlastně dělám dvě dobré věci: pomáhám lidem, co šest let strádali, dostat se pryč ze Sýrie a žít v klidu, dokud válka neskončí. A také své rodině poskytuji to, co je jí zapotřebí."

Zvolili jsme zástupné jméno Umar, abychom ochránili identitu zdroje.

Čtěte dále

další zprávy