Na Filipínách se rozhořela bitva o antikoncepci

19.08. 09:07 | Autor:

Filipínka Jasmin si je dobře vědoma, že čím větší bude její rodina, tím spíše jí hrozí, že uvízne v pasti chudoby. "Nejvíc to pociťuji, když společně jíme, protože jídla na stole není nikdy dost," svěřuje se třiatřicetiletá matka šesti dětí, která si nechala podvázat vejcovody, aby se vyhnula dalšímu těhotenství.

Tento krok podnikla i přesto, že v převážně katolické zemi je antikoncepce stále tabuizovaným tématem.

"Rozhodla jsem se nechat si podvázat vejcovody, protože život je těžký," tvrdí Jasmin.

Na Filipínách by si podobně mohly stěžovat statisíce žen - míra porodnosti je tu jedna z nejvyšších na světě a nekontrolovaný růst populace začíná být obrovským problémem, zvlášť pro miliony chudých lidí, kteří v době zvyšujících se cen potravin doslova bojují o přežití.

Potravinová krize přidělává Filipíncům další těžkosti. Letošní globální potravinová krize, kvůli které ceny některých základních potravin, jako je rýže, výrazně stouply, i na Filipínách způsobila šok. Přes 40 procent zdejší populace totiž musí vystačit maximálně se dvěma dolary (33 korunami) na den. Právě nejnovější vývoj notně vystrašil některé filipínské poslance, kteří se snaží prosadit nový zákon týkající se antikoncepce. Jím by chtěli vládu přimět, aby se zaměřila hlavně na moderní metody kontroly porodnosti, místo aby se spoléhala na katolickou církev a její přirozené antikoncepční metody. Zákon svými podpisy podpořili i přední ekonomové, včetně jednoho z bývalých ministrů financí.

"Absence jednoznačné populační politiky odráží nedostatek serióznosti při prosazování dlouhodobého ekonomického růstu a snižování chudoby," myslí si Ernesto Pernia, jeden ze signatářů výzvy a profesor ekonomie na filipínské univerzitě.

Vážnost situace na Filipínách podle něj vynikne ve srovnání s Thajskem. V roce 1975 obě země měly stejné množství obyvatel - mezi 41 a 42 miliony. Poté Bangkok začal prosazovat politiku kontroly porodnosti, počet jeho obyvatel stoupl na 64 milionů lidí a Thajsko se stalo jedním z největších vývozců rýže. Počet lidí na Filipínách se ve stejném období zvýšil na 90 Přeplněná státní porodnice na Filipínách. milionů a ze země se stal jeden z největších dovozců obilí. Hrubý domácí produkt Thajska v roce 2007 byl 7880 dolarů, na Filipínách to bylo pouze 3730 dolarů.

"Naše studie ukazují, že kdyby populace na Filipínách rostla v období let 1975 až 2000 stejně pozvolna jako v Thajsku, bylo by nyní naše HDP nejméně o 22 procent vyšší a bylo by o pět milionů chudých lidí méně," prohlašuje Pernia.

Přesto ale připravovaný zákon o reprodukčním zdraví zřejmě nikdy nevstoupí v platnost. Silně proti je totiž katolická církev, pro niž je jakákoli umělá antikoncepce nepřijatelná. Její zástupci už návrh označili za "morálně nepřijatelný" a varovali politiky, že se jim jejich vstřícný postoj k zákonu může vymstít.

Někteří kněží na nedělních mších pouštějí věřícím počítačové prezentace, v nichž znovu opakují, jaký má k antikoncepci postoj církev. Jeden arcibiskup dokonce navrhl vyloučit od svatého přijímání ty politiky, kteří zákon podpoří.

Do dvaceti let může populace Filipín vzrůst na 140 milionů lidí. Na Filipínách každý rok otěhotní asi 3,1 milionu žen, až polovina z nich neplánovaně. Půl milionu žen proto hledá pomoc a podstoupí ilegální potrat, který je v hygienicky nevyhovujících podmínkách pro zdraví velmi nebezpečný.

I ti zdravotníci, kteří mají odvahu postavit se církvi a nabízejí antikoncepci - například hormonální pilulky nebo kondomy - se potýkají s jedním velkým problémem. Nemají dost peněz, aby mohli antikoncepci dotovat, a chudí Filipínci si proto její nákup nemohou dovolit.

Církevní představitelé navíc příznivcům antikoncepce život ztrpčují, jak jen mohou. Například Joseph Juico, radní jedné ze čtvrtí hlavního města, se pokusil zavést na školách kurzy plánování rodiny. Dočkal se ale ostré reakce. "Někteří kněží a ministři mě začali označovat za příznivce potratů. Podle nich jsem pomocník satana," stěžuje si Juico.

Páry, které se chystají vstoupit do manželství, většinou absolvují předsvatební kurzy, v těch se ale dozvědí pouze o těch antikoncepčních metodách, které církev povoluje. "Jedna z žen, která náš kurz vedla, nám tvrdila, že antikoncepční pilulky jí vyvolaly křečové žíly, cukrovku a že dokonce ohluchla na jedno ucho," vypráví o zvláštních odrazovacích metodách filipínské církve jeden z účastníků.

Mocná katolická církev antikoncepci nepřeje. Přirozené metody antikoncepce, mezi něž církev počítá například sexuální abstinenci v době ovulace, však v praxi příliš nefungují. Nedostatek jiných metod, jak zabránit početí, proto znamená, že pro spoustu žen znamená vynechání menstruace spíše tragédii než důvod k radosti. Jedinou možností, jak nechtěné těhotenství řešit, je totiž podstoupit ilegální potrat. Pokud riskantní zákrok nevyjde, přibude do často už velmi početné rodiny další dítě, které rodiče nedokážou uživit.

Pokud Filipíny brzy nezavedou nějaký efektivní způsob kontroly porodnosti, zvýší se populace nyní dvanácté nejlidnatější země světa do roku 2040 na 140 milionů obyvatel. Takový nápor by nejspíše vedl ke krachu systému zdravotnictví, přehlcení škol a dalším problémům.

Foto: Reuters, AP, Profimedia