"Daeš" ztrácí podporu - i mezi muslimy

11.01. 05:00 | Autor: Tomáš Vlach

Takzvaný Islámský stát loni podle protiteroristické koalice přišel zhruba o třetinu svého území. Expanze, kterou jeho zakladatelé vyhrožovali světu, se nekoná - radikálové naopak kvůli své brutalitě ztrácejí sympatie mezi samotnými sunnitskými muslimy, na jejichž širokou podporu původně spoléhali.

Muži šejcha Táhira Jasíma dostali při výcviku zabrat. Američtí instruktoři s nimi 12 hodin denně cvičili mezi maketami domů boj ve městě, střelbu, obsazení objektu... Oddíl patří k sunnitským kmenovým milicím a všech 600 mužů vyznává stejný směr islámu jako jejich nepřítel, Islámský stát (IS), kterému neřeknou jinak než arabským názvem Daeš. Vadí jim brutalita, s jakou islamisté postupují vůči svým protivníkům. Když se proti nim postavil sunnitský kmen Albu Nimr, IS za pouhé dva týdny vyvraždil přes 600 jeho členů. Nebyl to ojedinělý exces, za devět let své existence od roku 2006 popravil Daeš tisíce lidí.

Sázka na sunnitské bataliony

Islámskému státu pomohla vzniknout tradiční rivalita mezi oběma muslimskými náboženskými směry, umocněná situací v Iráku po americké invazi. Zatímco bývalý diktátor Saddám Husajn jako sunnita potíral všechny, ale o něco víc šíity, po jeho svržení Američany v roce 2003 se situace obrátila. Premiér Núrí Málikí (ve funkci 2006 až 2014) sunnity zcela ignoroval, byli perzekvováni a v mnohých případech trestáni pod smyšlenými obviněními.

Podle Michaela Weisse a Hassana Hassana, kteří loni v lednu napsali knihu o vzniku Islámského státu, se pak mnozí sunnité sešikovali jako pronásledovaná komunita se silným pocitem nespravedlnosti. A právě to je hnalo do náruče islamistů: "Spousta Arabů, přestože se nemodlí a nechodí do mešity, vidí IS jako jedinou ozbrojenou skupinu, která je schopna zasáhnout proti antisunnitským režimům a milicím v Sýrii, Iráku a jinde," píší Hassan a Weis.

Vláda Hajdara Abádího, která nastoupila v září 2014, pak loni na jaře začala formovat bataliony o 200 až 600 lidech, složené výhradně ze sunnitů. Bez ohledu na to, že ještě v nedávné minulosti zdejší sunnitské kmeny bojovali proti ní. Některé sunnitské jednotky už vláda poslala spolu se šíitskými milicemi do Ramádí, hlavně k zajištění čerstvě dobytých území. "Je absolutní nutností je tam mít ve větším počtu, Bagdád tak dává najevo svoji důvěru," říká blízkovýchodní expert Kenneth Pollack z washingtonského think tanku Brookings Institution.

Bojujeme s vetřelci

Ani plánovaná expanze do jiných islámských zemí zatím Bagdádího mužům příliš nevychází. "Pod jménem takzvaného Islámského státu se pokoušejí exportovat falešný islám," prohlásil o nich vrchní imám mešity egyptské al-Azhár šajch Ahmad Tajíb, považovaný za nejvyšší sunnitskou autoritu na světě. Propaganda, které po internetu a sociálních sítích věnují značné úsilí, sice stále láká dobrovolníky, ale masový efekt i přes všechny excesy ještě nemá.

Proti Bagdádího islamistům se postavily také radikání organizace Hamás a Islámský džihád. Ministáteček v libyjské Derně zase naráží na nepřátelství s al-Kajdou, které překáží i další expanzi v Sýrii. V Afghánistánu Taliban předem varoval dopisem adresovaným přímo šejchovi Bagdádímu: "Jako bratři ve víře si ceníme vaší dobroty a nehodláme se míchat do vašich záležitostí. Na oplátku čekáme to samé od vás."

* Mohou sunnité porazit Islámský stát v Iráku? A co za to budou chtít?