"Jakyně utekla při dojení. A pak přišlo zemětřesení"

18.05. 18:30 | Autor: Radka Smejkalová

Nepál je zavalen troskami po ničivém zemětřesení

Nepálka Lakpa Sherpa vyrostla ve vísce na strmých himáláských svazích hor pod horou Makalu. O tom, jak oblast nyní vypadá po ničivém zemětřesení, jež připravilo o život přes osm tisíc lidí, a jak se se situací vypořádávají místní obyvatelé, vypráví plynnou češtinou ze svého nynějšího domova v pražských Kunraticích.

Jste v Nepálu na zemětřesení zvyklí? Zažila jste sama nějaké?

K menším zemětřesením občas dochází, ale nikdy při nich nepadaly domy. Naposledy bylo takové velké zemětřesení před osmdesáti lety. Malé zemětřesení jsem zažila jako malá. Byli jsme na pastvinách, kam na léto vyháníme jaky. Začala jsem dojit mléko a jakyně se najednou splašila a utekla mi. Za pět minut na to přišlo zemětřesení. Ona to vycítila ještě předtím, než k němu došlo.

Nynější zemětřesení postihlo i oblast kolem hory Makalu, ze které pocházíte. Máte informace, jak to tam aktuálně vypadá?

Poničená je většina domů. Jsou postavené z neotesaných kamenů, pospojovaných hlínou a jílem. Když se země otřese, tak ty kameny, které jsou na sobě vyskládané, ztratí stabilitu. Domy se tudíž musí rozebrat a postavit znovu. Lidé ve vesnici teď žijí ve stanech do té doby, než si domy opraví. Ti nejchudší, kteří mají domy postavené z rohoží a bambusu, jsou na tom v tomto okamžiku paradoxně lépe.

Máte spojení se zbytkem rodiny po internetu?

U nás není zavedená elektřina, není tedy ani internet. Telefony se nabíjí přes autobaterii ze solární energie. Voda k nám teče z ledovců, svádíme ji k domům v hadicích. Podařilo se nám ale navázat telefonní spojení se sestrou, která je v Thasigaonu, vesničce, kde jsem se narodila.

Vaše rodiče byli v době zemětřesení shodou okolností poprvé pryč z Nepálu, na návštěvě u vás v Praze. Víte, co je doma čeká?

Také dům mých rodičů je vysunutý ze základů. Budou ho muset strhnout a postavit nový. Nachází se podél hlavního treku na horu Makalu, kudy během sezóny na jaře a na podzim procházejí turisti. Rodiče měli část domu vyhrazenou na ubytování, maminka hostům vařila. To byly jejich příjmy. Teď to budou mít těžké, protože bez domu nemůžou počítat s příjmem od turistů a bez nich zase nebudou peníze na opravu.

Mají lidé v horách i jiný zdroj příjmů než jen od turistů?

V létě, v období monzunů, otec vyhání jaky na vysokohorské pastviny, z jejich mléka dělá tvaroh a máslo, které nosí prodávat do údolí. Mají také malé políčko, na kterém pěstují rýži, proso a zeleninu.

Jak je na tom zbytek vaší rodiny?

Můj bratr má guesthouse v Yangle Kharce ve 3500 metrech, ten mu spadl, sestra měla penzion v Kongmě, ten také spadl. Budou si muset pomoci sami v rámci rodiny - nanosit z města materiál jako je plech, dřevo, hřebíky, a své domy postavit znovu.

Zemětřesení, které na konci dubna Nepál postihlo má katastrofické následky.

Jediná cesta, jak se k vám dostat, je pěšky?

Nejbližší městečko Num je tři dny cesty pěšky, jde se k němu prudkým svahem dolů k řece Arun, přes kterou se klene úzký řetězový most, na druhé straně je zase prudký svah nahoru. Z Numu se jede celý den džípem k letišti, odkud je to ještě hodina letu do Káthmándů. V létě, až začnou monzunové deště, se džíp dostane jenom do poloviny cesty, protože silnice nejsou asfaltované. Pak se náklad bude muset nosit ještě z delší vzdálenosti a cesta pěšky bude trvat i pět dní.

Dočkáte se pomoci při obnově domů?

Obávám se, že k nám pomoc nedorazí. Mezinárodní pomoc se soustředí do míst, kde byly otřesy nejsilnější a které byly plošně zničené. Vláda v Nepálu je navíc zkorumpovaná, spousta peněz zmizí někomu pod prsty. V Nepálu je každý sám za sebe. Sociální pomoc nebo třeba důchody tam neexistují. Pro ty nejchudší to je katastrofa.

Rozhodla jste se pomoci místní škole v Seduwě. Proč právě škole?

Moje maminka nikdy do školy nechodila, protože tenkrát škola nikde nebyla, takže neumí číst ani psát. Já už jsem do školy chodit mohla, i když to bylo ráno hodinu a půl cesty pěšky dolů a odpoledne dvě a půl hodiny pěšky nahoru. Tu školu ale teď totálně zničilo zemětřesení. Pan učitel to nafotil a pak šel tři dny do nejbližšího města, aby ty snímky poslal do světa. Chci pomoct znovu vybudovat tu školu, aby místní děti měly naději na lepší budoucnost.

Téměř polovina Nepálců je podle statistik UNICEF negramotná. Pomoci konkrétním dětem, aby mohly dále navštěvovat školu v himálájské Seduwě, je možné na benefičním setkání spojeném s promítáním filmu o nepálské svatbě a ochutnávkou nepálských pochutin ve středu 20.5. od 20 hodin v klubu Vzorkovna, Národní 11, Praha 1. Přítomna bude nejen Lakpa Sherpa, ale i její nepálští rodiče, které zpráva o zemětřesení zastihla při jejich návštěvě v Praze. Více informací na www.helpmakalu.cz.

Autor: Radka Smejkalová