Papež v Izraeli: Křesťané, muslimové i židé jsou bratři

Papež František ukončil třídenní cestu po Blízkém východě. Nejprve dnes ráno navštívil mešitu v Jeruzalémě, setkal se s hlavou islámské obce jeruzalémským muftím a vyzval křesťany, muslimy a židy k toleranci. Po modlitbě u Zdi nářků se vydal na hřbitov na Herzlově vrchu, kde jsou pohřbeni izraelští politici a padlí vojáci. Nečekaně se zastavil u památníku izraelských obětí teroristických útoků a v památníku obětem holokaustu označil vyvražďování Židů za druhé světové války za nezměrnou tragédii. Na závěr odsloužil mši na místě Kristovy poslední večeře.

Na Chrámové hoře, kde jsou dvě významné mešity, požádal všechny, kdo se identifikují s prorokem Abrahámem, tady křesťany, židy i muslimy, aby se navzájem respektovali jako bratři. "Naučme se chápat bolest ostatních a ať nikdo nepoužívá násilí ve jménu božím," řekl.

Pak sešel pod horu ke Zdi nářků, která je jediným pozůstatkem druhého židovského chrámu. Přečetl před ní své přání a vložil lístek s modlitbou do spáry mezi kameny, jak činí židovští věřící a učinili tak i papežovi dva předchůdci. V roce 2000 se zde modlil Jan Pavel II. a o devět let později Benedikt XVI.

Návštěva Herzlova vrchu a památníku obětí holokaustu Jad vašem byly další body  papežova programu. Na cestě k nim se nečekaně zastavil u památníku obětí teroristických útoků. Podobně v neděli překvapil v Betlémě nečekanou zastávkou u betonové bariéry oddělující západní břeh Jordánu od Izraele. Dal tím najevo nesouhlas s oddělováním obou území podobnými ploty, což Palestinci ocenili.

V Jad vašemu vyjádřil hanbu nad tím, "čeho byl schopen člověk stvořený k obrazu boha". Bůh "věděl, že svoboda znamená riziko, věděl, že se jeho děti mohou ztratit, ale ani on si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád, tak hlubokou propast," řekl František v temném sále památníku, kde byli prezident Šimon Peres, premiér Benjamin Netanjahu a několik obětí holokaustu včetně bývalého vrchního rabína Meira Laua.

Holokaust odsoudil už v neděli, když přijel do Izraele. Řekl, že je třeba šířit výchovu, která pomůže překonat předsudky a naučí lidi dohodnout se.

V Izraeli jsou tato slova mimořádně dobře přijímána, protože znamenají rozchod s protižidovskými postoji křesťanstva. Do druhého vatikánského koncilu, který zasedal začátkem 60. let, byli Židé označováni za proradné. Známá je také debata o tom, zda nemohl papež Pius XII. udělat více, aby za druhé světové války odvrátil nacistické vyhlazování evropských Židů.

Později se papež sešel s vrchními rabíny aškenázské a sefardské komunity a řekl, že by bylo dobré, kdyby mladí Židé věděli více o křesťanství. Proti jeho návštěvě protestovali několik týdnů radikální Židé a několika z nich policie musela zakázat dočasně vstup do Jeruzaléma.

V Peresově rezidenci pak papež řekl, že by se židům, muslimů a křesťanům měl zajistit volný přístup k posvátným náboženským místům v Jeruzalémě.

"Jeruzalém by měl být skutečným městem míru, aby se zaskvěl svou univerzální náboženskou a kulturní hodnotou," řekl. Peres potom oficiálně přijal pozvání do Vatikánu, kam papež v neděli pozval ke společné modlitbě za mír také palestinského předáka Mahmúda Abbbáse. Setkání by se mělo konat 6. června.

V zahradě prezidentského paláce v Jeruzalémě zasadil papež společně s Peresem jako symbol míru olivovník. Stejně tak učinil i v Getsemanské zahradě, kde podle bible zradil Jidáš Ježíše, což vedlo k jeho ukřižování na Olivetské hoře.

Svou třídenní cestu František završil odsloužením mše v místech Kristovy poslední večeře. Během ní zopakoval svou ideu, že církev by měla být "novou rodinou", ve které by měly být základem hodnoty jako je "bratrství a přátelství". "Poslední večeře nám připomíná sdílení, bratrství, harmonii a mír mezi námi," prohlásil papež.

František přicestoval na Blízký východ v sobotu a cestu zahájil v Ammánu. Po nedělním programu v palestinském Betlémě se do Izraele přesunul v neděli odpoledne.

Čtěte dále

další zprávy