Indie bez peněz. Prázdné peněženky mají všichni

14.01. 06:05 | Autor:

ITC Maurya je jeden z nejlepších hotelů v Dillí. Nocují v něm prezidenti i přední byznysmeni. Nejlevnější pokoj přijde na pět tisíc korun. Na tamní směnárně ale visí stejný nápis jako v nejzapadlejší uličce: "Hotovost není." Pán i kmán jsou si teď v Indii rovni. Prázdné peněženky mají všichni.

Když vydržíte do jedenácti, možná nějaké peníze přivezou, říká úslužný recepční. Zároveň ale omluvně dodává: "Hotovosti nikdy nepřijde dostatek, limit pro jednoho hosta je proto dva tisíce rupií, promiňte." Dva tisíce rupií, tedy asi sedm set padesát korun, činí pro zdejší hotelové hosty útrata za snídani.

Osmý listopad roku 2016 se nejspíše zapíše do dějin ekonomie. Ve dvacet hodin a patnáct minut oznámil Narendra Modi, předseda vlády druhé nejlidnatější země světa, možná nejrozsáhlejší ekonomickou reformu novodobých dějin. "Bankovky v hodnotě pět set a tisíc rupií přestanou od půlnoci platit," sdělil překvapenému národu. Nejběžnějším indickým platidlům zbývaly čtyři hodiny. Reforma, která přišla jako blesk z čistého nebe, vyřadila z oběhu osmdesát šest procent veškeré měny. Jako by najednou přestaly platit všechny české bankovky a zbyly jen stokoruny a mince.

"Byl to naprostý šok. Nikdo to nečekal, nikdo na to nebyl připraven," říká učitel Ráma. Reforma přišla opravdu nečekaně, jinak by ani neměla smysl. Jak říká evropský diplomat působící v Indii, o připravovaném kroku věděla jen hrstka zasvěcených. "V Indii se všechno okamžitě vyzradí. Skoro nechápu, jak se tuto informaci podařilo udržet do poslední chvíle v tajnosti." Krátce po oznámeném zrušení platnosti většiny bankovek odcestoval Modi na pracovní návštěvu Japonska. Zatímco v zemi vycházejícího slunce usedl za dohledu kamer a fotografů do řídicí kabiny rychlovlaku Šinkansen, Indie se řítila k ekonomice bez hotovosti.

Jak se žije bez peněz

Procházím bazarem Paharganj. Obchody, jindy plné lidí, jsou prázdné. Prodavači sedí za pulty a tváří se apaticky. Kšefty stojí, lidé nemají peníze. A ti, kteří je mají, si je šetří na horší časy. "Moje obchody klesly o polovinu. A to mám krámek ve středu města, na hlavní ulici. Mám ještě jeden na předměstí a tam jsou tržby oproti normálu jen desetinové. Ze dne na den jsme se stali téměř bezhotovostní zemí, ale většina lidí nemá o platebních kartách ani ponětí," stěžuje si obchodník a ujišťuje, že u něho mohu platit kartou. Chvíli protahuje moji kreditku terminálem, otáčí ji ze všech stran a po chvíli oznámí, že čtečka asi nefunguje. "Nemáš třeba dolary nebo eura?" ptá se s lišáckým výrazem.

Premiér Modi, který demonetizací vyhlásil boj černým penězům, by neměl radost. Jak se ale obyčejní Indové s nedostatkem hotovosti vyrovnávají? Do konce roku měli lidé možnost složit neplatné bankovky na účet. Každý větší vklad upoutal nechtěnou pozornost úřadů. Zprvu se tedy Indové bavili historkami, jak zkorumpovaní úředníci pálili pytle nakřečkovaných peněz. Po pár dnech je ale smích přešel. Žít bez peněz nejde ani v Indii. Běžní obchodníci hlásí čtyřiceti- až padesátiprocentní propad tržeb, některá speciální odvětví jsou ale postižena podstatně více.

Bitky před bankomaty

Indická svatba je investice na celý život. Provázejí ji stovky hostů a tři dny trvající oslava. To vše stojí spoustu peněz. Ale kde je vzít? Shreyas Kitta, majitel agentury zajišťující pořádání svateb, odhaduje, že tento byznys se propadl o osmdesát procent. "V zemi jako by se zastavil život. Obchodníci nemají komu prodávat, lidé nemají hotovost. Dříve jsme šli nakoupit a měli třeba tisíc rupií, teď máme dvě stovky. Více zkrátka mnohdy neseženeme," líčí situaci Ind Arvind. "Mám nějaké úspory v malých bankovkách. V tlačenici před beztak prázdnými bankomaty odmítám stát."

