Číňané poletí na Mars

19.07. 11:03 | Autor: ČTK

Čínská raketa Dlouhý pochod 5 byla v pátek přepravena z montážní haly na odpalovací rampu ve vesmírném středisku na jižním ostrově Chaj-nan, odkud by měla na přelomu července a srpna zamířit k rudé planetě. Vyslat svůj aparát k Marsu se v nejbližší době chystají také Spojené státy a Spojené arabské emiráty. Informovala o tom agentura AP.

Čína plánuje dopravit na Mars robotické vozítko poháněné solární energií ke sběru vědeckých dat. Raketa Dlouhý pochod 5, která vynese k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem, odstartuje z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan koncem července či začátkem srpna, uvedla dnes čínská státní média. Jako nejpravděpodobnější den startu zmiňují 23. červenec.

Předpokládá se, že k Marsu čínský satelit dorazí v únoru. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit o dva až tři měsíce později. Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př. n. l.).

Na Marsu bude pěkně rušno

Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu.

Už v noci na pondělí má, po několika odkladech z důvodu nepříznivého počasí, odstartovat k Marsu z japonského vesmírného střediska Tanegašima nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyšlou ji Spojené arabské emiráty. Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.

Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současné době operují na povrchu rudé planety dvě vozítka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to InSight a Curiosity. Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americké, dva evropské a jeden indický.

Marsovská mise je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce.

Foto: ČTK/AP/Alexander McNabb

Autor: ČTK