Irák: zbytky po armádě USA končí na bleších trzích

22.06. 19:30 | Autor: Reuters, - red -, ČTK

Zbytky po okupaci, objekty všech tvarů i velikostí. Ke koupi na bagdádském tržišti Harrádž jsou svorky na náboje, dvojnožky pod pušky i neprůstřelné vesty. Ve čtvrti Karráda se dají koupit videa Playboy, mýdla značky Irish Spring a taky balíčky potravin pro americké vojáky.

Zboží často vyhrabané ze skládek, někdy odcizené ze zásob amerických základen. V USA neprodejné, tady v Iráku poslední hit, píše agentura Reuters.

Na 85 tisíc amerických vojáků, kteří jsou teď v Iráku, se má vrátit domů za 18 měsíců a Pentagon se zbavuje pomocného materiálu ze základen. Něco se prodává na aukcích, něco na černém trhu.

V ulicích iráckých měst se ocitají větráky i lednice vyřazené z 500 základen, které v době maximálního obsazení v roce 2007 sloužily 170 tisíc vojákům. Mnohé velikostí odpovídaly spíš městečkům a nechyběly v nich armádní obchody velké jako domy Wal-Mart, jídelny Burger King ani pekárny Krispy Kreme.

V západoirácké provincii Anbár, která byla v letech 2006 a 2007 útočištěm sunnitských povstalců, teď obchodníci prohlížejí to, co zbylo z tamních velkých základen - staré vysavače, satelitní antény a náhradní díly do amerických vojenských aut. Rozebírají i dřevěné ubikace s přenosnými záchody.

Američané v Iráku balí. Likvidace letecké základny. "Myslím, že cena půjde nahoru, protože Američané z Iráku odcházejí. Něco je ještě použitelné, třeba lednice, větráky, matrace nebo stany. To, co není, půjde do pecí na severu," uvažuje Faíz Ahmad probírající se smetištěm poblíž anbárského střediska Ramádí.

Přiznává, že lidé se pídí po odpadu ze základen kvůli značce, protože běžné zboží dostupné na trhu je buď čínské nebo korejské.

Americká vojska vždy zapustí kořeny tam, kde se usadí. Když bomby NATO Srby přinutily v roce 1999 odejít z Kosova, vybudovali Američané v Uroševaci tábor Bondsteel. Byl pro 7000 lidí a nechyběla v něm kaple, čistička odpadní vody, nemocnice ani věznice. Černá ekonomika kvetla a 1500 vojáků je v něm dodnes.

V Iráku se Američané zdržet nehodlají. Bojové operace končí v srpnu a do 1. září se má počet jednotek snížit na 50 tisíc lidí. Do konce roku 2011 odejdou i oni. Něco z jejich vybavení bude převezeno k jednotkám do Afghánistánu, něco zpět do USA a zbytek dostane irácká vláda.

A letíme zpátky domů. Američané jí už předali 370 základen a armáda tvrdí, že odevzdala 62 tisíc kusů vybavení včetně automobilů a kancelářského zařízení. Viditelným odkazem invaze jsou silné americké sportovní vozy, které plní irácké silnice.

Veřejnosti byly k prodeji nabídnuty pračky, klimatizace, sušičky, lednice a světla. "Letos jsme vyklidili devět tisíc tun zboží a prodali je za 500 tisíc dolarů, které se vrátily do státní pokladny," řekl generál Gustave Perna. Armáda tvrdí, že po sobě uklízí uvážlivě a systematicky a že z odpadu vytřídila 130 000 tun toxického materiálu.

Jenomže kritici říkají něco jiného. Podle nich se dají na tržištích najít neprůstřelné vesty a součásti pušek. Toxický materiál se prý hází do otevřených skládek, kde to Iráčané přeberou a mnozí pak prodají.

Na tržišti Harrádž prodává i Muhammad Saídí. Na americké zboží se zaměřil už v roce 2004, kdy se Irák po invazi ponořil do chaosu a jeho ekonomika se zastavila. "Před pádem minulé vlády jsem prodával sluneční brýle, ale to bylo trochu pomalé," vysvětluje.

Prodavače amerického zboží čeká stejně jako Irák nejistá budoucnost. "Obchodovat s Američany není haram - zakázané. Je to obchod. Je to kvalitní zboží, které se lidem líbí. Až mi dojde, najdu si něco jiného nebo se vrátím k prodeji bot," říká obchodník stojící před regálem s řadou lahviček amerického antiperspirantu Anti Monkey Butt ve svém krámě v Karrádě.