V USA se množí hlasy žádající vývoj nových jaderných zbraní

Rozpoutá ukrajinská krize nové závody v jaderném zbrojení? Ve Spojených státech se množí hlasy, že by armáda měla vyrobit nové jaderné zbraně. Stejně uvažují i v Rusku, ministr zahraničí Sergej Lavrov o plánu promluvil už v září. Obě hlavní jaderné velmoci sice své jaderné arzenály zmenšují, zároveň je ale neustále modernizují.

Vyrobme novou generaci vodíkových bomb, žádá více než dvě desetiletí po konci studené války stále se zvětšující počet amerických vojenských stratégů, vědců a politiků. Průměrné stáří jaderných hlavic je 27 let a množí se hlasy zpochybňující jejich spolehlivost.

V souvislosti s agresivní rétorikou Ruska dokonce někteří hovoří o nutnosti provedení nových jaderných testů. Ty se naposledy uskutečnily v roce 1992.

"Měli bychom se současných hlavic zbavit, vyrobit nové a ty otestovat," myslí si John Hamre, někdejší zástupce ministra obrany v Clintonově administrativě a nyní ředitel Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Republikány ovládaný Kongres a dost možná i příští republikánský prezident by mohli být tomuto rozhodnutí nakloněni, píše deník Los Angeles Times.

Že se situace řeší, může naznačovat i to, že problematice jaderných zbraní se dlouhodobě věnuje i nový ministr obrany Ashton Carter.

"Když se snažíte udržet při životě stárnoucí zařízení, které již překročilo svou plánovanou životnost, pohybujete se podle zdravého rozumu na tenkém ledě," tvrdí republikánský poslanec Mac Thornberry, místopředseda výboru pro ozbrojené složky. "Nehledě na to, že za to utrácíme stále více peněz," dodává. Podporuje i nové testy: "Jak auto funguje, nevíte, dokud neotočíte klíčkem."

Vědci a vládní pracovníci, kteří měli s arzenálem co do činění během studené války, se vesměs shodují na tom, že země své jaderné zbraně přeceňuje.

"Měli bychom začít nanovo," míní Don Hicks, ředitel výzkumu strategických zbraní za prezidenství Ronalda Reagana. "Máme tolik obohaceného uranu a plutonia ze starých zbraní, že bychom je mohli použít pro novou generaci."

Zatímco v roce 1967 se mohly Spojené státy chlubit asi 31 tisíci jaderných hlavic, v současnosti jich mají podle odhadů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) celkem 7300, z toho 1920 rozmístěných. V případě Ruska jde o 8000 hlavic, z toho 1600 rozmístěných.

Obě velmoci, které jako jediné disponují jadernou triádou (zbraně jsou schopné dopravit raketami, strategickými bombardéry a ponorkami), se zavázaly k pokračování ve snižování počtu jaderných zbraní dohodou START (někdy jako START III) podepsanou v dubnu 2010 v Praze.

Dodržují také zákaz jaderných testů. Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996 nicméně USA neratifikovaly. Řídí se pouze vlastním moratoriem přijatým v roce 1992.

Zásoby amerických hlavic tak (nejen) obrazně řečeno mizejí pod vrstvou prachu. V zařízení Pantex v Texasu, jediném místě, kde jsou nynější zbraně rozebírány a opravovány, jsou podmínky takové, že zaměstnanci mají strach si s sebou přinést oběd. Hrozí totiž, že jim ho sežerou všudypřítomné krysy.

V komplexu Y-12 v Oak Ridge v Tennessee, kde se zbraně vyráběly, se zase nedávno v jedné z budov zřítil betonový strop.

Obamova administrativa si je žalostného stavu vědoma. Vypracovala proto plán modernizace zařízení a také vývoje "nového" typu hlavic v hodnotě šedesáti miliard dolarů. Ty by měly kombinovat součástky různých typů těch současných. Prý se tak ušetří peníze.

Takový postup má ale dost kritiků. Míchat dohromady něco, co nebylo vyzkoušeno, s sebou podle nich může nést rizika. Mnohem lepší by prý bylo navrhnout nový druh zbraní, které by byly vhodnější pro současný svět.

Dvaadevadesátiletý John Foster, který vedl za prezidentování Lyndona Johnsona a Richarda Nixona vojenský výzkum, soudí, že do budoucna by se nejvíce hodily jaderné zbraně o velmi nízké ničivé síle, které by byly na určené místo dopravovány vysoce přesnými systémy tak, aby byly schopné zničit konkrétní malé cíle. "Musíme dát najevo možnosti našich laboratoří i strategických sil," říká.

Zahájení výroby nového typu zbraní by ale vyžadovalo miliardové náklady do stavby nových zařízení. Problémem jsou také lidské zdroje. Většině vědců, kteří se problematikou zabývají, je přes padesát let a jejich mladší kolegové nemají s takovým vývojem žádné zkušenosti. Těžko si lze také představit, že by se v současné geopolitické situaci zbraně testovaly.

Podle Siegfrieda Heckera, někdejšího ředitele laboratoří v Los Alamos a současného profesora na stanfordské univerzitě, mají ale Spojené státy tolik zkušeností, že by se bez testů teoreticky mohly obejít. USA jich v historii provedly celkem 1032, zatímco Sověti 715. Na dalším místě je Francie s 210 zkouškami.

Otázkou tedy zůstává, jakou se Američané vydají cestou. Světové nukleární odzbrojení je zatím nereálné a vývoj posledních měsíců na tom nic nezměnil, spíše naopak. Aby zachovali efekt odstrašení, musejí svůj arzenál zkrátka nějakým způsobem inovovat.

Takový záměr oznámil už v září i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rétorický souboj zahájil oznámením, že "nastal čas modernizovat jaderný i konvenční arzenál."

Zároveň uvedl, že odmítá, že by se blížil začátek nových závodů ve zbrojení. "Americký jaderný arzenál je o něco mladší než ten náš, ale možná i pro něj přišel čas na modernizaci. Doufám jen, že USA dodrží novou smlouvu START (o omezení jaderného arzenálu)," prohlásil tehdy ruský ministr.

Čtěte dále

další zprávy