Trumpův půlrok: některé sliby splnil, jiné musel přehodnotit

Donalda Trumpa se ujal funkce v Bílém domě před půl rokem, 20. ledna. Které byly jeho nejvýraznější aktivity?

Migrační dekret:

Trump koncem ledna vydal exekutivní příkaz, který dočasně zmrazil uprchlické programy a zakázal občanům sedmi muslimských států vstup do USA. Výnos se stal předmětem právní bitvy i protestů, prezident od něj posléze upustil. V březnu Trump podepsal dekret nový, který na tři měsíce zakazuje vydávání víz občanům šesti převážně muslimských zemí (kromě Iráku) a pozastavuje americké uprchlické programy. Poté, co prezident s výnosem neuspěl u soudů prvního stupně ani u odvolacího soudu, obrátil se na nejvyšší soud. Ten koncem června Trumpův imigrační dekret zčásti odblokoval.

Zeď na hranicích s Mexikem:

Vybudování bariéry kvůli nekontrolované migraci a pašování drog slíbil Trump už během kampaně. Exekutivní příkaz k její stavbě vydal krátce po převzetí moci. Mexiko výstavbu i financování zdi o délce 3200 kilometrů odmítlo a vztahy obou zemí se kvůli tomu vyhrotily. Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost se má cena za stavbu vyšplhat na 22,6 miliardy dolarů (574 miliard Kč). Během kampaně Trump hovořil o částce 12 miliard dolarů. Koncem března prezident řekl, že projekt budou zatím platit USA. Kompromisní návrh o financování vlády zahrnuje dodatečné úpravy stávající bariéry.

Zdravotní reforma Baracka Obamy:

Záhy po inauguraci Trump podepsal příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotním programem svého předchůdce Obamy, než bude program zrušen. Reforma (takzvaná Obamacare) byla jedním z pilířů minulé vlády, Trump však tento systém pojištění označuje za "katastrofu". Začátkem května Sněmovna po tvrdých bojích schválila novou reformu zdravotního pojištění. Republikánští senátoři se však nejsou schopni shodnout na návrhu zákona rušícího a zároveň nahrazujícího Obamacare.

Daňová reforma:

Snížení daní podnikům i jednotlivcům bylo jedním z hlavních témat Trumpovy kampaně. Koncem dubna Bílý dům představil návrh daňové reformy, která zahrnuje snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců. Reforma, kterou ještě musí schválit Kongres, podle Bílého domu podpoří hospodářský růst a zajistí pracovní místa i prosperitu střední třídě. Podle Trumpova poradce se jedná o největší daňovou reformu od éry Ronalda Reagana.

Odstoupení od pařížské dohody o klimatu:

Dlouho očekávaný krok Trump oznámil 1. června; smlouvu na omezení emisí skleníkových plynů, kterou předloni podepsalo 195 zemí, prezident kritizoval již od loňské kampaně. Pro Američany je podle něj neúnosně drahá. Washington podle Trumpa začne vyjednávat o smlouvě nové, která by byla k obyvatelům USA spravedlivější. Prezidentův krok vyvolal negativní odezvu jak v USA, tak po Evropě.

Odstoupení od Transpacifické obchodní smlouvy (TPP) a zahájení procesu změny Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA):

Odstoupení od TPP, kterou s 12 tichomořskými zeměmi dojednala Obamova vláda, sliboval Trump již v kampani. Exekutivní příkaz podepsal koncem ledna s tím, že smlouvu nahradí dvoustrannými dohodami. V půlce května pak vláda USA oficiálně zahájila proces jednání o změně NAFTA s Kanadou a Mexikem, která byla uzavřena před 25 lety. USA podle Trumpa na NAFTA doplácejí ztrátou pracovních míst, které se přesunuly do Mexika s levnější silou.

Obnovení stavby ropovodů Keystone XL a Dakota Access a vymezení se proti Obamovým ekologickým regulacím:

O pokračování sporné stavby Keystone XL, která má spojovat naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu, rozhodl Trump v lednu (konečný souhlas vydala vláda koncem března). Projekt, který kritizují ochránci životního prostředí, předloni zrušil Obama. Dekretem prezident oživil i ropovod Dakota Access, proti němuž bojují indiánské kmeny. Trump také v dubnu vydal nařízení otevřít těžbě ropy a zemního plynu rozsáhlé oblasti v amerických vodách, včetně těch, jejichž rozvoj Obama zakázal.

NATO:

Během kampaně Trump mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Později tento názor změnil. Naznačil také, že USA nemusí přispěchat k obraně aliančních členů, kteří nedávají dostatek peněz na obranu. Od toho rovněž ustoupil, nicméně opakovaně vyzývá alianční země, aby dostály svým finančním závazkům. Trump v poslední době několikrát zdůraznil, že podporuje alianční princip "jeden za všechny" (tj. pátý článek smlouvy).

Vztahy s Ruskem:

Trump po nástupu do úřadu dal najevo respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. Naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou, pokud by Rusové pomohli v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa varovali někteří světoví lídři. Prezident nyní tvrdí, že USA nepočítají s uvolňováním sankcí, dokud se nevyřeší problémy kolem Sýrie a Ukrajiny. Trump s Putinem se nedávno poprvé sešli na summitu G20. Vztahy obou zemí kalí spekulace o možných zásazích Moskvy do prezidentských voleb v USA.

Vojenský zásah v Sýrii:

USA zaútočily 7. dubna na leteckou základnu syrské armády nedaleko Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún (zemřelo při něm přes 80 lidí). Rusko tento zásah zhodnotilo jako porušení mezinárodního práva, USA pak jako oprávněnou a zásadní akci. Moskva následně oznámila, že s Američany pozastavuje dohodu o letech nad Sýrií. Podporu USA vyjádřil Izrael, Saúdská Arábie, Austrálie, Francie, Polsko či Británie.

Jaderná smlouva s Íránem:

Jadernou dohodu s Íránem, kterou v roce 2015 uzavřelo šest velmocí včetně USA, označil Trump za "příšernou". V dubnu prohlásil, že Írán nejedná "v souladu s duchem dohody". Ministr zahraničí Rex Tillerson ve stejné době uvedl, že smlouva nebrání Íránu ve vývoji jaderných zbraní, což je jejím hlavním cílem. Tillersonův úřad nicméně v květnu schválil pokračování režimu přijatého Obamou, kdy je třeba prodlužovat uvolnění sankcí vůči Íránu každých šest měsíců.

Napětí s KLDR:

Vztahy v poslední době zostřují série severokorejských jaderných a raketových testů. Trump a jeho administrativa dali najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného programu všemi prostředky, včetně vojenských. Korea již dříve pohrozila "totální válkou" v případě amerického vojenského zásahu. Krizi vystupňovala ještě smrt amerického mladíka Otto Warmbiera, který byl v severokorejském vězení držen téměř půldruhého roku.

Čtěte dále

další zprávy