Okupované Golanské výšiny mohou být uznány jako izraelské

24.05. 18:23 | Autor: Reuters, ČTK

Část Golanských výšin okupovaná židovským státem.

Izrael požádal Spojené státy, aby uznaly část Golanských výšin okupovanou židovským státem jako izraelské území. Podle agentury Reuters to řekl izraelský ministr pro záležitosti tajných služeb Jisrael Kac s tím, že by se Washington mohl přiklonit v této záležitosti na stranu Izraele už v nadcházejících měsících.

Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Sýrie se neúspěšně pokusila území dobýt zpět za války v roce 1973. Podle dohody o "odpoutání" z roku 1974 izraelské jednotky část území vyklidily a od hory Hermon na severu k jordánským hranicím na jihu vzniklo nárazníkové pásmo o šířce dvou až šesti kilometrů. V něm působí Pozorovatelské síly OSN pro odpoutání (UNDOF). V roce 1981 Izrael okupované území anektoval. Jak Sýrie, tak další arabské země a také OSN (rezoluce RB OSN č.497) považují anexi za nelegální a neplatnou. Židovský stát okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních.

Od roku 1967 se na okupované území Golanských výšin přistěhovalo asi dvacet tisíc izraelských osadníků a v oblasti rovněž žije asi dvacet tisíc příslušníků nábožensko-etnické komunity Drúzů, kterým Izrael nabídl občanství, ačkoliv většina z nich to odmítla. V roce 2000 Izrael a Sýrie jednaly o mírové dohodě a možnosti, navrácení okupovaného území Sýrii. Rozhovory však selhaly a následná jednání zprostředkovávaná Tureckem, rovněž nepřinesla řešení.

Otázka týkající se Golanských výšin je na seznamu priorit při jednáních s USA, uvedl Kac v rozhovoru s Reuters. Případné uznání svrchovanosti Izraele nad tímto územím by tak mohlo být vnímáno jako další kontroverzní rozhodnutí Washingtonu poté, co Trump tento měsíc nechal přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma a následně oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Zatímco Izrael Trumpovy kroky uvítal, řada evropských spojenců Washingtonu vyjádřila obavy, že povedou k další eskalaci napětí na Blízkém východě.

"Naše jednání s Izraelem se týkají širokého spektra záležitostí," uvedl nejmenovaný představitel Bílého domu, přičemž odmítl potvrdit, zda jsou tvrzení izraelského ministra pravdivá. Americká ambasáda v Jeruzalémě se k záležitosti rovněž odmítla vyjádřit.

Zatímco Izraelci dříve uvažovali o navrácení okupovaných Golanských výšin Sýrii, v současné chvíli tvrdí, že by území mělo zůstat pod kontrolou Izraele ze strategických důvodů, a to zejména kvůli přítomnosti íránských milic, na syrské straně území. Teherán v syrské válce podporuje syrského prezidenta Bašára Asada.

"Nastal ideální čas pro takový krok. Nejbolestivější reakcí pro Íránce by bylo uznat svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, a to v americkém prohlášení, prezidentském výnosu, ukotveném v zákonu," uvedl Kac s tím, že si Teherán přeje Izrael co nejvíce oslabit a uznání USA by bylo naprosto v rozporu s touto snahou.

Podle Kace Trump s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o budoucnosti Golanských výšin hovořil už v únoru 2017 a v současné chvíli se téma stalo předmětem jednání i v americkém Kongresu. Podle izraelského ministra pro tajné služby by USA mohly uznat vládu Izraele v okupovaných Golanských výšinách ještě letos.

Rusko, které je spojencem Damašku, dlouhodobě trvá na zachování územní celistvosti Sýrie a nepřímo tak i na tom, aby Izrael okupované Golany Sýrii vrátil.

Podle Kace by však americké uznání izraelské vlády nad okupovanou oblastí neposílilo spor mezi Washingtonem a Moskvou, jelikož s tím souvisí širší kontext budoucnosti poválečné Sýrie.

Hlavním cílem Izraele by podle Kace bylo vyhnat ze syrského pohraničí íránské milice, nikoliv ovlivňovat budoucnost vlády prezidenta Asada, a proto by takové rozhodnutí mohlo být pro Damašek i Moskvu, byť nikoliv oficiálně, přijatelné. Případné rozhodnutí USA uznat okupované Golany jako izraelské území by podle Kace také mohlo přimět Palestince pokračovat v mírových rozhovorech.

Foto: ČTK , Ariel Schalit

Autor: Reuters, ČTK