Na Pákistán padl stín stanného práva

09.08. 08:00 | Autor: - ms -

Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf zvažuje vyhlášení výjimečného stavu v zemi. Rozhodnout by o něm měl dnes po zasedání se svými poradci. Podle mluvčího vlády jde o reakci na "vnitřní i vnější hrozby", jimž země čelí.

Možné vyhlášení výjimečného stavu dnes světovým agenturám potvrdil tajemník ministra informací Tárik Azím.

Stanným právem lze zlomit vlnu teroristických útoků v hraničních oblastech s Afghánistánem na vojáky a armádní objekty, která vypukla po zlomení odporu náboženských šílenců v Rudé mešitě v Islámábádu minulý měsíc.

Podle místního zdroje, který cituje agentura AFP, svolal Mušaraf na dnešek setkání svých hlavních poradců do Rávalpindí poblíž hlavního města Islámábádu, po němž lze vyhlášení výjímečného stavu očekávat.

Pákistánský prezident včera kvůli domácí situaci také zrušil svou účast na mírovém shromáždění kmenových vůdců v Afghánistánu. Mušaraf sdělil afghánskému prezidentovi Hamídu Karzáímu, že na zasedání džirgy místo něj přijede premiér Šaukat Azíz.

Mušaraf svou neúčastí dává také najevo vzdor Spojeným státům, které mají na úspěchu jednání velký zájem, ale často svého jediného "frontového" spojence ve válce s islámským terorismem kritizují. Kromě toho byly osobní vztahy mezi Karzáím a Mušarafem vždy nedobré.

Třídenní zasedání afghánské rady začíná dnes a bylo zprostředkováno americkým prezidentem Kmenoví vůdci přilétají do Kábulu na zasedání džirgy Georgem Bushem. Zúčastní se jej předáci jednotlivých kmenů z hornaté hraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem.

V oblasti byla od dob sovětské okupace velmi silná pozice džihádistů, později odtud vyšli pákistánskou tajnou službou ISI podporovaní talibové ("žáci").

Do hor se stáhli i spojenci Talibanu z řad zahraničních legionářů džihádu, pocházejících především z arabských zemí a známých pod jménem al-Kajda, "Základna".

Džirga má jednat o společném boji s ultrakonzervativním bojovníky sunnitského džihádu. Bojkot jednání ale již oznámili hlavní představitelé dvou ze sedmi pákistánských kmenových území, Severního a Jižního Vazíristánu, na jejichž území je podpora Talibanu nejsilnější.

Na podobných jednáních však nejde jen o náboženské nebo etnické záležitosti. Jednou z nejdůležitějších záležitostí je otázka průchodnosti pašovaného zboží a drog přes hory, což je největší a mnohdy jediný příjem zdejších paštunských kmenových předáků. Jakékoli válečné operace, například zvýšená přítomnost Američanů, takové obchody hatí. Vůdcové žádají po Karzáím i po Mušarafovi garance.

Afghánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že neúčast pákistánského prezidenta na džirze jednání nijak neovlivní. Mušaraf včera v telefonickém rozhovoru Karzáího ujistil, že poskytne svou maximální podporu úspěšnému výsledku jednání.

Podle zpravodaje katarské televize Džazíry však Mušarafovo odřeknutí kmenové stařešiny od účasti na jednáních demotivuje a v afghánském Kábulu prý navíc panuje ohledně zasedání rady značná skepse.

Mušarafa ke kontrole pákistánských hraničních území již delší dobu vyzývá Washington. Ze Spojených států se také ozývají stále hlasitější obvinění, že Pákistán poskytuje útočiště kajdistům a talibům. Pákistánský prezident čelí navíc složité domácí situaci. Usiluje o své znovuzvolení, ale v zemi současně roste neklid.

Afghánský voják, střežící zasedání džirgy Džirgy se má zúčastnit kolem sedmi set islámských představitelů a kmenových vůdců. Přizváni nebyli bojovníci Talibanu. Zastánci jejího konání věří, že jednání by měla přispět ke zlepšení bezpečnostní situace jak v Afghánistánu, tak v Pákistánu. Během setkání mají panovat přísná bezpečnostní opatření, neboť panuje obava z teroristických útoků.

Na fotografiích: (1) Parvíz Mušaraf během únorové konference v Rávalpindí, (2) Kmenoví vůdci přilétají do Kábulu na zasedání džirgy, (3) Jeden z afghánských vojáků, kteří budou dnešní zasedání džirgy střežit.

Foto: AP

Autor: - ms -