NYT: Kořeny islámského teroru jsou zčásti ekonomické

20.08. 13:50 | Autor: - red -, ČTK , NYT

Americký prezident Barack Obama nedávno konstatoval, že současná irácká krize je zčásti ekonomická, jelikož tamní menšina sunnitů je "odříznuta od globální ekonomiky", a to jí brání dosahovat svých cílů. Od globální ekonomiky jsou odtrženi nejen iráčtí sunnité, ale celý Blízký východ, napsal v komentáři list New York Times.

Na Blízký východ připadají jen čtyři procenta celosvětového dovozu, což je méně než v roce 1983 - jenom na Německo nyní připadá 6,4 procenta. Ekonomickou stagnaci Blízkého východu lze zdokumentovat srovnáním s Asií.

Ropa a plyn Araby nespasí. Podle údajů Světové banky činil v Egyptě v roce 1965 hrubý domácí produkt 406 dolarů na hlavu a v Číně 110 dolarů.

Z výpočtu, při němž se vychází z konstantní hodnoty dolaru, je dnes situace v Egyptě čtyřikrát lepší (1566 dolarů na hlavu), zatímco v Číně třicetkrát (3583 dolarů).

HDP v Íránu a Jižní Koreji bylo roku 1965 téměř shodné, dnes v Jižní Koreji činí 24 tisíc dolarů, zatímco v Íránu 3000 dolarů.

Blízkovýchodní ekonomiky jsou nejen odtrženy od zbytku světa, ale také od sebe navzájem. Většina exportu v Severní Americe, Evropě nebo Asii směřuje do zemí daných oblastí - dvě třetiny exportu mířícího do evropských států pochází z Evropy. Na Blízkém východě se místní země na exportu podílejí jen 16 procenty.

Západní pozorovatelé se zaměřují na politické aspekty blízkovýchodních problémů, ale tamní obyvatele podle amerického listu zajímá hlavně ekonomika. Občané Pásma Gazy si podle čerstvých průzkumů přejí mír s Izraelem a více práce pro sebe. Íráncům na srdci leží více pracovní příležitosti než pokračování v jaderném programu.

Prezident Obama s bezpečnostními poradci. Je chybné dělat rozdíl mezi ekonomickými a politickými problémy, protože ekonomika a politika jsou všude na světě spojeny. Klíčem k řešení chronické nestability ohrožující americké zájmy na Blízkém východě je ekonomický růst.

Mnohde je základem ekonomických problémů přebujelý veřejný sektor. V Egyptě je v něm zaměstnáno asi 30 procent pracovníků a porevoluční vláda ještě zvýšila jejich počet i jejich platy. Vládní dotace, zejména pohonných hmot, vyvolává nadbytečnou spotřebu a usnadňuje existenci energeticky náročného průmyslu.

Napíná to vládní rozpočty, prohlubuje deficit a zvyšuje cenu půjček. V takové situaci trpí soukromé podnikání, které by mohlo podnítit ekonomický růst a zaměstnanost. Počet lidí bez práce je v mnoha blízkovýchodních zemích nyní větší než před revolucemi arabského jara.

Tyto problémy se neomezují jenom na státy závislé na dovozu ropných výrobků. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že doby nadbytku vývozců ropy se chýlí ke konci vlivem velkých výdajů a rostoucího počtu obyvatel. Tyto země jsou mimořádně citlivé na snížení cen ropy, což vzhledem k hledání alternativních energetických zdrojů hrozí.

Islámský stát má už i vlastní pasy. Tyto problémy jsou řešitelné. Politické spory jsou často neprůstřelné, avšak Západ je schopen pomoci a místní vůdci jsou pomoci otevřeni. Příkladem za všechny může být Jordánsko, které v době arabských revolucí provádělo s pomocí USA a MMF trpělivě nepopulární reformy.

Dovozci ropy musejí nahradit drahé vládní dotace pomocí cílenou na potřebné skupiny a na vytvoření záchranných sociálních sítí. Dále je zapotřebí snížit závislost na vnější pomoci, omezit korupci a zvýhodnit soukromý sektor. Vývozci ropy zase musejí snížit výdaje a zpestřit ekonomickou činnost.

USA a jejich spojenci by se neměli omezovat jen na rady, ale také na ocenění těch vlád, které s reformami budou ochotny začít. Amerika by měla spoluprací s bohatými ropnými státy investovat do prosperity sousedů těchto zemí a zlepšit přístup blízkovýchodních zemí na západní trhy, zejména na ty v Evropské unii.

Mapa území ovládaného slamisty z IS.