Chu Ťin-tchao našlápl do druhé prezidentské pětiletky

15.03. 13:12 | Autor: ČTK , - els -

Čínský parlament dnes zvolil prezidenta Chu Ťin-tchaa do čela státu na další pětileté období. Podle dostupných informací získal mezi zákonodárci získal 99,7 procenta hlasů.

Šestapadesátiletý Chu si upevnil moc již loni v říjnu, kdy byl po 17. sjezdu strany podle očekávání opět zvolen vůdcem Komunistické strany Číny. Ústřední výbor strany ho postavil do čela devítičlenného nejužšího vedení. Chu byl také zvolen velitelem ozbrojených sil.

ČTĚTE TAKÉ: Bitky, hořící auta a první mrtví v metropoli Tibetu

Tajemný, nečitelný, záhadný, nevyzpytatelný: to jsou nejčastější přívlastky pro viceprezidenta Chu Ťin-tchaa. Na 16. sjezdu komunistů by měl převzít z rukou Ťiang Ce-mina stranické žezlo a příští rok snad i prezidentství. Oficiální životopis líčí Chua jako zdatného tanečníka s fotografickou pamětí a zálibou v ping-pongu, jako by to byla ta nejdůležitější kvalifikace pro vůdce nejlidnatější země.

Chuovy frázovité projevy se nijak neodchylují od oficiální stranické linie. Během prvních zahraničních cest do Evropy a USA Chu zachovával důsledně zdvořilost a nenechal si nahlížet do karet.

Hlavně žádné experimenty... Mocný aparát hlídá odkaz velkého Maa Chu Ťin-tchao se sice narodil v Šanghaji, ale prožil dětství v provincii Ťiang-su. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua dosáhl titulu inženýra a maloburžoazní původ mu kupodivu nebránil ani v členství ve straně. Jeho otec však štěstí neměl a během Maovy „kulturní revoluce" se dostal do žaláře.

Tibetský partajní výtah

Po studiích zůstal Chu na škole jako politruk a bez úhony přestál kulturní revoluci a řádění rudých gard na univerzitní půdě v letech 1966-1967. Svou cestu na vrchol začal u komunistické mládeže, kde na nadřízené udělal dojem svou svědomitostí. Chu, vždy uctivý ke starší generaci čínských vůdců, vzorně plnil úkoly a nikoho proti sobě nepoštval.

Jeho raketový stranický vzestup se odehrával daleko od mocenského centra v chudých západních provinciích Kansu a Kuej-čou a koncem 80. let působil Chu v Tibetu. Je typickým produktem komunistického systému, kde nepostupují muži s převratnými vizemi, ale ti, kteří nevyčnívají z řady. Dokázal přežít i pády svých bývalých patronů.

Už v roce 1992 Chua dostal Teng Siao-pching jako jednoho z nejslibnějších nových talentů do politbyra. Tím bylo stvrzeno Chuovo postavení mezi budoucími vůdci čtvrté generace. V roce 1998 se stal viceprezidentem a o rok později místopředsedou ústřední vojenské komise. V roce 1999 se podle ankety týdeníku Asia Week umístil na pěkném 36. místě v žebříčku padesáti nejmocnějších Asiatů.

Hra o africkou ropu: Chu a jeho nigerský protějšek Umaru Yar'Adua Do čínských domácností Chu rázně vstoupil z obrazovek státní televize po americkém bombardování čínské ambasády v Bělehradě (1999). Jeho emotivní vlastenecký proslov tehdy Číňané vzali jako oficiální požehnání k protiamerickým demonstracím.

Jeho antiamerický postoj je řadovým Číňanům vůbec sympatický. Stejně jako ostatní příslušníci nastupující generace vůdců už nemá Chu žádné zkušenosti z revolučních bojů, ale zažil ekonomický krach maoismu i hrůzy politických kampaní. Jeho druhé období v křesle nejmocnějšího muže Číny tak zřejmě žádné experimenty nepřinese.

Viceprezidentem se dnes současně stal Si Ťin-pching. Ten je také přepokládaným budoucím nástupcem Chu Ťin-tchaa. Si je považován za reformátora propagujícího tržní ekonomiku. Má mimo jiné za manželku jednu z nejznámějších čínských zpěvaček.

Foto: AP

Autor: ČTK , - els -