Indická centrální banka tiskne nové bankovky, těch je ale v oběhu stále katastrofální nedostatek. K hotovosti se lze dostat dvojím způsobem: vystát frontu před bankou, modlit se, že se nezvrhne ve rvačku a že peníze nedojdou dříve, než přijdete na řadu. Banky většinou hotovost nemají, a pokud ano, limit pro výběr je stanoven na dvacet čtyři tisíc rupií (asi devět tisíc korun) na osobu a týden. Pro početné rodiny to stačí jen na obstarání základních potřeb.

Další možností je vybrat peníze v bankomatu. Tady platí totéž co u bank. Bankomaty jsou zpravidla prázdné. Jakmile se zdá, že přivezli peníze, lidé se postaví do fronty. Bitky před prázdnými bankomaty se staly symbolem indické demonetizace. I tady existuje limit: dva tisíce rupií na den. "Když mám čas, obejdu bankomaty. Říkám, že jdu do kasina. Zkusím dvacet bankomatů a jedenadvacátý mně možná něco dá," směje se Tomáš, Čech žijící v Indii už řadu let.

Když náhodou bankomat hotovost vydá, trable nekončí. Automat většinou totiž vyplivne novou dvoutisícovku. "Je to jako milionová bankovka. Nikdo na ni nemá nazpátek. Objevily se už případy, kdy ji vychytralí obchodníci rozměňují za 1700," říká Tomáš. Držím v ruce zbrusu novou bankovku. Je jedovatě růžová, na líci portrét Mahátmy Gándhího (tak jako na všech indických bankovkách), na rubu indický satelit Mangalyaan, jenž obíhá kolem planety Mars. Díky své barvě i neumělé kresbičce krabicového satelitu vypadá bankovka jako peníze z nějaké dětské hry. Mezi Indy se hned stala terčem posměchu. Když ukazuji bankovku řidiči motorové tříkolky, což je nejběžnější dopravní prostředek v Dillí, jen se směje. Za dva tisíce by se mnou jezdil po městě celý den, drobné na vrácení samozřejmě nemá.

Venkov v čase bezhotovostním

I když se skřípěním zubů, obyvatelé měst reformu víceméně zvládají. Zcela jiná je situace na venkově. Lidé často vůbec nechápou, co se děje. Nemají účet v bance a neměli kam složit neplatné bankovky. Nedostanou se k bankomatům, ale bez účtu jsou jim stejně k ničemu. Indie je stále ekonomikou založenou především na hotovosti, v níž se odehrává devadesát procent všech plateb. Indické noviny jsou plné příběhů vesničanů, kteří stáli hodiny před bankou, aby zjistili, že bez účtu se k novým bankovkám nedostanou... Existují ale světlé výjimky. Nebo se tak alespoň tváří. "Toto je první bezhotovostní vesnice v jižní Indii," psal nadšeně na Twitter ministr informací Ráví Šankar Prasád. Právě navštívil vesničku Ibrahimpur ve státě Telangana, ospalé sídlo o dvou stech sedmdesáti domech. Když vláda zrušila platnost většiny bankovek, obyvatelé vesnice se ke krizi postavili čelem.

Většina vesničanů má bankovní účty a pokrytí signálem mobilního operátora je tam slušné. A tak se rozhodli platit si navzájem prostřednictvím on-line aplikací, pěkně z účtu na účet. Tak alespoň zní oficiální verze. Když se však do Ibrahimpuru vydali novináři deníku Hindustan Times, zjistili, že k ideálu má realita daleko. Někteří rikšové bezhotovostní platbu skutečně akceptovali, ovšem zdaleka ne všichni. V obchodech sice byly elektronické čtečky platebních karet, obsluha je ale neuměla používat. "Jen muži v naší vesnici vědí, jak na to," svěřila se deníku jedna z prodavaček. Všichni se potom shodli, že už se nemohou dočkat, až se zase vrátí ke starým dobrým penězům. V řadě vesnic se lidé mezitím vrátili ke směnnému obchodu, případně nákupy zapisují do knih. Dluhy si navzájem vyrovnají, až se do indické ekonomiky zase vrátí peníze.

