Bakijev podepsal Američanům užívání základny Manas

07.07. 13:28 | Autor: ČTK

Kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev podepsal novou dohodu umožňující Spojeným státům nadále využívat kyrgyzskou leteckou základnu Manas. Oznámil to dnes prezidentův mluvčí Almaz Turdumamatov.

"Zákon ratifikující americko-kyrgyzskou mezivládní dohodu o spolupráci, stejně jako dohodu týkající se logistického centra podepsal Bakijev 2. července," uvedl mluvčí.

Dohodu koncem června jednomyslně podpořil kyrgyzský parlament. Oproti dosavadnímu dokumentu, jehož platnost měla vypršet v srpnu, nová dohoda americkou část základny označuje pouze jako "tranzitní středisko", určené pro zásobování jednotek v Afghánistánu nevojenským materiálem.

ČTĚTE TAKÉ: Manas zůstane Američanům. Dohodli se s Kyrgyzstánem

Také nájem za využívání základny se oproti dřívějšku podstatně zvýšil ze 17 milionů na 60 milionů dolarů ročně (z asi 317 milionů Kč na téměř 1,12 miliardy Kč).

Kreml dnes v rámci návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Moskvě souhlasil s leteckou přepravou posil a vojenských nákladů pro americké jednotky válčící v Afghánistánu. Podle Bílého domu dohoda umožní 4500 vojenských letů ročně přes ruské území, což posílí akceschopnost amerických jednotek v boji proti radikálnímu hnutí Taliban a také ušetří Spojeným státům 133 milionů dolarů ročně na palivu a dalších nákladech.

Jakou roli hrálo Rusko?

Američtí pěšáci se o zásoby a posily obávat nemusejí. Kyrgyzstán oznámil záměr uzavřít základnu Manas letos v únoru a dal Spojeným státům půlroční ultimátum pro její vyklizení, tedy do 20. srpna. Své rozhodnutí Bakijev zdůvodnil tím, že USA nepřistoupily na zvýšení poplatků za pronájem a na změnu podmínek. Uzavření základny oznámil nedlouho poté, co Moskva přislíbila jeho zemi finanční pomoc ve výši dvou miliard dolarů.

Uzavření Manasu mohlo vážně zkomplikovat rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy vyslat ještě letos do Afghánistánu jako posily dalších 30 tisíc vojáků. Základnou měsíčně prošlo 15 tisíc vojáků a 500 tun nákladu směřujícího do Afghánistánu i z něj.

Objevily se také spekulace o roli Ruska v kyrgyzsko-americkém dohadování o základnu. Analytici a opoziční politici se dali před časem slyšet, že Moskva možná podmiňuje svůj souhlas s přítomností Američanů v Kyrgyzstánu vyřešením některých ožehavých otázek v rusko-amerických vztazích. Hlavním neuralgickým bodem byla tehdy stavba protiraketového deštníku v Česku a Polsku.

V Manasu mají menší základny také další spojenci působící v Afghánistánu, jako Německo a Španělsko. Těm však smlouva vypovězena nebyla. Také Rusko má v Kyrgyzstánu leteckou základnu, ale na jiném místě.

Grafika.