Trudný konec slavného lovce kubánského diktátora Fidela Castra

07.02. 07:00 | Autor: - pp -

Luis Posada Carriles (vpravo) na návštěvě Panamy asi před osmi lety.

Pracoval pro CIA, plánoval atentáty na Fidela Castra a bombové útoky v Havaně. Luis Posada Carriles, jeden z nejčilejších teroristů Latinské Ameriky, stanul v USA před soudem. Má popřít své celoživotní "dílo"?

Bylo 6. října 1976, devět minut po startu, když kapitán letadla DC-8 mířícího z Barbadosu na Jamajku ohlásil řídicí věži výbuch na toaletě v zádní části stroje. "Klesáme... Hoříme..." Posádka letounu Cubana de Aviación se snažila otočit zpět na letiště a nouzově přistát, což ale znemožnila druhá exploze.

Kapitán ještě navedl stroj mimo pláž, čímž zachránil mnoho turistů, a DC-8 se zřítil do moře.

Na jeho palubě zahynulo 73 lidí, většinou Kubánců, včetně mnoha teenagerů, členů národního šermířského týmu. Plastická trhavina prý byla ukryta v tubě na zubní pastu značky Colgate.

Carriles ve Fort Braggu roku 1982 - snímek CIA. Stál za teroristickým útokem i Luis Posada Carriles, nejslavnější a nefanatičtější lovec kubánského vůdce Fidela Castra? I když to popírá, mnohé stopy k němu vedou. O jeho spoluúčasti je přesvědčena venezuelská prokuratura (DC-8 zahájil osudný let v Caracasu) a naznačují to také nedávno odtajněné dokumenty FBI.

Dvaaosmdesátiletý exilový Kubánec Carriles teď stanul před americkým soudem v El Pasu. Paradoxně však ne kvůli krvavé stopě, již za sebou zanechal - patří k ní i série atentátů na hotely v Havaně roku 1997. Aktuální proces se zabývá otázkou, zda Carriles před šesti lety obelhal americké imigrační úředníky. To je v USA závažný trestný čin.

Z arciteroristy beránek

Pro Američany, jimž kdysi sloužil, je dnes Carilles něco jako veš v kožichu, kterou by rádi setřásli, ale úplně to nejde. Pokud by "veš" přiznala, že roku 2005 lhala, když přistěhovaleckému úřadu tvrdila, že se zmíněnými pumovými útoky v Havaně, při nichž zahynul jeden italský turista, nemá nic společného, skončila by až na pět let za mřížemi... Tam by s ohledem na svůj věk zřejmě dožila a USA by měly z krku trapný problém. Pro černou duši Carrilese jde ale i o něco jiného. Jestliže chce uniknout cele, musí se pod přísahou a před celým světem zříci části svého životního díla, kterou se pyšní.

Kariéra vystudovaného chemika Carrilese jako agenta CIA začala roku 1961, tedy dva roky po útěku do USA. Je jedním z 1500 mužů, které Američané vycvičili, aby na Kubě svrhli Fidela Castra. Jejich invaze v Zátoce sviní ale skončila fiaskem a zajatce Carrilese později Kubánci vyměnili za dodávky potravin.

Dokumenty z vyšetřování FBI uvádějí, že Carrilles se zúčastnil některých schůzek před teroristickým útokem na kubánské dopravní letadlo. Poté špicloval své krajany na Floridě a v žoldu CIA zůstal podle tajných dokumentů FBI nejméně do roku 1976.

Devět let strávil ve venezuelské vazbě, ale dříve než s ním začal stále odkládaný proces kvůli atentátu na kubánský letoun, prchá z vězení v přestrojení za kněze. Dozorci údajně dostali úplatek 50 tisíc dolarů.

Následujících 15 let strávil hlavně v Salvadoru, který mu vystavil falešný pas. Nežil ale na vysoké noze, spíše příštipkařil. Na objednávku agentů USA kšeftoval s drogami a sháněl ilegálně zbraně pro antisandinovské "contras" v Nikaragui. Finančně si polepšil, až když se ho pokusili sprovodit ze světa zabijáci ze salvadorské guerilly naverbovaní Fidelem Castrem.

Přežil tucet kulí

Zasáhlo ho dvanáct střel, jedna zůstala vězet u srdce, druhá mu rozdrtila spodní čelist. Carriles jako zázrakem přežil, sice se znetvořenou tváří, ale jeho cena na scéně ultrapravých agentů raketově stoupla. Zakázky se hrnuly. Slíbil odstranit liberálního honduraského prezidenta Carlose Roberta Reinu, což ale nesplnil.

Poté se zaměřil na likvidaci Castra. Nejlépe na nějakém iberoamerickém summitu. Po šesti letech marného snažení ho roku 2000 dostihli v Panamě, kde chtěl šéfa Kuby vyhodit do vzduchu při projevu na tamní univerzitě. Panamská policie ho včas i s kumpány zatkla, měla echo od kubánské tajné služby. Carriles dostal osm let, ale po odpykání poloviny trestu mu dal prezident z "humanitárních důvodů milost".

Carrilesův komplic Chavez Abarca byl loni na Kubě za pumové útoky na hotely odsouzen k 30 letům vězení. O propuštění prý žádal i tehdejší šéf Bílého domu George W. Bush.

Terorista zmizel nakrátko do Hondurasu, ale roku 2005 se neznámo jak ocitl na Floridě. Od té doby se ho USA snaží nějak "elegantně" zbavit. Je to svízelná záležitost. Celé dilema poměrně trefně shrnul Peter Kornbluh, vedoucí Archivu národní bezpečnosti na Univerzitě George Washingtona: "Posada Carriles je terorista, ale je to náš terorista."

Autor: - pp -