Číňané sní o rychlovlacích Šanghaj-Berlín. Přes Prahu

09.07. 08:30 | Autor: - pp -

Nejrychlejší rychlovlaky světa se dnes prohánějí v Číně. Velké vnitrostátní aerolinky s nimi nestačí držet krok, mnohde ztrácejí polovinu pasažérů a zavírají spoje. Čínští železniční stratégové ale přemýšlejí dále a sní o trase do srdce Evropy.

Čínské vlaky jsou to nejmodernější, co může drážní technika nabídnout: za pouhé tři hodiny prosviští jako meteory z Kantonu na Perlové řece směrem na sever do Wu-chanu, který je dopravní křižovatkou a nejlidnatějším městem střední Číny. Trasa přitom měří 1069 kilometrů. Vlaková souprava se řítí průměrnou rychlostí 350 kilometrů za hodinu, píše německý časopis Der Spiegel.

Čína nechává za zády svět také v oblasti supervlaků, oznamovala už loni 26. prosince tisková agentura Sin-chua. Tehdy zahájily vlaky na zmíněné trase pravidelný provoz. A aby snad nikdo nepochyboval, nabídla oficiální Sin-chua hned dva příklady, kdy za Čínou pokulhává mezinárodní konkurence.

Nové rychlovlaky, nová nádraží. Jako první jmenovala japonské Šinkanseny, které se "vlečou" kupředu průměrnou rychlostí pouhých 243 kilometrů v hodině, a ještě o něco hůře jsou na tom Němci a jejich vlaky ICE s pouhými 232 kilometry.

Tempem vyrážejícím dech pokládají inženýři lidové republiky stále nové koleje, zrychluje se i tempo samotné výstavby.

Nyní se buduje parádní trasa ze Šanghaje do Pekingu, pro vlaky s průměrnou rychlostí 380 kilometrů za hodinu.

Další trasa spojí hlavní město Peking s Wu-chanem, a už se pracuje také na spojení mezi Hongkongem a Čcheng-tu, metropolí provincie Sečuan. Právě tam se nachází centrum čínského IT průmyslu s filiálkami podniků Intel, SAP či Motorola.

Epochální boom má na starosti ministerstvo pro železnice, které sídlí v monolitním komplexu budov v Pekingu, pokračuje Spiegel. Jen v příštích třech letech chtějí tamní stratégové investovat do nových rychlodrah 300 miliard dolarů.

Toto ohromné množství peněz pochází z konjunkturního programu, jímž se státní vedení snaží udržet rozmach čínského hospodářství - nehledě na světovou krizi růstu.

Trasy nových rychlovlaků se rozšiřují jako pavučinová síť. S novým světem supervlaků začal ale i vnitročínský mocenský boj. Přeprava cestujících z jednoho mnohamilionového města do druhého představuje totiž obří trh, který s sebou nese potřebu tvrdosti a ostrých loktů. Obavy z konkurence vlaků jako blesk mají hlavně letecké společnosti China Southern a China Eastern, jakož i státní aerolinky Air China.

Dvě spojené soupravy vlaků přepraví naráz 1200 cestujících - ve srovnání s nimi vypadá Boeing 737 jako trpaslík. Tlak na vzdušné přepravce už je tak velký, že čínští analytici čekají jejich slučování.

Neštěstí letecké branže se ukázalo třeba ve střední Číně, když byla letos 6. února otevřena trasa pro rychlovlaky z Čeng-čou do Si-anu, dávného výchozího bodu Hedvábné stezky a mekky turistů, kteří z tohoto města vyrážejí k proslulé Terakotové armádě.

Nové soupravy vyrobené v Hongkongu. Tu nechal postavit císař Čchin Š'-chuang-ti ve třetím století před naším letopočtem k ochraně hrobky. Reakce na rychlovlak byla rychlá. Už 25. března byla turistická letecká linka zrušena.

Tím to však zdaleka nekončí. Železní oři vyrazí svižným tempem do dalších míst v Číně, do všech světových stran - na západě až k velkým čínským pouštím.

Letadla postupně prohrávají. Například na trase Kanton - Wu-chan posílila v boji o klienty China Southern nejprve dosavadních 12 letů na 16 denně. Železnice kontrovala 21 soupravami denně. Aerolinky nevydržely tlak konkurence a nyní na této trase létá jen šest jejich strojů.

Železničáři ale kráčejí ve svých téměř fantastických plánech odvážně ještě dále, letadlům chtějí konkurovat i na mezinárodních trasách. Mapa v kanceláři Čeng Ťien, ředitele pro rychlovlaky na ministerstvu železnic, předpokládá trasy supervlaků z Šanghaje do Singapuru, a dokonce až do indického Dillí. Uvažuje se také trati spojující Šanghaj s Moskvou.

Další, jižní trasa, která je ovšem politicky choulostivá, spojuje Čínu s Teheránem. Odtamtud míří dále do Prahy a Berlína. Konkrétně se v tomto směru ale ještě nic neplánuje, řekl v dubnu Čeng Ťien listu New York Times.

Na trase z Kantonu do Wu-chanu.