Irácká vláda se hroutí

01.08. 16:17 | Autor: ČTK , - lgtt -

Hlavní sunnitský politický blok dnes oznámil, že odstupuje z koaliční vlády iráckého premiéra Núrího al-Málikího. Sunnitští představitelé z Fronty irácké dohody (IAF) odůvodnili svůj krok nesplněním požadavků, které vůči Málikího vládě měli.

Tento krok patrně zkomplikuje úsilí Málikího nepříliš stabilní vlády shodnout se na sérii zákonů, které Spojené státy považují za klíčové pro těsnější zapojení menšinových sunnitů do politického procesu i pro snahu zvládnout sektářsky motivované násilí.

IAF už minulý týden pozastavila práci svých šesti ministrů a do dnešního dne požadovala, aby jí Málikího vláda zajistila větší slovo v bezpečnostních záležitostech. Obvinila také Málikího převážně šíitskou vládu, že se sunnity nekonzultuje klíčové záležitosti.

"IAF oznamuje své odstoupení z vlády Núrího al-Málikího. Její místopředseda vlády a pět ministrů dnes předloží své rezignace," řekl Rafá Isáví, jeden z oficiálních činitelů IAF na tiskové konferenci v Bagdádu.

"Vláda pokračuje ve své aroganci, odmítá změnit svůj postoj a zabouchla dveře jakýmkoli smysluplným reformám nezbytným pro záchranu Iráku," dodal Isáví.

"Doufali jsme, že vláda odpoví na tyto požadavky, anebo alespoň přizná selhání své politiky, která zavedla Irák na úroveň bídy a mizérie nevídané v moderní historii. Ale její postoj nás vůbec nepřekvapil," doplnil.

Už letos v červnu opustilo vládu šest ministrů loajálních radikálnímu šíitskému duchovnímu Muktadovi as-Sadrovi. Reagovali na odmítnutí irácké vlády stanovit termín pro odchod amerických vojáků z Iráku. Sadrističtí ministři zatím nebyli nahrazeni. Málikího vláda má nominálně 37 ministrů a je ještě usnášeníschopná.

Podle kurdského místopředsedy irácké vlády Barhama Sáliha nyní čelí Málikího kabinet závažné krizi. "Tohle je pravděpodobně největší krize, jaká před námi stojí od schválení ústavy. Pokud nebude vyřešena, budou její dopady závažné," řekl.

Jednání o nové irácké ústavě, která byla schválena v referendu v říjnu 2005, byla velice nesnadná. Hlavní překážkou bylo přesvědčit sunnitské Araby, aby se zapojili do spolupráce se šíity a Kurdy.

Nevyjasněné zůstavají otázky kolem dělení zisků z ropy. Většina ropných pramenů totiž leží mimo středoirácké oblasti, kde mají převahu sunnité a většinu ovládají šíité, popřípadě Kurdové na severu.

Nevyjasněna je územní příslušnost velkoměst Mosulu a Kirkúku, která bývala převážně kurdská, ale systematickou arabizací za Saddáma Husajna mají smíšené obyvatelstvo. Obě nárokují Kurdové a do chystaného plebiscitu v listopadu chtějí významněji zasáhnout i Turkmeni, podporovaní Turky.

Na snímku irácký premiér Núrí al-Málikí s šéfy irácké a americké armády 6. června 2007.

Foto: AP

Autor: ČTK , - lgtt -