Boj až do konce. Vyřešit politicky válku v Sýrii už nelze

15.09. 19:15 | Autor: - red -, ČTK

Na vypracování politického řešení 18 měsíců trvající syrské krize, která se proměnila v občanskou válku s otevřeným koncem, je už pozdě. Nedá se očekávat, že by se syrský prezident Bašár Asad, bojující o své přežití, vzdal vojenské alternativy výměnou za diplomatickou cestu zahrnující jednání s opozicí.

Na druhé straně je opoziční Syrská národní rada (SNC) slabá a její nedávná reorganizace odstranila sekulární a nacionalistické elementy ve prospěch Muslimského bratrstva, jež má nyní nespornou kontrolu.

Vládní vojáci střeží jednu ze čtvrtí Alepa. Zdá se, že jak režim, tak opozice překročily bod, odkud není návratu, ani jeden z nich ale není schopen dosáhnout rozhodného vítězství v terénu, soudí jordánský novinář a politický komentátor Usáma Šaríf. Jeho nástin možného vývoje situace v Sýrii dnes zveřejnil list Jordan News. Počet mrtvých v Sýrii podle opozičních zdrojů překročil hranici 20 tisíc.

Očitý svědek, francouzský lékař Jacques Bérès, ale po návratu z dvoutýdenní lékařské mise v povstalci kontrolované nemocnici v Alepu řekl, že "počet mrtvých je mnohem vyšší a oznámená čísla by se musela vynásobit dvěmi, aby se dospělo k reálnému údaji". Francouz také uvedl, že asi polovina jeho pacientů byli zahraniční islamisté. Z války občanské se stala náboženská.

Mezinárodní výbor Červeného kříže varoval před zhoršujícími se humanitárními podmínkami v Sýrii. Turecko a Jordánsko, dvě země poskytující útočiště desetitisícům Syřanů prchajícím před chaosem, dávají najevo obavy nad svou schopností přijímat další uprchlíky.

Povstalec zraněný kulkou odstřelovače v Homsu. USA a Rusko zůstávají rozděleny v postoji k syrské krizi, ale ani v západním táboře nevládne shoda ohledně toho, jak ji řešit. Návrh Francie, že by SNC měla zformovat dočasnou vládu, zamítl Washington.

Sílí znepokojení ohledně infiltrace stovek a možná i tisíců zahraničních islamistických bojovníků do Syrské svobodné armády (FSA). Zvláště pak v Alepu, kde už týdny zuří urputná bitva o získání kontroly nad městem.

Jen málokdo očekává, že zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států (LAS) pro Sýrii Lachdar Brahímí v současném stadiu konfliktu něco změní. Vládnou pochyby ohledně schopnosti SNC kontrolovat povstalecké bojovníky, kteří údajně bojují pod praporem FSA. Vyskytují se zprávy, které obviňují členy FSA a zahraniční bojovníky ze zvěrstev spáchaných v Alepu i na jiných místech na osobách věrných režimu.

Je to bezútěšný obraz, který svědčí o arabském a mezinárodním selhání, o neschopnosti nalézt řešení, jež by zastavilo bezohledné ničení Sýrie a prolévání krve jejích obyvatel. Takové ochromení zajistí, že občanská válka bude bez omezení pokračovat mnoho měsíců, a zároveň věstí ještě pochmurnější scénáře budoucnosti této významné regionální země.

Nový zmocněnec pro Sýrii, alžírský diplomat Lachdar Brahímí, jedná v Damašku (13. září 2012).

Sektářský charakter syrské společnosti začíná být hlavním faktorem pokračující konfrontace mezi režimem, podporovaným převážně alávity a křesťany, a v drtivé většině sunnitskou opozicí. Zvěrstva páchaná vládními vojáky a gangstery postihují hlavně sunnitské vesnice a městské čtvrti.

Na severozápadě země, kde sunnitské a alávitské komunity po staletí žily v těsném sousedství, je většina sunnitských vesnic vylidněná. Jejich obyvatelé utekli do větších měst nebo ke hranicím s Tureckem. Dokonce i v Damašku, kde má režim stále ještě pod kontrolou většinu oblastí, se ozbrojené milice objevily v drúzských, křesťanských a šíitských čtvrtích, aby podpořily vládní vojáky proti povstaleckým snahám do nich proniknout.

Bojovníci Svobodné syrské armády nedaleko Damašku. Některé z těchto "menšinových milicí" jsou ale obviňovány z páchání sektářských zločinů, včetně zabíjení členů jiných komunit, obzvláště sunnitů. Podobné milice se objevily také v Homsu, Hamá a jinde.

S protahujícím se konfliktem sílí pravděpodobnost, že nastanou dvě věci. Jednou je pomalý, ale záměrný proces etnického a sektářského "čištění", který bude znamenat masivní vnitřní migraci alávitů, sunnitů, šíitů, drúzů, křesťanů a Kurdů (kteří jsou sunnité a sídlí v severovýchodní části země).

Druhou, která je důsledkem té první, je vytvoření sektářských "kapes" a enkláv, z nichž nejdůležitější bude alávitská izolovaná oblast na severozápadě země, zahrnující Latákíji, Banijás a Tartús. Nakonec můžeme být svědky zániku syrského státu jako celku a vzniku etnických a sektářských ministátů, které by se mohly rozšířit i do Libanonu.

Ve svém důsledku ohrozí rozpad Sýrie stabilitu Jordánska, Iráku, Turecka a dokonce Izraele. Bude to velké geopolitické zemětřesení, jak nedávno naznačil vůdce libanonských drúzů Valíd Džumblát, když řekl listu The Guardian:

Nezradil. Voják věrný Bašáru Asadovi. "Co zbylo ze slavné Sykesovy-Picotovy dohody, se teď mění." (Narážel tak na tajný plán Francie a Velké Británie, které ji podepsaly v květnu 1916 se souhlasem ruské říše, na rozdělení sféry vlivu v teritoriu osmanské říše po ukončení první světové války, pozn. red.) Zahraniční intervence v Sýrii je stále ještě možná.

Za uvolňující se moci Asadova režimu bude muset Západ zasáhnout a provést misi s dvěma cíli: zřídit bezpečný přístav pro uprchlíky podél hranic a zajistit skladiště jaderných zbraní. Jinak bychom byli svědky vyššího počtu obětí, zejména mezi civilisty.

Analytik a expert na syrskou problematiku Patrick Seale nedávno napsal: "Ať jakkoliv katastrofální, je syrská občanská válka jen vedlejší zápletkou v mnohem širším kontextu." Seale také varoval před americko-izraelským komplotem vedení "stínové války" v regionu. "Arabské státy si očividně nejsou vědomy toho, že nahrávají jestřábům v Izraeli a v Americe, kteří sní o přetvoření regionu s cílem podrobit ho jejich vůli. Stejné neokonzervativní ambice dohnaly USA k invazi do Iráku a k jeho zničení v naději na jeho trvalé oslabení."

Jordánský voják u uprchlíků na hranici se Sýrii.