Erdogan poprvé vyjádřil soustrast Arménům. Těm to nestačí

Arménský prezident Serž Sargsjan obvinil Turecko, že nadále zatvrzele popírá, že spáchalo genocidu Arménů za první světové války. Ve svém prohlášení přitom nijak nereagoval na soustrast, kterou o den dříve vyjádřil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan potomkům statisíců povražděných Arménů v posledních letech existence osmanské říše na začátku 20. století.

Arménie si připomíná 99. výročí zahájení masakrů, které trvaly od roku 1915 do roku 1917.

Podle arménského prezidenta Turecko jakožto nástupce Osmanské říše pokračuje ve své politice totálního popírání genocidy. "Pouze uznání a odsouzení (genocidy) může zabránit opakování takového trestného činu v budoucnosti," prohlásil Sargsjan.

Zmíněné události řada států považuje za genocidu, Ankara to ale odmítá. Nicméně Erdoganovo vyjádření bylo podle agentur dosud nejvstřícnějším gestem vůči Arménům, kteří žádají, aby Turecko svou vinu za masové zabíjení uznalo.

Erdogan v prohlášení nazval události z doby první světové války "společnou bolestí" a uznal, že deportace arménských obyvatel měla "nehumánní následky".

Francouzsko-arménský zpěvák Charles Aznavour vyjádřil názor, že Erdganovy výroky nelze brát "jako uznání a ještě méně jako omluvu" za genocidu. Umělec, který působí od roku 2009 jako arménský velvyslanec ve Švýcarsku, navíc vyslovil podezření, že turecký premiér sledoval svými slovy jiné cíle - spíš než "kvůli dialogu o historické pravdě" se chtěl například "prezentovat jako otevřený politik".

Pronásledování Arménů se připomíná každý rok 24. dubna, kdy bylo v roce 1915 v tehdejší Konstantinopoli, dnešním Istanbulu, zatčeno přes 200 arménských intelektuálů a představitelů této komunity. To byl začátek vlny masakrů a deportací, které trvaly až do roku 1917.

Turecko sice uznává, že při vojenských operacích tehdy zahynulo na půl milionu Arménů, ale tvrdí, že šlo o výsledek chaosu vyvolaného boji. Už dobová svědectví ale hovořila o cíleném masakru na základě národnosti. Za genocidu uznaly již zabíjení Arménů například Slovensko, Rusko, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Litva, Belgie, Itálie, Vatikán a Kypr. Další státy tak učinily polooficiálním prohlášením.

Česká republika vraždění jako genocidu formálně neuznala. Prezident Miloš Zeman nicméně podle arménských médií při lednové návštěvě jeho arménského protějšku Serže Sargsjana v Praze hromadné vraždy Arménů za genocidu označil.

Čtěte dále

další zprávy