Tučná odměna za dopadení "narkoprezidenta"

16.04. 10:01 | Autor: Roman Casado

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro.

Patnáct milionů dolarů. Tolik peněz nabízejí americké úřady za informace, které povedou k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, jehož viní z narkoterorismu. Rozhodly se proti němu zakročit uprostřed koronavirové pandemie. Směrem k Venezuele již vyslaly válečné loďstvo.

Zatímco ve Spojených státech vrcholí pandemická krize, která si tam vyžádala už tisíce lidských životů, americký prezident Donald Trump se rozhodl zasadit tvrdý úder zahraniční narkomafii. Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Madura z toho, že se spolčil s kolumbijskými partyzány z ultralevicové organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). S nimi se údajně snaží zamořit území Spojených států drogami, jejichž prostřednictvím chce ochromit zdraví a blahobyt amerických občanů.

"Spojené státy zahajují zostřenou operaci v boji proti obchodu s drogami na západní polokouli, aby ochránily Američany před smrtelnými dopady, které představují ilegální narkotika. Nedovolíme, aby drogové kartely využili pandemii k ohrožení amerických životů," zdůraznil Donald Trump.

Pandemická krize, která zasáhla celý svět, dala šéfovi Bílého domu nyní vítanou záminku k útoku na Madurův režim, tvrdí Jeremy McDermott, ředitel Insight Crime, střediska mapujícího organizovaný zločin v Latinské Americe a Karibiku. "Američané využijí situaci ke zvýšení tlaku na Venezuelu právě teď, ve chvíli, kdy bude tato latinskoamerická země kvůli pandemii čelit ještě větší ekonomické a zdravotnické krizi než doposud," tvrdí.

Kokain pod dohledem generálů

Podle amerických úřadů je Maduro šéfem kartelu Los Soles, který ovládá venezuelský obchod s drogami (viz Slunečný kartel). Ten v poslední době dosahuje gigantických rozměrů a je v podstatě řízen státem pod dohledem venezuelských generálů, kteří za tučné úplatky umožňují rebelům z FARC operovat na území své vlasti. Pašeráci se proto již nemusejí skrývat jako dříve. Místo aby jejich letouny startovaly z mýtin vysekaných v džungli na jihozápadě země, nyní využívají vojenské základny přímo na severozápadním pobřeží, což jejich činnost značně usnadňuje. Zatímco před lety američtí vyšetřovatelé evidovali obvykle pár podezřelých letounů týdně, dnes jich údajně vlétne za den hned několik. Odhaduje se, že jen v roce 2018 pašeráci takto přepravili do USA 240 tun kokainu, tedy množství, za něž se na černém trhu dá utržit až 40 miliard dolarů (bezmála bilion korun).

Na zajišťování přesunu kolumbijských drog přes venezuelské vnitrozemí se podílejí místní vojáci, kteří nechávají zásilky bez povšimnutí projet kontrolními stanovišti. "Všechno to řídil velitel brigády. Obvykle nám sdělili typ a barvu dodávky, v níž se převážely drogy a zbraně, které jsme měli nechat projet. Většinou jezdili za setmění nebo za úsvitu. Kdo s tím nesouhlasil, toho automaticky vyměnili," řekl americké stanici CNN jeden z vojáků, kteří dezertovali do Kolumbie a přál si zůstat anonymitě. "Vymývali nám mozky jídlem," řekl s odkazem na potravinové balíčky, jimiž vláda bojuje proti hladu, který sužuje značnou část obyvatelstva již několik let.

Hrozba doživotního vězení

Podle amerického ministra spravedlnosti Williama Barra venezuelský prezident řídí kartel Los Soles již od roku 1999. Americké úřady ho mimo jiné viní z toho, že v roce 2006 přijal od FARC pět milionů dolarů, když byl ještě ministrem zahraničí ve vládě svého předchůdce Huga Cháveze. "Během více než dvaceti let se Maduro s pomocí svých spojenců z FARC postaral o to, že se do USA dostaly tuny kokainu, kde devastovaly americkou komunitu," uvedl Barr.

