Svět letos zdivočel - zemětřesení, bouře, záplavy...

31.12. 07:25 | Autor: - red -, AP, ČTK

Modré přilby zachraňují Haiťany při záplavách, které přišly po ničívém zemětřesení.

V letošním roce nám Země vrátila úder. Zemětřesení, vlny veder, záplavy, sopky, super silné tajfuny, sněhové bouře, sesuvy půdy a sucho zabily v roce 2010 nejméně čtvrt milionu lidí. Přírodní katastrofy si tak letos připsaly na konto víc obětí než všichni teroristi za posledních 40 let.

"Vypadalo to, jako by na sebe jednoduše navazovaly a přicházely ve vlnách," řekl ke katastrofám šéf americké Federální agentury pro řízení záchranných prací Craig Fugate. Jeho úřad letos musel zvládnout rekordní počet pohrom a výraz "nejhorší za posledních sto let" podle něj naprosto ztratil význam, píše agentura AP.

Za většinu katastrof si přitom můžeme sami, tvrdí odborníci. Ačkoli mnohé z pohrom přicházejí náhodně, byla to právě lidská ruka, kvůli níž byl letošní rok mimořádně smrtící, nákladný, extrémní a jednoduše divný. Špatná stavební pravidla a praktiky přispěly k tomu, že zemětřesení byla ničivější, než musela být.

S rakví hromadami trosek. Port-au-Prince po zemětřesení. Víc lidí žije v bídě v chatrných obydlích v přelidněných městech. To znamená, že když se země otřese, vylijí se řeky ze břehů nebo když udeří tajfun, víc lidí zemře.

Lednové zemětřesení, které na Haiti zabilo určitě víc než oficiálně udávaných 220 tisíc lidí, je dokonalým příkladem. V Port-au-Prince žije téměř trojnásobně víc lidí - mnozí z nich v bídě a improvizovaných chatrčích chudinských čtvrtí - než před 25 lety.

Takže kdyby stejné zemětřesení udeřilo v roce 1985, a ne nyní, pak by počet obětí byl pravděpodobně kolem 80 tisíc, míní Richard Olson, odborník Floridské univerzity na snižování rizika katastrof.

V lednu zemětřesení, které bylo mnohem silnější než to haitské, zasáhlo oblast Chile, jež je mnohem méně obydlená, s lepší výstavbou a ne tak chudá. Přestože šlo o největší zaznamenané zemětřesení v dějinách Chile, vyžádalo si méně než tisíc obětí.

Klimatologové uvádějí, že počasí na Zemi se mění také kvůli člověkem způsobenému oteplování, což přináší čím dál tím extrémnější výkyvy počasí, jako jsou vlny veder nebo záplavy.

V létě jeden povětrnostní systém způsobil na jedné straně vlnu horka a s ní souvisejících ničivých požárů v Rusku, zatímco dál na jihu přinesl silné deště a záplavy do Pákistánu, po nichž zůstalo pod vodou více než 160 500 čtverečních kilometrů území, což odpovídá zhruba rozloze Bangladéše. Tento jediný systém zabil téměř 17 tisíc lidí, tedy víc než všechny letecké katastrofy na světě za posledních 15 let.

Voda, samá voda... Severovýchodní Pákistán. "Je to svým způsobem sebevražda, nemyslíte? Stavíme domy, které nás při zemětřesení zabijí. Stavíme domy v záplavových zónách, kde se utopíme," řekl Roger Bilham, profesor geologie Coloradské univerzity. "Je to naše chyba, že tyhle věci nepředvídáme. Víte, Země si jen dělá to svoje."

Rusce Veře Savinovové, která v srpnu v Moskvě nevycházela bez masky kvůli smogu a kouři z požárů způsobených vedrem, nemusel nikdo říkat, jak špatná je nastalá situace. "Myslím, že tohle je konec světa," prohlásila tehdy. "Naše planeta nás jednoduše varuje, co se stane, pokud se nebudeme starat o přírodu."

Mimořádné množství případů extrémního počasí, které dominovaly roku 2010, je klasickým příkladem globálního oteplování způsobeného člověkem, před nímž klimatologové už dlouho varují.

Odborníci například spočítali, že smrtící vlna veder v Rusku, která ustavila nový teplotní rekord země v hodnotě 44 stupňů Celsia, by se bez globálního oteplování přihodila jednou za 100 tisíc let.

Předběžné údaje přitom ukazují, že své teplotní rekordy letos překonalo 18 zemí.