Ázerbájdžánec: Zeman si svou návštěvu špatně načasoval

16.09. 20:50 | Autor: ČTK

V roce 2014 uzavřela ázerbájdžánská vláda na 60 nevládních organizací i médií a mnoho aktivistů, nezávislých novinářů a obhájců lidských práv skončilo ve vězení nebo museli ze země odejít. V rozhovoru to uvedl ázerbájdžánský novinář a bývalý politický vězeň Emin Milli, který v exilu vede nezávislou ázerbájdžánskou televizní stanici Meydan TV.

Obdržel výhrůžky smrtí a ve vězení skončili i jeho příbuzní. Milli také zkritizoval současnou návštěvu českého prezidenta Miloše Zemana v Ázerbájdžánu. Načasování této cesty nemohlo být podle něj horší.

Ázerbájdžán v čele s prezidentem Ilhamem Alijevem čelí dlouhodobé kritice kvůli nedodržování lidských práv. Například na začátku září byla v Baku odsouzena opoziční novinářka Chadídža Ismailová, která proslula odhalováním korupce ve vládních kruzích. Podle soudu byla usvědčena z daňových úniků, nezákonného podnikání a defraudace. Ve vězení má strávit 7,5 roku.

Emin Milli. Milli poznamenal, že právě minulý týden přijal Evropský parlament nezávaznou rezoluci, ve které odsuzuje represe proti občanské společnosti v Ázerbájdžánu, vyzývá evropské představitele, zda není na místě zvážit nějaké sankce vůči osobám zapojeným do pronásledování lidí v zemi, a žádá propuštění všech aktivistů, politiků, obhájců lidských práv a novinářů. "Český prezident je tento týden v Ázerbájdžánu, jen několik dní poté. Načasování této cesty nemůže být horší, to je přesně problém, který vidím i u jiných evropských představitelů," řekl Milli, který byl v Praze hostem konference Forum 2000.

Mnohé vlády podle něj zastavily podporu občanské společnosti v jeho rodné zemi s odůvodněním, že by to těm konkrétním lidem v Ázerbájdžánu mohlo ublížit. "Myslím, že je to velmi pokrytecké a je to neudržitelná pozice. Navíc tím skutečným důvodem jsou ekonomické zájmy," řekl Milli. "Nejsem někdo, kdo podporuje politiku izolace. Souhlasím s tím, že vlády by spolu měly mluvit, ale za jakou cenu? Alijev říká lidem, jako je prezident Zeman, že když s nimi chtějí obchodovat, musí přestat podporovat občanskou společnost, nezávislé aktivisty a novináře. Tak to ale není. To, že děláte obchod, neznamená, že nebudete podporovat reformy, které jsou pro místní lidi prospěšné," dodal novinář, který byl v Ázerbájdžánu odsouzen za údajné výtržnictví, ve vězení strávil více než 16 měsíců a na svobodu se dostal i díky obrovské mezinárodní kampani. Více než dva roky žije v Berlíně.

I televizní stanice Meydan TV zažila podle něj velmi dramatický rok. Na jednu stranu se jí dařilo a její články o dění v Ázerbájdžánu otiskla mnohá světová média, na druhou stranu se ale ještě více znelíbili ázerbájdžánské vládě. "Já osobně jsem od této vlády přes ministra sportu obdržel výhrůžky smrtí, došlo k tomu po Evropských hrách, které v zemi proběhly letos v červnu," uvedl novinář.

Vláda byla podle něj velmi nespokojená s tím, co všechno se v Meydan TV objevilo. Například když odkryli, že britský turista, který v propagandistických médiích vychvaloval Ázerbájdžán, není ve skutečnosti Brit, ale místní občan. "Vláda se naštvala a začala být nervózní z toho, že i tak malé médium, které má omezené zdroje, jenže zveřejňuje fakta bez propagandy, může mít takový vliv. A odpověď byla velmi tvrdá. Mně vyhrožovali, bratra mé ženy zadrželi a hrozí mu za údajný prodej drog pět až 12 let. Také zadrželi mého bratrance a 23 mých příbuzných donutili, aby se mě ve veřejném dopise prezidentovi zřekli," řekl Milli.

Podobnému tlaku čelí i novináři na volné noze přímo v Ázerbájdžánu či v exilu, se kterými Milli spolupracuje. "Zvou je na prokuraturu, jejich příbuzné vyhazují z práce. Vyhrožují jim, že když pro nás jejich dítě nepřestane pracovat, půjdou do vězení oni," dodal.

Podle Milliho se vláda rozhodla zcela zničit občanskou společnost a nezávislá média. Situace se podle něj zhoršovala už několik let, nyní se ale represe vyostřily a jedním z hlavních faktorů, který má na tom podíl, je ropa a plyn. "Ceny ropy a plynu klesají a myslím, že vláda už necítí takovou jistotu jako dříve. Například i centrální banka přišla za rok o polovinu devizových rezerv," uvedl novinář. "Ten systém, který vytvořili a nějakou dobu ho drželi, je nyní v ohrožení a ekonomická krize se může ještě zhoršit. Může se stát, že vláda nebude mít k dispozici žádnou hotovost a bude si muset začít půjčovat. A kde? Nejspíš na Západě," uvedl.

Ekonomická krize s sebou ale podle něj kromě problémů přináší i příležitosti, jak pro ázerbájdžánské aktivisty, tak pro mezinárodní společenství, které by mělo tamní občanskou společnost více podporovat. "Můj vzkaz českým politikům? Aby nedělali chyby, jako dělá prezident Zeman. Měli by začít se stanovováním si podmínek. Není to tak, že Evropa potřebuje Ázerbájdžán. Vláda se snaží tvrdit, že bez nich by celá energetická bezpečnost Evropy zkolabovala, ale to není pravda," uzavřel.