Věznice jsou ohnisky covidu, ale očkování vázne, píše Washington Post

16.01. 18:00 | Autor: ČTK

Když Izrael začal v prosinci očkovat své obyvatele proti covidu-19, ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo dávky pro vězně starší 60 let v souladu s národními pravidly vakcinace, při níž měla prioritu tato věková skupina. Ovšem očkovací dávky pro vězněné seniory stále leží v mrazácích. Ministr pověřený správou izraelských věznic odmítá vakcíny vězňům přidělit, napsal server amerického deníku The Washington Post.

Situace v Izraeli odráží tendenci po celém světě. Vězni jsou vzhledem k problematickému dodržování bezpečného odstupu a dalším faktorům obzvlášť rizikovou skupinou pro nákazu a šíření koronaviru. Ale mnoho zemí jejich očkování neoznačilo za prioritu, a jiné naopak vyvolaly kontroverzi tím, že se rozhodly zařadit vězně mezi přednostně očkovanou část populace.

Po celém světě se věznice staly a stávají ohnisky pandemie. I když se strategie očkování liší, vlády jednotlivých zemí se obecně rozhodly dát přednost lidem, kteří jsou nejzranitelnější z hlediska nákazy a jejího přenosu. A to jsou kategorie, které by podle odborníků na veřejné zdraví měly zahrnovat i vězně.

"Ať je vaše politika jakákoli, tohle je jednoduše věda," řekl Ashish Prashar, zastánce vězeňských reforem ve Velké Británii a Spojených státech. "Když nebudete očkovat ve věznicích, nikdy nezastavíte propukání nákazy mezi vězni," dodal. Experti vyzývají, aby byli vězni přinejmenším očkováni společně se svou věkovou skupinou obyvatel. Zdůrazňují ale, že kvůli životním podmínkám ve věznicích a vysokému promoření jinými chorobami jsou vězni často značně rizikovou skupinou.

"Náš výzkum naznačuje, že lidé ve věznicích by měli být mezi prvními skupinami, které dostanou jakoukoli vakcínu proti covidu-19, aby byly chráněné před nákazou a zabránilo se dalšímu šíření nemoci," řekl psychiatr Oxfordské univerzity Seena Fazel odbornému lékařskému časopisu The Lancet.

Fazel byl členem týmu vědců, kteří prováděli systematické posouzení věznic z hlediska přenosu nakažlivých nemocí, a došli k závěru, že toto prostředí představuje několik vrstev rizika. "Představa, že jsou ti lidé za mřížemi, a tak na ně můžete zapomenout, jednoduše neplatí," dodal.

V mnoha zemích včetně Spojených států a Velké Británie pocházejí vězni disproporčně z menšinových nebo marginalizovaných komunit. U nich se častěji vyskytují další choroby, jako je cukrovka, vysoký tlak a srdeční choroby, které jsou spojené s rizikem vážného průběhu covidu-19, uvedl Fazel.

Zdravotní stav ve spojení s vězeňskými podmínkami a stresem může znamenat, že vězni mohou být z lékařského hlediska "asi o deset let starší, než kolik ukazuje jejich chronologický věk", dodal.

Ani Světová zdravotnická organizace, ani Evropská unie nevydaly konkrétní směrnice ohledně toho, kdy by se měly očkovat vězeňské populace; o tom by podle nich měly rozhodnout samy členské státy.

Ve Spojených státech, které mají nejvyšší počet vězňů na světě, je covidem-19 nakažený každý pátý člověk za mřížemi, uvádí nezisková organizace Marshall Project. O očkování ve věznicích rozhodují jednotlivé státy; federální vězeňský systém se rozhodl naočkovat nejprve vězeňské zaměstnance.

Jižní Korea, kde se v prosinci objevilo velké ohnisko nákazy v jedné z věznic, zavedla za mřížemi přísná pravidla společenského odstupu, ale zatím ještě nezačala s hromadným očkováním - ať už ve věznicích, nebo mimo ně.

Mnoho dalších zemí včetně Číny a Ruska nezveřejnilo žádné plány cíleného očkování ve věznicích. Totéž platí pro většinu evropských zemí včetně Francie a Německa.

Naopak Kanada začala očkovat starší a zdravotně zranitelné federální vězně v první fázi svého programu vakcinace, který zahájila tento měsíc. James Worthington, národní zdravotní poradce pro kanadská nápravná zařízení, uvedl, že zhruba 600 vězňů starších 70 let bude poskytnuta vakcína od firmy Moderna.

Zprávy o tomto plánu ale vyvolaly i kritiku. Erin O’Toole, vůdce opozice a šéf konzervativní strany, napsal na twitter: "Ani jeden zločinec by neměl být očkován dříve než kterýkoli zranitelný Kanaďan nebo zdravotník v první linii."

Anita Hoová, profesorka bioetiky a etiky veřejného zdraví na Univerzitě Britské Kolumbie, uvedla, že Kanada vykročila správným směrem, ale měla by zvážit rozšíření vakcinace vzhledem k rizikům, jimž vězni čelí. Jako příklad uvedla kanadskou indiánskou populaci, která je ve věznicích disproporčně vysoce zastoupena a má statisticky více zdravotních problémů.

"Covid-19 nikoho nediskriminuje, ale panují obavy, že náš systém trestního práva, náš sociální systém a náš zdravotní systém by diskriminovat mohly," dodala.

Foto: deposithphotos/ willeecole

Autor: ČTK