Vypsání odměny je dalším krokem Američanů v jejich snaze o odstranění režimu Nicoláse Madura, jehož považují za diktátora, který nezákonně uzurpuje moc. Spojené státy ho jako prezidenta neuznávají, neboť byl podle nich v roce 2018 znovuzvolen pomocí podvodů. Za hlavu státu považují opozičního lídra a předsedu Národního shromáždění Juana Guaidóa, stejně jako přibližně dalších šedesát států světa, včetně České republiky.

Maduro by v případě odsouzení mohl dostat u amerického soudu až doživotní trest odnětí svobody. V současnosti si v amerických věznicích již odpykávají trest dva synovci Madurovy ženy Cilii Flores, které odsoudil americký federální soud za ilegální obchod s drogami k osmnáctiletému trestu odnětí svobody. Před pěti lety je zadržel na Haiti americký Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami, když se snažili propašovat do USA 800 kilogramů kokainu. K pašování tehdy dokonce použili prezidentský hangár na letišti v hlavním městě Caracasu. USA nyní obvinily navíc z účasti na pašování drog i další představitele Madurova režimu. Mezi obviněnými je celkem čtrnáct vysokých státních činitelů, mimo jiné Diosdado Cabello, šéf Národního shromáždění, Vladimir Padrino, ministr obrany, a Maikel Moreno, předseda Nejvyššího soudu. Za pomoc vedoucí k jejich dopadení, Američané nabízejí dalších 10 milionů dolarů. "To je to nejlepší, co v současnosti můžeme udělat pro to, aby se Venezuelané těchto lidí konečně zbavili," řekl Barr.

Mariňáci v pohotovosti

Vypsání odměny na Madurovo dopadení je neobvyklým krokem. USA podnikly podobné opatření proti hlavě jiného státu jen v roce 1989, kdy se tímto způsobem rozhodli svrhnout generála Manuela Antonia Noriegu v Panamě, kterého neuznávali za prezidenta země stejně jako Madura. Washington tehdy provedl invazi pomocí svého námořnictva. Generál byl zatčen a převezen na Floridu. O tři roky později tam byl odsouzen ke čtyřiceti letům vězení za pašování drog, vydírání a finanční podvody. Později byl vydán do Panamy. Tam před třemi lety tam zemřel po nezdařené operaci nádoru na mozku.

V současnosti americké úřady zatím tají, zda počítají s tímto krajním plánem také v případě Venezuely. Donald Trump počátkem března oznámil, že zahájil protidrogovou operaci, která znamená zdvojnásobení počtu amerických sil v Karibském moři a ve východním Pacifiku. K venezuelským břehům Američané vyslali své válečné lodě a špionážní letouny. Do oblasti zamířily také torpédoborce, jejichž útočné systémy počítají s obávanými raketami Tomahawk. Mark Milley, šéf generálního štábu amerických ozbrojených sil, uvedl, že do operace byli zapojeny tisíce mariňáků a příslušníků leteckých i speciálních sil. Mark Esper, americký ministr obrany, oznámil, že na operaci se podílí dalších 22 států, které přispívají svými špionážními a operativními prostředky. "Ve spolupráci s dalšími zeměmi Jižní velitelství USA zvýší ostrahu, přerušení a zadržení dodávek, a podpoří síly, které se snaží vymýtit kultivace drog," prohlásil Donald Trump.

Madurův režim počítá s podporou Číny a Ruska. V případě jakékoli intervence by hrozilo, že střety přerostou v širší mezinárodní konflikt. Guillermo Olmo, dopisovatel BBC ve Venezuele, tvrdí, že vojenská intervence je nyní pravděpodobnější, než tomu bylo během vyostřené krize začátkem roku 2019. Tehdy představoval pro Trumpa přílišné riziko, Olmo tvrdí, že koronavirová pandemie to změnila. Vzhledem k tomu, že v listopadu půjdou Američané k volbám, by se Trump rád ukázal v jiném světle než jako vůdce, který nezvládl boj s pandemií.

