Jaderné zbraně v Turecku. Kdo světu při puči zaručí bezpečí?

18.07. 17:05 | Autor: ČTK

Davy v Turecku protestují proti armádnímu puči.

K velkým neznámým vyvolaným pučem v Turecku patří také otázka dotýkající se bezpečnosti USA a zbytku světa, totiž zabezpečení amerických vodíkových bomb na turecké letecké základně v Incirliku. Jak napsal časopis The New Yorker, Incirlik je využíván jako největší úložiště jaderných zbraní NATO.

Americké velvyslanectví v Ankaře už několik hodin po nezdařeném puči oznámilo, že v Incirliku byl přerušen přívod elektřiny a úřady znemožňují komukoli na základnu vstoupit nebo z ní odejít. Základna pak byla převedena na proud z generátorů, americkým letadlům byl zakázán startovat i přistávat a byl vyhlášen bezpečnostní stupeň Delta používaný v nejvyšším ohrožení, například při bezprostředně hrozícím teroristickém útoku. Velitel základny Bekir Ercan Van a dalších devět důstojníků z Incirliku bylo zatčeno za podporu pučistů. Mezitím byly lety amerických strojů obnoveny, potíže s dodávkami proudu přetrvávaly.

Podle amerického odborníka na jadernou problematiku Hanse Kristensena je v podzemních bunkrech v Incirliku až 50 vodíkových bomb B-61, tedy přes 25 procent všech jaderných zbraní NATO.

Jaderné zbraně jsou v Turecku od 60. let

Základnu Incirlik vybudovala americká armáda po 2. světové válce, kdy Turecko vstoupilo do NATO, a za studené války to byla nejdůležitější základna USA. Vzdálená hodinu letu od Sovětského svazu sloužila americkým bojovým i špionážním letadlům. Strategie NATO byla založena na jaderných zbraních, považovaných za protiváhu převažujících konvenčních sil tehdejšího Sovětského svazu.

Americký ministr obrany Ashton Carter během návštěvy letecké základny Incirlik v Turecku.

Do poloviny 60. let bylo do západní Evropy dopraveno několik tisíc amerických jaderných zbraní všech velikostí, typů a síly - nukleární hlavice, bomby, miny, hlubinné bomby, dělostřelecká munice, malé jaderné projektily. Technicky tyto zbraně střežil americký personál, v praxi s nimi manipulovali Němci, Italové a další neameričtí vojenští činitelé, jak zjistila při jedné návštěvě delegace amerických senátorů.

O něco později, v době kubánské krize, vyjádřil tehdejší americký ministr obrany Robert McNamara obavu, že se turečtí vojáci mohou pokusit vypálit jaderné rakety NATO na SSSR bez povolení. A nařídil americké ostraze, aby rakety zničila, kdyby je chtěl někdo odpálit.

Vodíkové bomby byly postupně opatřeny bezpečnostními kódy (PAL), které měly zabránit použití těchto zbraní bez povolení. Avšak i tyto kódy mohl člověk s určitými technickými schopnostmi prolomit. Když se v roce 1974 Turecko a Řecko ocitly na pokraji války, odvezly USA tajně všechny jaderné zbraně z Řecka a přerušily zapalovací zařízení těm, které byly uloženy v Turecku.

Terč pro teroristy

Díky snížení zásob jaderných zbraní USA za vlád obou prezidentů Bushů mají v alianci USA nyní si 180 jaderných zbraní, všechny jsou to bomby B-61. Uloženy jsou kromě Incirliku v Německu, Nizozemsku, Belgii a Itálii. Jejich význam je nyní především symbolický. Rakety s jadernými hlavicemi jsou totiž schopné cíl zasáhnout rychleji a spolehlivěji. Zastánci ale tvrdí, že B-61 symbolizují oddanost USA alianci, zastrašují Rusko a odrazují ostatní členy NATO od výroby vlastních vodíkových bomb. Odpůrci, k nimž patří německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, tyto bomby považují za zcela nesmyslné a sloužící pouze jako terč teroristům.

Po několikahodinovém výcviku a s náležitými nástroji se lze dostat do jaderných skladů NATO, zmocnit se zbraní a obejít PAL. Do několika sekund lze na bunkry umístit roznětku, bombu zničit a rozptýlit radioaktivní mrak. Vodíkové bomby stále střeží vojáci států, kde jsou tyto zbraně uloženy. V roce 2010 se dostali míroví aktivisté na základnu v Belgii, vnikli do úložiště jaderných zbraní, polepili je nálepkami s protijadernými hesly, hodinu se tam pohybovali a celé to natočili a umístili na YouTube. Dodatečně vyšlo najevo, že belgický strážce měl u sebe nenabitou pušku.

Incirlik je zhruba 100 kilometrů od syrské hranice a od loňska odtud vzlétají americká letadla k operacím proti Islámskému státu. Pentagon už před několika měsíci kvůli blízkosti základny území ovládaném teroristy a také kvůli teroristickým útokům v Turecku nařídil odjezd příbuzných amerických vojáků z mise v Incirliku. Zůstalo tam 2000 vojáků a členů personálu. I když je základna zřejmě největším úložištěm jaderných zbraní NATO, není tam ani jedno americké nebo turecké letadlo, které by mohlo tyto zbraně nést. Bomby uložené v bunkrech čekají na to, zda budou použity, anebo zneužity.

Foto: ČTK/AP , LEHTIKUVA/Anni Reenpää

Autor: ČTK