EU vyzvala k příměří. Izrael klid zbraní v Gaze nechce

30.12. 18:20 | Autor: ČTK , - red - | Aktualizováno: 30.12. 22:00

Ministři zahraničí členských států Evropské unie v úterý na mimořádné schůzi vyzvali k trvalému příměří v pásmu Gazy. Izrael je ale zjevně pevně rozhodnut rozdrtit radikální Hamas třeba i ve zdlouhavém boji. Nálety na Gazu jsou dle úřadujícího premiéra židovského státu Ehuda Olmerta první z mnoha fází operace.

Bilance dosavadních bojů se vyšplhala na palestinské straně na 360 mrtvých, Izrael přišel o čtyři občany.

Jestli je plánována také pozemní ofenzíva, nechává izraelská vláda stále otevřené. Hraniční pásmo mezi Izraelem a Gazou bylo už v pondělí vyhlášeno zakázanou vojenskou zónou a od té doby z něj nejsou žádné nezávislé informace o pohybu vojsk.

Pozemní jednotky jsou připraveny a zaujaly výchozí postavení, prohlásila v úterý armádní mluvčí. Možnost pozemní ofenzivy existuje. Nyní však útočíme pouze ze vzduchu nebo z moře, informovala mluvčí.

Muž se dívá na zničené vládní budovy ve městě Gaza. Izraelští analytici tvrdí, že Hamas si ji paradoxně přeje, i když je jisté, že by přinesla velké civilní ztráty. Hamas z ní prý chce vytěžit množstvím zničené izraelské bojové techniky obrázek vlastního vítězství.

Izraelská letadla od soboty do úterního večera bombardovala zhruba 325 cílů v pásmu. Většina z nich jsou vládní budovy a výcvikové objekty ozbrojeného křídla Hamasu. Útoky se nevyhnuly civilistům, jichž už podle OSN zahynulo 64, mezi nimi několik dětí.

Izrael pouští do pásma jen nezbytnou humanitární pomoc. Je prý ochoten spolupracovat s Francií a dalšími vládami na posílení dodávek humanitární pomoci pro obyvatelstvo pásma Gazy.

Stanovisko z jednání ministrů zahraničí EU

Ministři zahraničí zemí Evropské unie vyzvali na své úterní mimořádné schůzce v Paříži k "trvalému příměří" v pásmu Gazy, které umožní přístup humanitární pomoci do této oblasti. V přestávce jednání šéfů diplomacií to řekl v televizi TF1 francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, který schůzku svolal po dohodě s Českou republikou, jež od 1. ledna přebírá předsednictví EU.
"Přejeme si příměří, a to trvalé a dodržované, samozřejmě s přístupem humanitární pomoci, protože je tam mnoho obětí a je nutné zajistit jejich záchranu a potom také návrat k mírovému procesu," citovala Kouchnera agentura AFP.

Zásobování vázne

Do Gazy se dnes však nedostala loď Dignity s humanitární pomocí a 16 lidmi, kteří chtěli Palestince podpořit. Izraelské vojenské plavidlo jí zabránilo vplout do vod u pásma Gazy. Při incidentu do sebe obě plavidla narazila a byla lehce poškozena.

Podle palestinských zdrojů je mezi více než tisíci zraněnými Palestinci asi 150 ve vážném stavu. Egypt v úterý přijal 11 těžce zraněných a v minulých dnech tři desítky dalších.

O příměří zatím Izrael oficiálně zájem nemá. Ministr národní infrastruktury Benjamin ben Eliezer prohlásil, že k příměří zatím není důvod. Podle ministra vnitra Meira Šitrita se nejdříve musí zlikvidovat hrozba raketových útoků. Náměstek ministra obrany Matan Vilnai upozornil, že operace byla připravena na několik týdnů. Izraelský prezident Šimon Peres se domnívá, že "nikdo na tomto světě nechápe, oč Hamasu jde a proč pokračuje v raketových útocích".

Hamas ostřeluje izraelský jih už osm let. Podle armády se ocitla v dosahu jeho stále výkonnějších raket už desetina Izraelců. Palestinci vypálili od soboty asi 200 střel, z nichž některé zasáhly i přístav Ašdod, který leží jen 30 kilometrů od půlmilionového Tel Avivu. Kryty začali Izraelci budovat i v Beerševě, která leží 120 kilometrů jihozápadně od Jeruzaléma.

Zraněná Izraelka při palestinském bombardování Sderotu. Politicky přináší bombardování Gazy užitek především dvěma izraelským politikům, shodují se komentátoři - ministrovi obrany Ehudu Barakovi a šéfce diplomacie Zipi Livniové. Oba usilují v únorových parlamentních volbách o premiérské křeslo. Hodně přitom záleží na tom, jak se bude válka vyvíjet.

Někteří komentátoři v samotném Izraeli proto hovoří v souvislosti s bombardováním Gazy o „bitvě o křeslo předsedy vlády".

Poté, co Barak v uplynulých týdnech zažíval propad popularity, jde jeho Straně práce ofenziva proti Hamasu vnitropoliticky k duhu. Podle průzkumů podporuje útok zhruba 80 procent Izraelců, což znamená body i pro ministra obrany. Ještě 23. prosince mu průzkumy přisuzovaly zisk 11 míst v parlamentu, druhý den ofenzivy už to bylo o pět více.

Obrněná technika je připravena k ofenzivě do Gazy. Izrael potřebuje ve svém čele zkušeného důstojníka, zdůrazňuje svým krajanům Barak, který byl před vstupem do politiky šéfem generálního štábu.

Izraelská televize Channel 10 dnes s odvoláním na odhady vojenské
zpravodajské služby uvedla, že izraelské vzdušná ofenziva v pásmu Gazy už
zničila třetinu raketového arzenálu Hamasu. Při sobotním spuštění izraelské ofenzivy měl údajně Hamas tři tisíce raket, nyní mu jich prý zbývá kolem dvou tisíc. Mezi nimi jsou prý i stovky takových střel, které jsou schopny dolétnout hluboko do území židovského státu.

Výzvy k zastavení palby znějí nejen ze zahraničí, ale také z Izraele. Tři významní intelektuálové a spisovatelé David Grossman, Amos Oz a Avraham B. Jehošua si přejí, aby Izrael ukončil boje jednostranně a co nejdříve. "Měli bychom do 48 hodin jednostranně zastavit palbu, abychom zabránili dalším obětem, a to i když vy - Palestinci - budete na Izrael střílet i nadále. Nebudeme palbu opětovat a zatneme zuby stejně, jako jsme to dělali dosud," napsal Grossman ve vzkazu určeném Palestincům.

Izraelské F-16 u Středozemního moře.