Amnesty: Barmští vojáci vraždí, mučí a znásilňují Rohingy

Barmští vojáci při svém tažení proti muslimskému menšinovému etniku Rohingů vraždí civilisty, dopouštějí se znásilnění, mučení a rabování. Uvedla to mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI), podle níž by akce barmské armády mohly být označeny za "zločiny proti lidskosti". Barmská armáda podobná obvinění odmítá a prohlašuje, že v Arakanském státě, který je obýván Rohingy, vede protiteroristickou kampaň. V barmské obchodní metropoli Rangúnu o násilnostech vůči Rohingům jednají vůdci Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).

Zprávy o násilnostech vůči Rohingům se začaly objevovat letos v říjnu, kdy barmská armáda zahájila v Arakanském státě operaci proti povstalcům. Stalo se tak poté, co neznámí útočníci přepadli policejní stanoviště u hranice s Bangladéšem a zabili nejméně devět policistů. V listopadu organizace Human Rights Watch publikovala satelitní snímky, na nichž byly vidět zničené rohingské vesnice. Představitel OSN tehdy uvedl, že barmská armáda provádí v oblasti "etnické čistky".

Nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, která je vůdkyní vládnoucí strany v převážně buddhistické Barmě, obvinění ze zvěrstev páchaných vojáky na muslimských Rohinzích popírá a tvrdí, že armáda jedná v souladu se zákony. Odmítala také uspořádání schůzky, která by se údajnými násilnostmi na tomto menšinovém etniku zabývala. Nakonec ale dvě země s největší muslimskou populací v regionu - Malajsie a Indonésie - jednání prosadily, napsal zpravodajský server BBC News.

Organizace Amnesty International ve své zprávě vychází z rozhovorů s 35 oběťmi násilí vojáků a s dalšími 20 lidmi, kteří se účastnili humanitární pomoci v Barmě. Ti popsali "humanitární katastrofu" v Arakanském státě, včetně náhodného zabíjení, svévolného zatýkání a zadržování lidí, znásilňování, plenění a ničení majetku, včetně vypálení 1200 domů a dalších budov, jako jsou školy či mešity.

Podle AI jsou akce armády "součástí rozšířených a systematických útoků proti populaci Rohingů v Arakanském státě a mohou představovat zločiny proti lidskosti".

Počet civilních obětí konfliktu není známý, protože barmská vláda brání novinářům a humanitárním pracovníkům v přístupu do oblasti. Amnesty International odhaduje, že od října uprchlo do sousedního Bangladéše před násilím nejméně 27 000 Rohingů. Bangladéšskou vládu organizace kritizuje, že uprchlíky pravidelně vrací zpět.

Organizace Amnesty International ve zprávě apeluje na barmskou vládu a Su Ťij, aby nařídily zastavení násilností, veřejně odmítly porušování lidských práv, povolily přístup do Arakanského státu a umožnily nezávislé vyšetřování OSN.

Barma neuznává Rohingy jako etnikum. Tvrdí, že to jsou nelegální přistěhovalci ze sousedního Bangladéše, ačkoli žijí v zemi už po generace. Příslušníkům zhruba milionové menšiny barmské úřady odmítají udělit občanství a omezují jejich svobody. Po střetech mezi buddhisty a muslimy z roku 2012 byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů.

Čtěte dále

další zprávy