Mezinárodní zásah umožňuje doktrína "odpovědnost chránit"

28.08. 21:20 | Autor: DPA, ČTK

Možnost zasáhnout proti státu, který se dopustí vážného porušení lidských práv, umožňuje koncepce "odpovědnost chránit" Organizace spojených národů (OSN). Příslušná rezoluce číslo 1674 Rady bezpečnosti OSN z roku 2006 tak postavila ochranu humanitárního mezinárodního práva nad právo jednotlivých států na nevměšování se

Tato doktrína zdůrazňuje závazek každé země chránit své obyvatele před genocidami, etnickými čistkami nebo válečnými zločiny. Rada pro lidská práva OSN prověřuje, zda státy své odpovědnosti činí za dost a zda přitom spolupracují s mezinárodními organizacemi.

Pokud se prokáže, že vedení země je příliš slabé, aby lidská práva ochránilo, nebo o ochranu nejeví zájem, přechází tato odpovědnost na mezinárodní společenství. To tak může učinit v rámci konzultací a zprostředkování, nebo může nasadit mírové jednotky OSN.

V případě, že není možné zločinům proti lidskosti zabránit, je mezinárodní společenství vyzváno k přímému zásahu. Pokud se sankce jako forma donucovacího prostředku míjí účinkem, může RB OSN rozhodnout o vojenském zásahu s cílem chránit lidská práva.

Rada bezpečnosti má také podle Charty OSN právo vojensky preventivně zasáhnout proti "agresorovi", který bezprostředně vojensky ohrožuje další státy. Přitom se rozlišuje mezi donucovacím opatřením pod vedením OSN a armádní akcí, k níž RB OSN zmocní jiné země.

Článek 51 Charty OSN povoluje jednotlivým státům nasazení armádních sil teprve "v případě ozbrojeného útoku" z vnějšku. Někteří odborníci na mezinárodní právo to považují za nepřijatelné, neboť napadení musí nejdříve pod útokem agresorů snášet rozsáhlé pustošení.

Klasickým příkladem mezinárodně sporné preventivní války je takzvaná šestidenní válka z roku 1967, kdy Izrael zasáhl proti koalici Egypta, Sýrie a Jordánska. V roce 2003 ospravedlnily Spojené státy útok na Irák bez mandátu OSN jako preventivní válku s tvrzením, které se později ukázalo jako nepravdivé, že Irák ohrožuje světový mír zbraněmi hromadného ničení.

Foto: ČTK

Autor: DPA, ČTK