Ke zvyklostem o ramadánu patří i večerní palba z děl

19.05. 10:25 | Autor: ČTK

K jednomu z nejpopulárnějších zvyků muslimského postního měsíce ramadánu patří střelba z děla v době večerní modlitby. Oznamuje totiž zároveň přerušení půstu a možnost pořádně se znovu najíst. V některých zemích se tato tradice, která pochází podle některých zdrojů z 19. století, podle jiných až z 15. století, udržuje dosud. Jak uvádí server Arab News, patří k nim Egypt, Spojené arabské emiráty, Bangladéš, Kuvajt a Saúdská Arábie, kde se z děla pálí v horách v blízkosti Mekky.

Pro občany Mekky je střelba z děla srdeční záležitostí. Policie se stará o to, aby se zvyk dodržel o každém ramadánu; když se blíží západ slunce, začnou se děti těšit na další výstřel.

"Když byla v Mekce před 75 lety zřízena policie, byla jí svěřena údržba a péče o dělo. Když skončí Íd (svátek íd al-fitr na konci ramadánu), vrací se dělo na speciální místo. Několik dní před zahájením ramadánu se vyveze na kopec. O střelný prach se stará zvláštní skupina, aby se nikomu nic nestalo," řekl policejní mluvčí Abdal Muhsín Majmaní.

Saúdskoarabské sdělovací prostředky se palbě z děla s oblibou věnují, protože v divácích tato desetiletí dlouhá tradice vyvolává vzpomínky na staré časy.

V Medíně jsou děla dokonce dvě. Jedno je na hoře Sala. Za vlády krále Fajsala bylo druhé umístěno na kopec nedaleko hradu Kubáa. Letos se ale v Medíně střílet nebude, protože děla nefungují. Příští rok chce ovšem město zvyk obnovit.

Počátek tradice se často klade do Egypta v 19. století, někdy až v 15. století. Výstřel měl muslimům zvěstovat, že nadešel čas přerušit postění. Později se zavedlo ještě jedno střílení, a to při ranní modlitbě jako připomínka zahájení nového postního dne.

Existuje několik příběhů o tom, jak střílení začalo. Jeden praví, že mamlúcký sultán v Káhiře chtěl v 15. století vyzkoušet jedno z nových děl a test padl zrovna na chvíli večerní modlitby o ramadánu. Občané se ale domnívali, že bylo vystřeleno na upomínku přerušení půstu. Sultán si povšiml, že lidem "novinka" udělala radost, a rozhodl se palbu opakovat každý den.

V druhém příběhu je hlavním aktérem vládce Egypta z počátku 19. století Muhammad Alí. Také on nechal vypálit z německého děla v době večerní modlitby o ramadánu a lidé to pochopili stejně jako tomu bylo v předchozím případě. Třetí legenda zahájení zvyklosti přisuzuje vicekráli Ismáílovi, který vládl Egyptu a Súdánu koncem 19. století. Opět šlo o vojenskou zkoušku děla, které vystřelilo o večerní modlitbě. Když se to doneslo vicekrálově dceři Fátimě, nařídila opakovat palbu v tutéž dobu. Dodnes někteří mluví o původu kanonády o ramadánu jako o "Fátimině dělu".

Foto: ČTK/ZUMA/Zhao Dingzhe

Autor: ČTK