"Rasistický kovboj"

O vyslání amerických vojáků informovaly úřady krátce poté, co americký ministr zahraničí Mile Pompeo představil svůj návrh na ustanovení přechodné vlády ve Venezuele. Ten počítal s tím, že reprezentanti současného režimu spolu s opozicí dovedou zemi v příštích šesti až dvanácti měsících k prezidentským a parlamentním volbám. Pokud k nim dojde, jsou Spojené státy ochotny sankce zmírnit.

Maduro se nechal slyšet, že "nepřijímá a nikdy nepřijme jakékoli poručnictví od kterékoli cizí vlády". Venezuelský prezident veškerá obvinění Spojených států odmítá a označuje je za lživá. Trump se podle něj chová jako "rasističtí kovbojové" z 19. století, kteří vypisovali odměnu na hlavy psanců. Požádal naopak americkou administrativu, aby zrušila nebo přinejmenším zmírnila sankce vůči jeho režimu, aby mohla venezuelská vláda účinněji bojovat proti pandemii nemoci covid-19. Za zmírnění sankcí proti autoritářským režimům ve Venezuele a Íránu se postavili mimo jiné i Antonio Guterres, generální tajemník OSN, a Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku.

Nedávná zpráva Washingtonského úřadu pro Latinskou Ameriku (WOLA) uvádí, že závěry amerických vyšetřovatelů jsou absurdní a Venezuela určitě není zemí, která do USA dodává nejvíc drog. V ilegálním obchodu s drogami hrají důležitější úlohu nejen Kolumbie, ale i Honduras nebo Guatemala, tedy země, s nimiž Trump udržuje mnohem lepší vztahy. Geoff Ramsey, vyšetřovatel z WOLA, uvedl, že vypsání odměny značně ztíží vyřešení komplikované situace ve Venezuele. "Povede to jen k tomu, že se tento režim zabarikáduje a ti, co byli formálně obviněni, se ještě víc přimknou k Madurovi," řekl. To samé si myslí také Michael Shifter, předseda analytického centra Meziamerický dialog se sídlem ve Washingtonu. "Může se stát cokoli. Obávám se, že to pravděpodobně bude mít opačný efekt, než bylo zamýšleno. Že to stmelí ozbrojené přívržence Madura a ztíží to možnost jakýchkoli jednání," řekl. Podle něj je však vojenská intervence nepravděpodobná, jelikož ji nepodporuje žádná země v regionu, včetně těch, které mají k Trumpově politice blízko, jako je Kolumbie a Brazílie.

Slunečný kartel

Drogový kartel vedený venezuelskými generály získal jméno podle vojenských hodností ve tvaru slunce, které nosí na uniformách. Výraz byl poprvé použit v roce 1993, během vlády prezidenta Carlose Andrése Péreze, kdy byli vyšetřováni dva brigádní generálové Národní gardy kvůli obchodu s drogami. Později se toto označení vžilo pro všechny další vysoké důstojníky, kteří byli spojováni s pašováním drog. Podle americké obžaloby tento kartel již přes dvacet let dováží kokain do Spojených států. Američané ho viní z ilegální činnosti již dlouhá léta, poprvé však označili za jeho vůdce prezidenta Nicoláse Madura. Podle žalobců ovšem nejde o kartel v pravém slova smyslu. "Je to skupina lidí uvnitř režimu, kteří umožňují, chrání a podílejí se na ilegálním obchodě s drogami. Na rozdíl od Mexika nebo Kolumbie je velké procento tohoto obchodu řízeno přímo státem," tvrdí Jeremy McDermott, ředitel Insight Crime, střediska mapujícího organizovaný zločin v Latinské Americe a Karibiku. Podle této organizace je Venezuela hlavní tranzitní pro gigantické zásilky kokainu také do Evropy.

Foto: ČTK/AP/Matias Delacroix

Autor: Roman Casado