Vlastizrada, vzpoura. Sedm opozičních poslanců je stíháno

07.05. 21:57 | Autor: ČTK

Venezuelský nejvyšší soud nařídil zahájit trestní stíhání sedmi opozičních poslanců, kteří se podle něj minulý týden dopustili vlastizrady a vzpoury. Informovala o tom místní média. Soud rozhodl na mimořádném zasedání a skutky se podle něj týkají protivládních protestů z minulého úterý. K nim vyzvala opozice a jejich cílem bylo s podporou lidu a armády přimět autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k demisi.

Mezi opozičními poslanci, které má podle verdiktu nejvyššího soudu začít venezuelská justice trestně stíhat, je i přední opoziční lídr a bývalý předseda parlamentu Henry Ramos Allup. Není mezi nimi ale šéf opozice a nynější předseda parlamentu Juan Guaidó, který 30. dubna k "závěrečné fázi" svržení Madura vyzval. Akce nebyla úspěšná podle některých proto, že se na stranu opozice nepřidali někteří vysocí představitelé režimu, kteří údajně podporu opozici slíbili.

Guaidóa ale prokuratura vyšetřuje už od ledna kvůli tomu, že se prohlásil prozatímním prezidentem. Z pozice šéfa parlamentu složil Guaidó přísahu jako prezident během protivládních demonstrací poté, co parlament neuznal Madurův mandát kvůli nesvobodným volbám. Guaidóa od ledna uznalo za hlavu státu téměř 60 zemí, včetně USA. Neuznává ho ale mimo jiné Rusko a Čína.

V Caracasu také zasedal parlament, který schválil mimo jiné zákon o zárukách pro státní zaměstnance, pokud se připojí ke snahám opozice o obnovu demokracie v zemi. Podobný zákon už letos poslanci schválili pro vojáky, jejichž podpora je klíčová pro změnu režimu. Většina z nich se ale zatím veřejně na stranu opozice nepostavila, mnozí zřejmě ze strachu z represí ze strany Madurovy vlády.

Parlament také projednával návrh, aby se Venezuela znovu připojila k takzvanému Rijskému paktu, z něhož vystoupila v roce 2013. Tuto Meziamerickou smlouvu o vzájemné pomoci (TIAR) podepsaly v roce 1947 dvě desítky amerických zemí, včetně USA, Argentiny či Brazílie a jejím cílem je pomoc při obraně signatářské země, je-li v ohrožení. Kromě Venezuely tento pakt opustily v tomto století také Mexiko, Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua.

Jeden z článku Rijského paktu říká, že "ozbrojený útok vůči jakémukoli americkému státu bude považován za útok na všechny americké země, a proto se každá ze signatářský stran zavazuje pomoci". Aplikaci tohoto článku musí schválit ministři zahraničí členských zemí, což se už několikrát stalo, ale nikdy to nevedlo ke společné vojenské akci.

Výsledek jednání parlamentu o Rijském paktu zatím není znám, jednání se konalo za zavřenými dveřmi. Vchod do budovy parlamentu hlídala už před jeho zahájením národní garda, která dovnitř nevpustila novináře.

Foto: ČTK/AP , Fernando Llano

Autor: ČTK