Pro jedny byl národním hrdinou a spasitelem, který jim štědrými sociálními programy zajišťoval bezplatné školy a lékaře, pro druhé autokratickým a samolibým provokatérem, jenž si černým zlatem kupoval přízeň doma i v dalších zemích regionu. Venezuelský prezident Hugo Chávez, který podle dnešního oficiálního oznámení z Caracasu zemřel na rakovinu ve věku 58 let, byl posedlý ideou Spojených států latinskoamerických a budováním socialismu 21. století.

Do křesla prezidenta usedl bývalý vojenský výsadkář Chávez poprvé v únoru 1999 a úřad naposledy obhájil loni v říjnu. V čele země stál tak dlouho díky změnám ústavy, jež se mu podařilo prosadit. Úprava z roku 2009 zrušila omezení počtu prezidentských mandátů v řadě. V posledních letech však v zemi sílil hlas opozice a loni na podzim se poprvé za 14 let vážně psalo o tom, že by prezidentské volby mohl vyhrát kandidát opozice, právník Henrique Capriles.

Již ve volbách na podzim 2010 ztratila Chávezova Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Nicméně Chávez si ještě před obnovou sněmu (od ledna 2011) nechal poslanci odhlasovat plnou moc, jež mu umožňovala vládnout prostřednictvím dekretů do poloviny roku 2012.

Podobný krok učinil několikrát, například v létě 2008 v poslední den takového období vydal třicítku zákonů umožňujících vládě znárodňovat firmy či upravovat ceny a prezidentovi jmenovat státní úředníky v regionech.

"Stát jednoduše řečeno určuje, co by venezuelští spotřebitelé měli jíst, jak moc by měli jíst a kde by si měli opatřovat zboží," popsal jistý ekonom Chávezovu vizi centralizovaného hospodářství.

Chávez se nepovažoval jen za "spasitele" své země, nýbrž také za sjednotitele Latinské Ameriky. K tomu využíval i historické nevraživosti řady jejích obyvatel vůči USA, které pravidelně kritizoval a obviňoval i ze snahy ho zabít. Omezit vliv Washingtonu v regionu má Bolívarovské spojenectví národů naší Ameriky (ALBA), jež založil v roce 2004 Chávez s Fidelem Castrem a jehož členy je nyní osm zemí s asi 70 miliony obyvatel.

Castra považoval Chávez vždy za svého velkého učitele a převzal od něj řadu způsobů. Například prezentaci v televizi, v níž každý týden vystupoval v pořadu Haló, prezidente, s nímž mimo jiné navštěvoval různé části země a rozmlouval s Venezuelany. V roce 2005 inicioval vznik satelitní nadnárodní televize Telesur (Televize jihu) se sídlem v Caracasu.

Hugo Rafaal Chávez Frías se narodil v chudé učitelské rodině 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas. Na střední škole byl úspěšným hráčem baseballu a psal povídky a divadelní hry. Po absolvování Vojenské akademie založil už jako podplukovník v roce 1982 Revoluční Bolívarovo hnutí (MBR-200), s jehož členy se v únoru 1992 neúspěšně pokusil svrhnout nepopulárního prezidenta Carlose Andrése Péreze; skončil ve vězení, odkud byl propuštěn v roce 1994 na prezidentskou milost.

V roce 1997 založil Hnutí V. republiky (od roku 2007 PSUV), s nímž rozšířil alianci Vlastenecký pól a jako její kandidát v prosinci 1998 vyhrál prezidentské volby.

Během prvního roku v úřadě prosadil změnu ústavy, jež posílila jeho pravomoci, a rozpustil opozicí ovládaný parlament. Nová ústava též zrušila Senát a zemi přejmenovala na Bolívarovskou republiku Venezuela.

Od roku 2006 má země, jejíž název znamená "malé Benátky", i novou vlajku a nový státní znak, na němž dle Chávezova návrhu mimo jiné bílý kůň nově cválá doleva. Od prosince 2007 platí ve Venezuele vlastní časové pásmo (posunuté o půl hodiny zpět).

Chávez byl od roku 2003 podruhé rozvedený a měl tři dcery a syna. Horké chvilky zažil v dubnu 2002, kdy byl po pětiměsíčních protivládních demonstracích pučem armádních špiček sesazen, ale po dvou dnech ho jeho příznivci dosadili zpět.

Chávez proslul mimo jiné řadou kuriózních výroků. Například v roce 2009 radil Venezuelanům, jak šetřit s vodou: "Někteří lidé si ve sprše zpívají, půl hodiny ve sprše... počítal jsem to, tři minuty a už nesmrdím." V březnu 2011 obrátil své myšlenky do vesmíru: "Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil."

Kontroverzní politik podlehl komplikacím po prosincové operaci rakoviny, čtvrté za půldruhého roku. S rakovinou v pánevní oblasti se opakovaně léčil na spřátelené Kubě, odkud se do vlasti po posledním lékařském zákroku vrátil letos v polovině února. Poté absolvoval další chemoterapii a již se neobjevil na veřejnosti. Měl komplikace s dýcháním, ke kterým se v posledních dnech připojila vážná infekce dýchacích cest.