Krvavý konflikt. Thajsko poprvé jedná s muslimskými rebely

04.04. 07:35 | Autor: - pp -

Muslimský jih Thajska sužuje krvavý konflikt, jenž si od roku 2004 vyžádal kolem 5300 lidských životů. Obě strany nyní zažily historický okamžik, když společně poprvé formálně usedly k jednacímu stolu. Rychlé výsledky jednání mezi Bangkokem a separatisty ale očekávat nelze. Cesta k míru, jestliže se ho vůbec dosáhne, bude dlouhá.

Napětí mezi buddhistickou vládou v Bangkoku a muslimskou většinou ve čtyřech jihothajských provinciích (Thajsko má 76 provincií a zvláštní oblasti Bangkok a Pattaya) trvá už dlouho. Po roce 2004 se však situace vyostřila a od té doby dochází téměř každý den ze strany muslimských rebelů k nějaké násilné akci.

Bombový útok v Pattani v září 2009 zabil devět a zranil dvacet pět lidí. K největšímu ozbrojenému útoku došlo letos v únoru, kdy rebelové zaútočili na základnu vojenského námořnictva v okrese Bacho v provincii Narathiwat. Několika desítkám vojáků se však podařilo separatisty odrazit a 16 z nich zabili. Z členů vojska údajně nezemřel nikdo.

Thajská armáda má v neklidných provinciích Songkhla, Yala, Pattanai a Narathiwat až 60 tisíc mužů, ale proti partyzánsky a teroristicky vedeným útokům příliš nezmůže. Separatisté zaměřují své násilné akce především proti bezpečnostním silám, úřadům a učitelům.

Kantoři jsou na jejich černé listině proto, že učí thajsky, čímž podle nich přispívají k útisku muslimského obyvatelstva. To má sice ve zmíněných provinciích většinu a jako mateřštinu má jeden malajský dialekt, ale ve školách se učí jen thajsky.

Tamní vyznavači islámu se od buddhistického zbytku země výrazně odlišují i etnicky a kulturně.

Muslimští studenti v Sai Buri při modlení. Rozhovory se separatistickými skupinami zvažovala thajská vláda už déle.

Diskutuje se o větším politickém sebeurčení a jazykové autonomii, což by mohlo vzít muslimským extremistům vítr z plachet. Tak daleko ale thajský politický establishment jít nehodlá.

To je (zatím) i pozice thajské armády, která má v zemi silné postavení. Generalita považuje za svou hlavní úlohu bránit monarchistickou státní ideologii: národ, náboženství, král. Vojáci se stavějí odmítavě k jakékoli decentralizaci.

Stará a mladá garda teroristů

Od loňského srpna vede thajská vláda s některými skupinami rebelů neformální jednání. Historicky první formální rozhovory začaly na konci března v malajském Kuala Lumpuru. Proti zástupcům vlády usedli předáci Národní revoluční fronty (BRN; Barisan Revolusi Nasional). Malajsie je zprostředkovatel.

Z rychlými výsledky jednání však nepočítá ani jedna strana. I proto se ze začátku vynechávají citlivé politické problémy. Jde o to, aby k sobě zástupci vlády a rebelů získali nejdříve důvěru.

Prázdné pláže Narathiwatu.

Podle thajských médií se historické schůzky zúčastnili i zástupci dalších povstaleckých skupin. Bangkok to oficiálně nepotvrdil. Dávalo by to ovšem smysl, protože BRN je sice jedna z největších a nejstarších rebelských skupin, ale není zdaleka jedinou, která bojuje proti ústřední thajské vládě.

Některé se chovají jako skuteční bojovníci za samostatnost, jiné skupiny budí dojem, že jde spíše o zločinecké bandy.

Ženy z polovojenských oddílů kontrolují muslimky v Pattani. Zatímco BND usiluje o nezávislost Pattani (Patani) v podobě republiky, další velká separatistická skupina, Sjednocená organizace osvobozeni Pattani (JMPT - Jabatan Perdana Menteri Thailand), volá po znovuoživení muslimského sultanátu Pattani v tomto regionu.

Je otázkou, jak budou různé odtrženecké skupiny přistupovat k tomu, co dojedná třeba jen jedna z nich, byť by šlo o tu nejvýznamnější. Některé nemají pevnou hierarchii ani strukturu. Prostě jen spáchají nějaký atentát, poté se stáhnou a není o nich delší dobu slyšet.

Problematické jsou i vztahy mezi takzvanou starou a mladou gardou muslimských separatistů. Říká se, že "mladí" si od "starých" nechtějí do své činnost nechat mluvit.

I když jde o oblast, kde jsou násilné akce muslimských rebelů téměř na denním pořádku, pro turisty je zde poměrně bezpečno. Odtrženecké skupiny si cizince za cíl neberou. Důvod je prostý.

Procesí s královnou u Pattani roku 1602. Holandská kresba. Bylo by to proti vlastním lidem, protože cestovní ruch přináší thajskému turistickému ráji velké peníze. Pobřeží Thajského zálivu neklidných provincií nabízí nádherné scenérie.

Evropané proti Siamcům

Pattani leží od Bangkoku 1050 kilometrů. Díky velmi dobré infrastruktuře je to však vlakem, autobusem anebo minibusem jen "skok" od hlavního města. Pattani je centrem thajských muslimů.

Místo je známé už více než tisíc let jako obchodní. První Evropané, Portugalci, sem poprvé dorazili roku 1509. Zdejší sultanát platil tribut vládcům v Ajutthaji. Když se tak začátkem 17. století poprvé nestalo, vyslalo roku 1624 Siamské království na jih trestnou expedici. Ta ale utrpěla těžkou porážku.

Je zajímavé, že na straně Pattanských bojovalo i šest desítek Evropanů, především Holanďanů a Portugalců. Na opakované rebelie odpověděl panovník Ráma II. (1809 až 1824) rozbitím Pattani do sedmi menších loutkových království.

Jižní hranici dnešního Thajska stanovila Anglo-siamská smlouva (též Bangkokská smlouva) z roku 1909. Britové a Siamské království si v ní rozdělili severomalajské státy na dvě části. Oblast Pattani zůstala Thajcům.

Foto: ČTK , Profimedia

Autor: - pp -