Čagosané se do ráje nevrátí, vojáky USA rušit nebudou

13.06. 19:10 | Autor: - bro -

Ostrov Diego García zničila britsko-americká vojenská základna.

Žili tady dlouhá desetiletí, než britská vláda v 60. letech rozhodla, že musí pryč. Vojenská základna na Diego García měla přednost. Od té doby původní obyvatelé Čagoských ostrovů, skupiny atolů v Indickém oceánu, bojují za právo na návrat. V něm jim ale zabránilo zřízení přírodní rezervace před třemi lety. Britský Vrchní soud teď rozhodl, že její vznik je v pořádku.

Čagosané mají jasno. Zřízení přírodní rezervace je podle nich jen fintou britské vlády, která jim má znemožnit, aby se na souostroví v budoucnu vrátili. V oblasti totiž bude například zakázán rybolov, který by pro ně byl kromě pěstování kokosů hlavním zdrojem obživy.

Podle soudců je ale vznik chráněného území v souladu s právem EU. V jednání britské vlády nespatřili úmysl zabránit ve znovuosídlení ostrovů, jde podle nich výhradně o snahu chránit životní prostředí.

Rozhodnutí Vrchního soudu je výsledkem (zatím) poslední z mnoha právních bitev, které Čagosané (většinou potomci afrických otroků dovezených na ostrovy Francouzi) v minulých desetiletích svedli.

Ze své domoviny byli vystěhováni v letech 1965 až 1973. Poté, co Britové museli opustit základnu na maledivském ostrově Addu, rozhodli se zřídit její náhradu na čagoském ostrově Diego García, který se stal součástí nově vzniklého Britského indickooceánského teritoria (BIOT).

V roce 1966 na strategické území navíc Británie přizvala Spojené státy, když odměnou dostala rakety Polaris. Součástí dohody uzavřené na 50 let s možností prodloužení o dalších dvacet bylo i to, že Čagosané museli zmizet.

V době, kdy už bylo britské impérium v konečné fázi rozpadu, tak došlo k jedné z nejostudnějších kapitol britských dějin. Podle většiny expertů navíc vysídlení bylo ilegální. To ostatně v roce 1971 potvrdil i britský Nejvyšší soud. Îlois (Ostrované), jak se Čagosané ami nazývají, se podle něj mohli vrátit na všechny ostrovy s výjimkou Diego García. Spojené státy se ale postavily proti a dva tisíce domorodců tak měly smůlu.

Do 60. let žilo na ostrovech asi 2000 lidí. Dostali navíc jen minimální odškodnění, takže ještě v roce 1980 mezi nimi byla 40procentní nezaměstnanost. Většina jich byla převezena na ostrov Mauricius, někteří poté odešli do Británie, kde žili vesměs v chudobě.

Na ostrově Diego García od té doby přebývá jen britsko-americká vojenská posádka, kterou tvoří podle odhadů přes tisíc lidí. Klíčový opěrný bod byl využíván během studené války i při konfliktech v Iráku a Afghánistánu.

To, že Američané s Brity chtějí udělat všechno proto, aby se jim v blízkosti základny nikdo nepletl, podle Čagosanů potvrzují i dokumenty zveřejněné na serveru WikiLeaks. Správce BIOT Colin Roberts v depeších tvrdil, že britská vláda vysídlení nelituje a rezervace by měla zajistit, aby se Čagosané na ostrovy nevrátili. Tomu by mělo pomoci, že environmentální lobby je v Británii mnohem silnější než ta čagoská. Richards tato obvinění odmítl. Soud nicméně kvůli platným mezinárodním dohodám depeše stejně nemohl použít jako důkaz.

Čagoská rezervace pokrývá 640 tisíc kilometrů čtverečních. Domorodci s ochranou zdejší přírody nemají problém, vadí jim však úplný zákaz rybolovu. Pokud by se na ostrovy vrátili, nic by prý nepoškodili.

"Jsme přirození strážci těchto krásných ostrovů. Mnoho z nich bylo v daleko lepším stavu v době, kdy jsme byli nuceni odejít, než nyní. Kvůli vojenské základně dochází k ničení útesů a vegetace. Rozsáhlé plochy na Diego García byly vybetonovány, zdroje pitné vody kontaminovala nafta," stálo v prohlášení, kterým zástupci Čagosanů reagovali na verdikt soudu.

Îlois zvažují, že se proti rozsudku odvolají k Nejvyššímu soudu. Věří prý, že jednou spravedlnost zvítězí a nakonec se budou moci vrátit.

Kromě sporu mezi Čagosany a Brity ale existuje ještě další problém. Na území BIOT si dělají nároky i Seychely a Mauricius, které dříve části souostroví ovládaly. Podle mezinárodního práva totiž nesměly být kolonie před získáním nezávislosti rozdělovány. Přesně to se ale v případě Čagoských ostrovů v 60. letech stalo. Nedá se nicméně očekávat, že by se Británie a USA strategického území v Indickém oceánu lehce vzdaly.

Foto: Profimedia , mst.edu, youtube

Autor: - bro -