Kapitán potopeného trajektu utekl z lodi mezi prvními

17.04. 14:38 | Autor: ČTK , Reuters, AP | Aktualizováno: 17.04. 15:25

Zoufalí příbuzní těch, kdo zůstali v útrobách lodi.

Devětašedesátiletý kapitán jihokorejského trajektu, který se ve středu potopil u břehů Korejského poloostrova, podle nepotvrzených zpráv opustil loď mezi prvními. Podle jihokorejských médií čelí trestnímu vyšetřování a hrozí mu obvinění z nedbalosti vedoucí ke smrti a z porušení zákonů týkajících se chování posádek lodí. Terčem kritiky je i fakt, že posádka nařídila cestujícím zůstat na místě, přestože se plavidlo již evidentně potápělo, a spustila jen dva záchranné čluny.

Řada těch, kteří ztroskotání přežili, jihokorejským médiím sdělila, že kapitán I Čun-sok byl mezi prvními, kteří skočili z potápějícího se plavidla do moře, kde ho zachránil jeden z přivolaných člunů. "Byl jsem jedním z prvních, kdo se dostali do člunu pobřežní hlídky. Od jednoho ze záchranářů jsem přitom slyšel, že kapitán byl na člunu už přede mnou," vypověděl nejmenovaný zachráněný muž v jihokorejské televizi.

Potápěčům ztěžuje počasí už tak riskantní snahy dostat se do vnitřku potopené lodi. Nepřihlásil se však zatím nikdo, kdo by potvrdil, že na vlastní oči viděl kapitána opouštět trajekt klesající ke dnu.

Důvody ztroskotání lodi dosud nejsou zřejmé. Plavidlo, které bylo postaveno před 20 lety v Japonsku a prošlo v posledních letech bezpečnostními kontrolami, plulo po velmi frekventované trase. Přestože širší oblast obsahuje nebezpečná skaliska a mělčiny, v bezprostřední blízkosti trasy se nevyskytují.

Jihokorejská státní televize YTN nicméně citovala vyšetřovatele, podle nichž se plavidlo během středeční cesty odchýlilo od svého kurzu a čelilo prudkým vichrům.

Kapitán se za neštěstí, po němž se pohřešuje 287 ze 475 lidí na palubě, již veřejně omluvil. "Omlouvám se cestujícím, obětem a rodinám," prohlásil I Čun-sok. Odmítl však odpovědět na otázky ohledně toho, proč k nehodě došlo a proč loď opustil.

I Čun-sok zastupoval ve středu řádného kapitána lodi, který měl dovolenou. I náhradní kapitán byl ale velmi zkušený, na moři pracuje 40 let a trasu, po níž plavidlo cestovalo, z dřívějška znal, sdělil provozovatel trajektu.

Potápějící se trajekt. Zachránění lidé rovněž upozornili na to, že poté, co se trajekt začal potápět, posádka rozhlasem nařídila, aby pasažéři zůstali na místech a zachovali klid. "Opakovali pořád 'setrvejte na svých místech', i když se už dovnitř hrnula voda. Málem jsem zůstal také uvězněn uvnitř, zachránil jsem se na poslední chvíli," řekl jeden z přeživších studentů Čche Min-či.

Právě studenti střední školy na školním výletě tvořili většinu cestujících.

Jeden z členů posádky O Jong-sok uvedl, že posádka nevydala okamžitý rozkaz k evakuaci, protože lodní důstojníci na můstku se snažili plavidlo stabilizovat. V okamžiku, kdy se posádka shromáždila na můstku a vyslala nouzové volání pobřežní stráži, se však už loď nakláněla pod úhlem větším než pět stupňů, což je kritická hranice, kdy může být ještě vrácena do vodorovné polohy, řekl O Jong-sok.

Dramatické, dojemné loučení pomocí SMS

Mnozí rodiče studentů, kteří byli mezi cestujícími na ztroskotané jihokorejské lodi, byli se svými dětmi v kontaktu do posledních chvil. V emocionálních textových zprávách posílaných z mobilních telefonů studenti sdělovali svým matkám a otcům, že je milují, a také popisovali dění na potápějícím se trajektu.

"Mami, možná je tohle poslední příležitost, abych ti řekl, že tě miluji," napsal Sin Jong-čin, jeden ze žáků střední školy, kteří trajektem cestovali na školní výlet na ostrov Čedžu. "Já tě taky miluji, synu," odpověděla matka chlapce. Jejich příběh patří k těm málo s dobrým koncem, studentovi se podle deníku Korea Herald nakonec podařilo z rychle se klesající lodi dostat.

Poslední sbohem. Další z rodičů, kteří obdrželi podobné textové zprávy, se ale se svými dětmi dosud nesetkali. "Tatínku, neměj strach. Mám na sobě záchrannou vestu a jsem s ostatními dívkami.

Jsme pořád uvnitř lodi, v chodbě," napsala další ze studentek. "Vím, že byla zahájena záchranná operace, ale neměli byste čekat venku? Pokus se dostat ven," odpověděl jí otec. "Loď už je příliš nahnutá. A chodba je plná lidí," odvětila dívka, která patří stále mezi nezvěstné.

Také matka Pak Ju-sin byla v telefonickém kontaktu se svou dcerou na trajektu do posledních okamžiků. "Dcera mi říkala: 'Oblékáme si záchranné vesty. Nařídili nám čekat na místě, tak čekáme. Vidím vrtulník.'," vylíčila Pak rozhovor s dcerou, než se jí zlomil hlas. Její dcera totiž rovněž patří k pohřešovaným.

Napřímení plavidla se nepovedlo, ale kapitán nařídil další pokus, jenž však rovněž neuspěl, vylíčil O Jong-sok.

Během snah o záchranu lodi dostali cestující rozkaz nasadit si záchranné vesty a nehýbat se z místa, o nutnosti evakuace posádka rozhodla až po půlhodině. O Jong-sok si však není jistý, zda se v nastalém chaosu výzva k evakuaci k pasažérům vůbec dostala.

Zpoždění evakuace bylo pravděpodobně také důvodem, proč byly nafouknuty a spuštěny pouze dva záchranné čluny. Sklon plavidla byl čím dál prudší a posádka se již nemohla dostat do podpalubí a cestujícím pomoci.