USA stále nevylučují vojenský zásah proti Íránu

08.05. 18:53 | Autor: ČTK

Vysocí představitelé Spojených států a dalších pěti světových mocností se tento týden sejdou v Berlíně, aby projednali další postup proti Íránu, který dál odmítá požadavky Rady bezpečnosti OSN na zastavení jaderných aktivit.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová mezitím prohlásila, že navzdory snahám o diplomatické řešení sporů s Íránem si prezident George Bush nadále ponechá jako poslední možnost vojenský zásah vůči Teheránu.

"Americký prezident se nevzdá možnosti vojenského řešení, a my to po něm ani nechceme," řekla Riceová v rozhovoru vysílaném televizí Al-Arabíja. Západ podezírá Írán z úmyslů vyrobit atomovou bombu, Teherán tvrdí, že jeho nukleární program je mírový a jeho cílem je výhradně produkce jaderné energie.

K dalším jednáním o íránském jaderném programu se ve čtvrtek sejde v německé metropoli náměstek americké ministryně zahraničí Nicholas Burns se svými protějšky z dalších stálých členských zemí Rady bezpečnosti OSN - Ruska, Číny, Británie a Francie - a z Německa. Přítomen bude i zástupce Evropské unie.

Rada bezpečnosti uvalila na Írán kvůli jeho odmítání zastavit obohacování uranu již dvojí sankce, nejprve koncem prosince a poté na konci března. Tato opatření znemožňují Teheránu obchodování s jadernými materiály či technologiemi a vývoz konvenčních zbraní a zmrazují konta osobám a organizacím spojeným s íránským jaderným programem. Rada dala také Íránu v březnu na splnění požadavků novou lhůtu, která vyprší 24. května. Zdá se však, že Teherán své nukleární aktivity spíše rozšiřuje.

Írán rovněž uplynulý týden blokoval schůzku zástupců 130 zemí zabývajících se ve Vídni revizí Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). V úterý konečně íránská delegace přistoupila na kompromis a umožnila schválení programu jednání. Teherán s agendou nesouhlasil, protože ho prý nepřímo označovala za největší nebezpečí pro NPT.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní zavazuje signatářské státy, které nedisponují jadernými zbraněmi, aby se je nesnažily získat, zaručuje všem právo na mírové využití nukleární energie a žádá původních pět atomových mocností z poválečné éry (USA, Rusko, Británii, Francii a Čínu), aby se postupně zbavily svého jaderného arzenálu.

Bezpečnostní analytikové ale naléhají, aby byla smlouva aktualizována se zřetelem k zemím, které se údajně pod záminkou civilního jaderného programu snaží vyrobit jadernou zbraň. Největší kritiky v tomto smyslu směřují právě na Írán a na Severní Koreu.

Při zahájení vídeňské schůze 30. dubna Írán vznesl námitku proti formulaci agendy jednání vyzývající všechny země k "potvrzení nutnosti bezvýhradného naplňování NPT". Íránci chtěli, aby pasáž o naplňování závazků výslovně zmiňovala, že se týká také států, které již jaderné zbraně vlastní.

Podle Íránu klauzule zakrývala neochotu jaderných států plnit sliby dané NPT a zbavit se svého nukleárního arzenálu a také neochotu vytvořit bezjadernou zónu na Blízkém východě donucením Izraele, aby se zřekl své nepřiznané jaderné výzbroje. Izrael a jaderné mocnosti Pákistán a Indie NPT nepodepsaly.

Agendu schválili všichni účastníci schůzky s doplňující poznámkou, že "nutnost bezvýhradného naplňování NPT" se týká "všech ustanovení" smlouvy. Nyní mohou delegáti schůzky, jež má skončit v pátek, zahájit debatu o prioritách pro další dvě plánované schůzky, které mají připravit konferenci o revizi NPT. Ta se uskuteční v roce 2010.

Foto: AP

Autor: ČTK