Boj proti černé ekonomice

"Procházíme historickým očistným rituálem, který sehraje důležitou roli v nasměrování celého národa k budoucím časům," obhajoval v novoroční řeči demonetizaci předseda indické vlády Narendra Modi. Když se jeho vláda k radikálnímu kroku odhodlala, tleskali mu ekonomové i prostí Indové. Bavili se historkami o tom, jak do luxusního obchodu na předměstí Dillí přišel muž s třemi miliony rupií a chtěl vykoupit zásoby iPhonů. Místo toho si pro něho přišla policie.

Cíl bolestivého kroku je chvályhodný: vymýtit z ekonomiky "černé peníze" spojované s daňovými úniky, korupcí, obchodem s drogami i terorismem. Počáteční nadšení ale vystřídala frustrace. Politická opozice vedená Indickým národním kongresem nešetří kritikou a chystá celonárodní protesty. Ke kritice se přidávají i ekonomové. Těm se nelíbí hlavně způsob, jakým se demonetizace odehrává a který stále více připomíná frašku.

"Výsledné zbrzdění poptávky bude značné. Dopad bude jednoznačně negativní. Je vhodné klást si otázku, nakolik je demonetizace v boji proti daňovým únikům a korupci účinná a zda neexistuje jiné, méně nákladné řešení," tvrdí Gita Gopinathová, profesorka ekonomie na Harvardově univerzitě. Slavná indická ekonomka Džajati Ghošová, profesorka Univerzity Džaváharlála Nehrúa v Dillí, jde ve své kritice ještě dále: "Je to, jako byste z lidského těla vypustili šestaosmdesát procent krve a tvrdili: Nebojte se. Nic se neděje. To je jen léčebná kúra. Ale samozřejmě že se něco děje. Mnoho lidí přišlo o živobytí, to bude mít negativní efekt v příštích měsících. Dopady současné krize se projeví až později."

Podle dobře informovaných zdrojů má Indie k dispozici celkem sedm speciálních tiskařských strojů, které dnem i nocí chrlí nové peníze. Podle střízlivých odhadů to bude trvat ještě měsíce, než natisknou dostatek nových bankovek. Mnozí odborníci začínají zpochybňovat účinnost akce pro boj s korupcí. Lidé prý stejně začnou znovu hromadit hotovost, jakmile bude k dispozici. Ekonomové se neshodují ani v tom, jestli demonetizace skutečně pomůže nastartovat ekonomiku. Ministr financí Árun Džaitlej oznámil, že během prvních čtyř dní po zrušení platnosti části bankovek uložili lidé do bank tři triliony rupií, asi 1150 miliard korun.

Banky jsou zaplaveny penězi, budou ale dávat levné úvěry? "Podle nejlepšího scénáře centrální banka zvládne demonetizaci dobře a indické vlastenectví v kombinaci s naším stoickým klidem pomohou zvládnout celou situaci s minimálním dopadem. Podle nejhoršího scénáře musíme být připraveni na dva roky ekonomické recese," soudí ekonom Kalkatské univerzity Rohit Višal Kumar. Chce se věřit, že po úspěšné demonetizaci to s indickou ekonomikou nedopadne jako v tom otřepaném doktorském vtipu: "Operace se zdařila, ale pacient zemřel."

***

Co je demonetizace

Z přísně ekonomického hlediska znamená demonetizace zrušení platnosti kovové mince jako zákonného platidla nebo stažení mince z oběhu. Tento termín se ale běžně používá i v případě, kdy se z oběhu stahují papírové bankovky. V roce 1976 doporučoval demonetizaci jako opatření k oslabení mafie americký ekonom James S. Henry. Kritici vytýkají demonetizaci to, že je "administrativně nepraktická" a má krátkodobý efekt.

Harvardský ekonom Kenneth Rogoff ve své nové knize Prokletí hotovosti volá po eliminaci bankovek vysoké nominální hodnoty. To má pomoci v boji s daňovými úniky a trestnou činností. Současná indická demonetizace je už třetí v pořadí. V roce 1946 zmizely bankovky v hodnotě tisíc a deset tisíc rupií. V roce 1978 potom tisícové, pětitisícové a desetitisícové bankovky. Podle The Times of India ale nezpůsobila minulá demonetizace ani zdaleka tolik problémů jako ta současná.

Proč? Z oběhu tehdy stáhli jen bankovky nejvyšších nominálních hodnot. V době, kdy se většina platů pohybovala pod tisícem rupií, se opatření dotklo jen úzké vrstvy nejbohatších obyvatel Indie.

Autorem textu je Jaromír Marek, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.

Foto: Youtube