Hybášková: Dění v Iráku média zkreslují

06.07. 17:20 | Autor: ČTK

Za nynějším úspěchem sunnitského povstání v severní části Iráku nestojí jen radikální islamističtí bojovníci, upozorňuje velvyslankyně EU v Iráku Jana Hybášková. Rychlé obsazení významné části země má podle ní kořeny především ve vnitřní irácké politice, kdy vláda v Bagdádu dlouhou dobu na problémy sunnitské části obyvatel reagovala především silově.

Irácké sunnitské kmeny nakonec o pomoc požádaly tam, kde se to nejvíce nabízelo, tedy v sousední Sýrii.

Velvyslankyně uvedla, že obraz současného dění v Iráku je mnohdy v médiích hodně nepřesný. Zásadním faktorem je podle ní irácká vnitřní politika (o čemž ale většina médií píše) . "Byl to vnitropolitický problém, který vytvořil politické vakuum, a v důsledku i bezpečnostní vakuum, které bylo tímto způsobem vyplněno," řekla o radikálním hnutí Islámský stát (dříve Islámský stát v Sýrii a Levantě, ISIL), které v posledních týdnech ovládlo sunnitskou část severního Iráku.

Za "fasádou" teroristů, která je vidět ve sdělovacích prostředcích, je podle Hybáškové "poměrně komplikovaná společnost nenaplněných ambicí iráckých sunnitských kmenů, exbaasistů a různých islámských ozbrojených skupin".

Významné byly podle ní irácké volby na konci letošního dubna. "Z mnoha džihádistických vyjádření plyne, že oni skutečně čekali na období po volbách. Čekali, jestli volby přinesou takovou změnu, že nebude potřeba vojenské operace. Bohužel se po nich ukázalo, že současný premiér a vláda setrvávají v kurzu nastoleném dávno před volbami," řekla velvyslankyně.

Pokračování politiky z posledních asi šestnácti měsíců i po volbách pak zřejmě vedlo k rozhodnutí spustit sunnitský útok či povstání.

"Sunnitská populace byla marginalizována už od doby těsně předcházející americké invazi. Ale je potřeba docela tvrdě říci, že oni sebe marginalizují také sami," poznamenala Hybášková. Přes výzvy k účasti na politickém životě například často chyběli v iráckém parlamentu.

"Jedna z rolí lidí, jako jsem já, a celé evropské komunity je dnes a denně chodit říkat sunnitům: to, že jste v parlamentu, není vaše povinnost, to je vaše právo. Nevzdávejte se ho," vysvětlila česká diplomatka.

Situace na sunnitských územích, kterou nynější vláda dlouho řešila jen masivním zatýkáním nespokojených, se měsíce zhoršovala. Kmeny protestovaly déle než rok.

"Věděli jsme, že sedí na poušti statisíce lidí bez vody, elektřiny a škol. Víme, že to je průšvih, ale v zásadě - natvrdo řečeno - jsme neudělali moc pro to, aby se ta situace změnila," podotkla velvyslankyně.

Bagdádská armáda a policie nakonec na protesty reagovaly silou. "Tento moment způsobil, že kmeny se obrátily pro nejbližší možnou pomoc, a ta byla přes kopec v Sýrii a byly to všechny možné islámské skupiny," vysvětlila. Finanční pomoc sunnitům pak poskytla Saúdská Arábie a Katar.

Podle velvyslankyně se jedná o rozsáhlou a dobře naplánovanou vojenskou akci. "Nynější zisk je asi 1500 obrněných vozidel, 52 moderních tanků, asi 14 helikoptér, velký muniční sklad a můžeme pokračovat. To jim padlo do rukou a jsou schopni s tím operovat. Jinak řečeno, je to daleko za hranicí představy fanatických chlapců v toyotách s kalašnikovy a černými vlajkami," upozornila Hybášková.

Podíl na vojenském úspěchu sunnitů mají podle ní lidé z původní irácké armády rozpuštěné po americké invazi. Operaci prý museli plánovat měsíce dopředu, mají rovněž přístup k zásobám paliva. Diplomaté pak mají za potvrzené, že získali 470 milionů dolarů z centrální banky v Mosúlu a téměř jisté prý je, že prodávají výrazné množství ropy syrskému režimu prezidenta Bašára Asada.

Postup této síly nyní zastavila letecká převaha - Bagdád teď disponuje pěti ruskými stroji Suchoj s ruskými piloty, kteří oficiálně zaškolují místní letce. V pouštním prostředí Iráku dokážou i tato starší letadla v zásadě zarazit přesuny pozemní techniky.
"Je patrná také přítomnost amerických dronů, syrských stíhaček, jordánských stíhaček a íránských stíhaček," vypočítala diplomatka.

Nebezpečím by podle Hybáškové bylo případné rozhodnutí Málikího vlády využít leteckou techniku k bombardování povstaleckých pozic ve městech.
Ztráty na životech například v Mosulu by podle ní byly srovnatelné s občanskou válkou ve vedlejší Sýrii.

"To by byla věc se strašnými důsledky. Ono to už dnes je válka, která má velmi negativní rysy," zdůraznila diplomatka.

Složitá je například situace asi sedmdesátitisícové křesťanské menšiny v oblasti Karakúš, tedy v území, které se snaží na sunnitech získat Kurdové.

Druhým místem, kde hrozí humanitární katastrofa, je oblast okolo města Sindžár na severozápadě země u syrské hranice. Tam se uchýlila šíitská menšina z města Tal Afar, celkem asi osmdesát či devadesát tisíc lidí. Jsou podle diplomatky bez vody, proudu a základních potřeb a v bezprostředním nebezpečí útoku. "To je místo, kde může nastat strašlivá lidská tragédie," varovala Hybášková.

Nebezpečí podle ní představuje i schopnost sunnitů ostřelovat šíitské nábožensky významné město Karbalu s jeho mešitami.

"Hrozí tak možnost vyprovokovat strašlivou a rozsáhlou šíitskou reakci, která by mohla hrozit bagdádské sunnitské populaci," podotkla velvyslankyně.

Foto: ČTK/AP , Hussein Malla

Autor: ČTK