Čínské hospodyně pěstují ze strachu vlastní zeleninu

27.07. 07:32 | Autor: ČTK

Políčko uprostřed Tung-Jangu. Měšťané tu mají zeleninu pod dozorem.

Pětatřicetiletá Čao Čchun-chung pravidelně zalévá rostliny na svém přeplněném balkonu ve třetím podlaží moderního obytného bloku v Pekingu. A než začne vařit jídlo pro děti, dojde si natrhat čerstvou zeleninu a chutné bylinky. Na balkoně si totiž pěstuje zelí, papriky, baklažány, rajská jablíčka, okurky a spoustu dalších věcí, napsal list Deutsche Welle.

Balkon alespoň doplní, když už nenahradí kupovanou zeleninu. Čao patří do zatím nepříliš početné skupiny dobře situovaných obyvatel Pekingu, které strach z kontaminovaných potravin přiměl pěstovat si vlastní zeleninu na balkonech či střechách domů. "Nechceme jíst potraviny, které byly ošetřené pesticidy či chemickými hnojivy," prohlašuje Čao. "Zdraví rodiny je pro mě na prvním místě."

Kontaminované potraviny jsou v Číně ostře sledovaným tématem; prakticky nemine týden, aby nevyplul na povrch nějaký nový skandál. Před časem se na titulní strany novin dostaly explodující melouny v jižní Číně, přičemž vyšlo najevo, že je farmáři ve snaze dosáhnout co nejrychlejšího zrání přehnojili růstovými hnojivy.

Kromě toho se našel například těžký kov kadmium v rýži a arzén v sójové omáčce. V houbách bylo bělidlo, chemické přísady ve vepřovém mase, hormony v drůbežím a melamin v sušeném mléce.

Zákony moc nezmůžou

A čínská vláda se zatím zdá být neschopná vypořádat se s podobnými skandály. Před časem alespoň oznámila přísnější tresty, a dokonce i trest smrti pro ty, kdo budou shledáni vinnými ze zapojení do "potravinových zločinů". Čínští spotřebitelé nicméně zůstávají skeptičtí; nejsou ochotní věřit zákonům země, které často nejsou prosazovány.

To byl také důvod, proč šestatřicetiletá Liou Jü-ťing v loňském roce založila družstvo Zelené spojenectví matek. Bývala prý zvyklá nakupovat ve speciálních supermarketech organické potraviny, ale ani těm už nedokáže věřit. Její družstvo má nyní více než stovku členek. "Nabízíme zákazníkům zeleninu, vejce a maso z organických farem, které samy navštěvujeme a testujeme," řekla Liou.

Skandální melouny vybuchovaly, poněvadž byly přehnojené. Čínské organické hnutí zatím není příliš početné, ale sílí. Vzorem pro další organické farmy se stala jedna ležící ve východní části Pekingu. Vede ji Čchen Li-ťien, který vyrostl v USA a před několika lety se vrátil domů do Číny. Za roční poplatek dodává Čchen dvěma desítkám rodin každý týden organickou zeleninu.

"Nepoužíváme chemická hnojiva, pesticidy, herbicidy ani růstové hormony," vysvětluje. "Otestovali jsme půdu i vodu. A máme vlastní krávy, které nám produkují vlastní hnojivo," dodal.

Chudí zase utřou

Další farma v západní části hlavního města nabízí zemědělskou půdu 270 rodinám, které si tu mohou pěstovat vlastní plodiny při dodržování přísných organických pravidel. Prozatím si ovšem jen dobře situované středostavovské rodiny mohou dovolit zapojit se do podobných projektů.

Kus půdy se dá najít všude možně. Čchiung-chaj na jihu země. A podle zpráv z čínských sdělovacích prostředků má také čínská politická elita přístup k bezpečnému ovoci a zelenině. Pěstují se pro ni na utajených farmách, které se řídí přísnými pravidly a jsou - to se rozumí samo sebou - organické.