Nevyléčené šrámy íránsko-irácké války

27.07. 14:30 | Autor: ČTK

Byly čtyři hodiny odpoledne 17. března 1988, když irácké letouny shodily osm bomb s yperitem na domky v příhraničním městě Noudeší. "Viděl jsem plyn a cítil vůni broskví," vzpomíná na osudný den Dárá Meškátí. Bylo mu tehdy deset let. "Pak jsem zavřel oči a na dva měsíce jsem oslepl."

Vysoko v kurdských horách si íránští obyvatelé stále léčí poškozený zrak a plíce. Jde o následky chemických útoků z irácko-íránské války, která skončila před 20 lety.

Vyšetřovatelé OSN uvedli, že zásah usmrtil 13 lidí a více než 100 jich zranil. Událost ale zastínil jiný chemický útok z předchozího dne, kdy Iráčané zabili zhruba 5000 iráckých Kurdů v Halábdže 25 kilometrů odsud. Z Noudeší tehdy ještě nevedla asfaltová silnice do nejbližšího města Páví, a tak nezbylo obětem nic jiného, než absolvovat vyčerpávající pětihodinovou evakuaci horami.

Výjev z fronty. Meškátí sice získal svůj zrak zpět a nyní pracuje v účetní firmě, stále ho ale trápí astma a poznamenán je i psychicky. "Nikdo se nenapije z mé sklenice. Všichni si myslí, že jsem nemocný," stěžuje si. Je jedním z mnohých, co přežili tři chemické útoky na Noudeší během jednoho měsíce.

"Chtěl jsem tehdy pomoci zraněným," vypráví muž s podobným osudem Rahím Maghrúzí. Na ústech dnes nosí ochrannou masku. "Nevěděli jsme, že to jsou chemické zbraně. Zčervenala mi kůže a snažil jsem se vymýt si oči vodou. Ještě dnes mám potíže s dýcháním a nemohu pracovat."

Meškátí teď s napětím očekává, kdy irácké úřady vykonají rozsudek smrti, který vynesly nad Alím Hasanem Madžídem. Bratranec bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna, známý jako "chemický Alí", byl jedním z hlavních inscenátorů chemických útoků osmdesátých let. "Chemický Alí je zodpovědný za to, co se mi stalo," říká Meškátí. "Doufám, že ho pověsí."

Irácké tanky míří přes pontonový most k íránské hranici. Saddám Husajn byl oběšen v roce 2006, nebylo to však na základě obvinění za útoky na irácké Kurdy a na Írán. "Jsme rádi, že byl odsouzen, ale je smutné, že nebyl potrestán za zločiny spáchané na Íráncích a iráckých Kurdech," říká Šáhríjar Cháterí. Patří také mezi ty, co přežili irácko-íránský konflikt a teď jako doktor pomáhá ostatním obětem s trvalými následky. Cháterí tvrdí, že napadení chemickými zbraněmi přežilo 55 tisíc lidí, z toho 7000 civilistů. U mnoha dalších se ale objevily zdravotní problémy až několik let po útocích.

Yperit většinou způsobuje dýchací potíže a plicní infekce, ničí zrak, což může vést i k oslepnutí, a vážně poškozuje pokožku. "Pak s sebou nese také psychologické následky a ty mohou být hodně vážné," vysvětluje Cháterí.

Na frontě íránsko-irácké války. Padesátiletý Faík Falláhí sedí ve svém bytě v Noudeší obklopen léky. "Stali se z nás pokusní králíci," říká. "Žádné léky na nás už nezabírají." Chemické útoky zničily Falláhímu život. "V noci nemohu spát. Nevedu žádný společenský život. Pořád sedím doma," vypráví otec dvou dětí.

Plíce zasažené yperitem se nedají vyléčit, tvrdí plicní specialista Hamíd Sohrabpúr. Při útocích byl zodpovědný za rozmístění íránských lékařů do zasažených oblastí. "Nejhorší byly první dva měsíce. Pacientů neustále přibývalo a já nevěděl, jak je léčit," vzpomíná. Podle Sohrabpúra nestáli za útoky jen Saddám a "chemický Alí". Existují prý důkazy, že německé a jiné mezinárodní společnosti pomohly Iráku vybudovat jeho chemický arzenál.

"Zprávy expertů z OSN potvrdily použití nervových plynů a yperitu Saddámovým režimem. Světová veřejnost tuto skutečnost bohužel nechala bez povšimnutí," dodává Cháterí.

Foto: archiv

Autor: ČTK