Disidentku Su Ťij propustila junta z domácího vězení

13.11. 12:08 | Autor: ČTK , - ogo - | Aktualizováno: 13.11. 18:51

Před domem Su Ťij se radují stovky jejích příznivců.

Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny Su Ťij je volná. Její trest vypršel, a tak ji vládnoucí junta pustila z domácího vězení. V něm vůdkyně barmské opozice strávila celkem 15 let z celkových 21 let věznění. Vzápětí po propuštění pozdravila své příznivce, kterých se u jejího domu sešlo několik tisíc.

Světoví státníci propuštění Su Ťij na svobodu uvítali, zároveň vyzvali barmskou juntu, aby osvobodila všechny politické vězně. Dnešní propuštění známé barmské disidentky a nositelky Nobelovy ceny za mír, která strávila v domácí internaci 7,5 let, přivítal i exprezident a rovněž někdejší disident Václav Havel. "Znovu se nám všem potvrzuje, že soustavně upozorňovat na porušování lidských práv ve světě má smysl a navzdory i velmi tvrdým diktátorským režimům to může dříve či později přinést dobré výsledky," napsal Su Ťij v dopise, jehož text byl zveřejněn na Havlově webu. Havel vyjádřil naději, že příklad nenásilného odporu Su Ťij je nadějí i pro ostatní vězněné Barmánce.

Policisté s plynovými pistolemi hlídkovali podél cesty k domu Su Ťij. "Lidé musí pracovat v jednotě. Jedině tak můžeme dosáhnout našeho cíle," řekla Su Ťij shromážděnému davu, který oslavoval její propuštění. Poté se s představiteli opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) vrátila zpět do svého sídla k rozhovoru.

Její právník podle agentury DPA oznámil, že Su Ťij chce po propuštění pronést prohlášení a hodlá rovněž navštívit sídlo své strany, kam již také zamířily davy disidentčiných příznivců.

Úřady odstranily zátarasy

Barmské úřady krátce před propuštěním Su Ťij odstranily před jejím domem zátarasy a stáhly policejní hlídky, což je podle agentury AP téměř jistým důkazem toho, že byla bojovnice za demokracii propuštěna. Reuters i AP nicméně poznamenaly, že vojenská junta ani NLD znovunabytí její svobody oficiálně nepotvrdily.

Mezi čekajícími, z nichž mnozí mají transparenty nebo trička s nápisy přející pětašedesátileté Su Ťij dlouhý život, byli podle DPA také zahraniční diplomaté. Propuštění symbolu barmské demokratické opozice očekávali její příznivci již v pátek, ale teprve v sobotu trest domácího vězení vypršel.

Ať Barma propustí všechny politické vězně

Propuštění Su Ťij mezi prvními uvítali britský premiér David Cameron, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International a také české ministerstvo zahraničí.

Většina z nich současně vyzvala barmský režim, aby osvobodil všechny politické vězně. Sarkozy současně varoval juntu před jakýmikoli dalšími omezeními svobody pohybu a vyjadřování Su Ťij.

K výzvě se připojila i Česká republika, která barmskou vládu vyzvala, aby propustila i ostatní politické vězně a respektovala jejich práva. Česko také vyzvalo barmské úřady, aby respektovaly svobody sdružování a shromažďování a umožnily činnost politickým stranám, které se minulý týden nezúčastnily parlamentních voleb.

Kolem domu vězněné disidentky se lidé shromažďovali už od pátku. "Aun Schan Su Ťij ví, že v České republice má věrné přátele, kteří ji podporovali. Přejeme jí mnoho štěstí a doufáme, že ji budeme moci jednou navštívit. Máme z její svobody upřímnou radost," komentoval její propuštění ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Barmská justice Su Ťij věznila bez soudu až do loňského srpna, kdy Su Ťij porušila podmínky dřívějšího trestu. Tehdy nechala ve svém domě přenocovat Američana, který k ní bez pozvání připlaval přes přilehlé jezero. Za tento čin byla odsouzena k dalšímu domácímu vězení.

Su Ťij, hrdinka barmské opozice

Su Ťij na fotografii z roku 2009. - Narodila se v červnu 1945 v Rangúnu jako dcera generála Aun Schana, hrdiny boje za nezávislost zavražděného v roce 1947. Prominentní osobností byla i její matka Do Kchin Ťij.

- Studovala politologii v Dillí a filozofii, politologii a ekonomiku na britské Oxfordské univerzitě. V roce 1972 se vdala za britského akademika Michaela Arise.

- V roce 1988 se vrátila do Rangúnu, aby se postarala o umírající matku. V té době se v zemi konaly rozsáhlé prodemokratické protesty proti vojenskému režimu. Su Ťij, odhodlaná pokračovat v odkazu svého otce, se zapojila do politiky a stala se generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii (NLD).

- Junta jí v červenci 1989 nařídila domácí vězení za "ohrožování státu". I bez ní získala NLD 392 ze 485 křesel v parlamentních volbách konaných v Barmě poprvé po téměř 30 letech. Vojenská vláda jí ale odmítla předat moc.

- Od roku 1989 byla Su Ťij, která v roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír, střídavě ve vězení a v domácím vězení. V srpnu 2009 byla shledána vinnou, že porušila pravidla domácího vězení, když ve svém domě dovolila zůstat dvě noci Američanovi Johnu Yettawovi, který k ní přeplaval přes jezero. Podle kritiků bylo toto obvinění zinscenováno, aby Su Ťij nemohla nijak ovlivnit letošní volby.

- Od té doby vládní juntě několikrát nabídla, že se pokusí lobovat u mezinárodního společenství za zrušení široké škály sankcí uvalených na Barmu, z nichž většina je v platnosti už více než dvě desetiletí. Šéf junty Than Šwei na její nabídky neodpověděl a režim je označil za "neupřímné" a "nečestné".

- NLD letošní volby bojkotovala a byla rozpuštěna. Odpadlické frakci NLD, která vytvořila novou stranu a kandidovala ve volbách, vyjádřila Su Ťij opovržení.

- Zařazení Su Ťij na seznam voličů ve volbách 7. listopadu bylo velkým překvapením. Předpokládalo, že její domácí vězení znamená, že není oprávněna volit, neboť to barmská ústava "osobám odpykávajícím si trest vězení" zakazuje. Su Ťij nicméně předem oznámila, že hlasovat nebude.

Foto: ČTK

Autor: ČTK , - ogo -