Změňte vlajku! žádají černošští zákonodárci v Mississippi

03.05. 14:19 | Autor: ČTK

Černošští zákonodárci amerického státu Mississippi zesílili tlak, kterým se chtějí domoci odebrání konfederační vlajky ze standarty tohoto jižanského člena USA. Vlajka Mississippi je v rámci USA jediná, která stále nese konfederační kříž, ten přitom kritici považují za rasistický a otrokářský symbol.

Černošští členové mississippského zákonodárného sboru se podle agentury AP obrátili na Jižní legislativní konferenci (SLC), která je regionálním sdružením 15 amerických států, aby svého člena Mississippi přiměla vlajku změnit. Oznámili také, že se kvůli podobě vlajky státu nezúčastní výročního zasedání SLC, které na přelomu července a srpna hostí mississippské Biloxi.

Město Biloxi přitom spolu s osmi mississippskými veřejnými vysokými školami a několika mississippskými okresy o své vůli právě kvůli konfederačnímu kříži vlajku jižanského státu z veřejných budov stáhlo.

Podoba vlajky státu Mississippi je předmětem sporů dlouhé roky. Obyvatelé státu v nezávazném referendu v roce 2001 návrh na novou podobu standarty odmítli a vyslovili se pro zachování té současné z roku 1894. Ta obsahuje vedle národní modro-bílo-červené trikolory také konfederační kříž.

V USA se vede již řada let diskuze o konfederačním dědictví. Zatímco někteří tvrdí, že konfederační symboly jsou neodmyslitelným historickým odkazem, další takový názor odmítají a upozorňují na to, že symboly představují rasistickou a otrokářskou minulost Jihu.

Spor o konfederační zástavu v nové síle vypukl v červnu 2015, když Dylan Roof v Charlestonu z rasových důvodů zastřelil devět černochů, za což později od federálního soudu dostal trest smrti. U Roofa policie navíc nalezla fotografie s historickou vlajkou Konfederace, což debaty o konfederačních emblémech rozproudilo.

V reakci na to stát Jižní Karolína odstranil sporný prapor z areálu zákonodárného sboru a sídla guvernérky. Jižní Karolína totiž byla posledním americkým státem, který umístění konfederační standarty z dob americké občanské války v letech 1861-1865 na veřejných budovách toleroval.

Odstraňování sporných symbolů mezitím pokračuje i na dalších místech USA. New Orleans například souhlasilo s postupnou demontáží čtyř konfederačních monumentů včetně sochy konfederačního prezidenta Jeffersona Davise.

Foto: Autor/Depositphotos , mbangemann

Autor: ČTK