Pět let od Snowdenovy kauzy. Co vyšlo najevo o tajných službách?

03.06. 09:10 | Autor: ČTK

Základní údaje o kauze Edwarda Snowdena, jenž odhalil tajné sledování komunikace lidí americkou Národní agenturou pro bezpečnost (NSA), která vypukla před pěti lety, 5. června 2013:

Bývalý konzultant americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden zveřejnil v roce 2013 množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i vysokých politiků jiných zemí, například německé kancléřky Angely Merkelové.

Aféra vypukla 5. června 2013, kdy britský deník The Guardian přinesl zprávu o tajném příkazu amerického federálního soudu pro dohled nad zpravodajskými službami v zahraničí (FISC), který nařizoval telekomunikační společnosti Verizon zpřístupnit NSA údaje o telefonátech svých klientů. Následující den The Guardian a americký The Washington Post napsaly, že v rámci tajného programu Prism NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) od roku 2007 získávaly údaje ze serverů firem Yahoo, Microsoft, Google, Facebook, PalTalk, AOL a Apple. Vláda USA následně přiznala, že NSA shromažďuje údaje o telefonátech Američanů, podle Bílého domu to nenarušuje občanské svobody.

The Guardian 9. června 2013 odhalil, že za únikem informací týkajících se sledování lidí stojí Snowden, který už 20. května odletěl do Hongkongu.

Spojené státy Snowdena obvinily 21. června ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi a vydaly na Snowdena mezinárodní zatykač. Za to mu hrozí 25 až 30 let vězení, případně doživotí.

Snowden o dva dny později přiletěl cestou do Ekvádoru na moskevské letiště Šeremeťjevo, které ale nemohl opustit (USA mu zneplatnily pas) až do 1. srpna, kdy mu Rusko udělilo roční obnovitelný azyl. Azyl mu byl poté prodlužován, naposledy loni v lednu mu Rusko udělilo povolení k pobytu na další tři roky, tedy do roku 2020. Snowden usiluje o azyl i v jiných zemích, rád by prý žil v Brazílii.

Note: Gina Haspel participated in a torture program that involved beating an (innocent) pregnant woman's stomach, anally raping a man with meals he tried to refuse, and freezing a shackled prisoner until he died. She personally wrote the order to destroy 92 tapes of CIA torture. https://t.co/09vWp7CifU
- Edward Snowden (@Snowden) 18. května 2018

Sledovaní prezidenti

Média postupně začala zveřejňovat rozsah sledování. Z dokumentů například vyplynulo, že tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové a že se tak možná dělo několik let a že britská zpravodajská služba GCHQ a NSA sledovaly telefonní či internetovou komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU pro hospodářskou soutěž, řady organizací OSN a nadnárodních koncernů. NSA podle dokumentů sledovala téměř 100 tisíc počítačů v cizině; tajná technologie jí umožnila získat přístup k jinak dobře chráněným počítačům například v EU, Rusku nebo Číně. Celkem NSA sledovala podle serveru Spiegel Online 122 hlav států. Podle portálu Wikileaks NSA sledovala nejméně v letech 2006 až 2012 tři francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a Françoise Hollande.

Letos v lednu prezident Donald Trump podepsal návrh zákona, který umožňuje NSA pokračovat v následujících šesti letech s programem sledování elektronické komunikace na internetu. Nový zákon po několika letech sporů ukončil snahy některých zákonodárců a bojovníků za větší ochranu soukromí změnit rozsah působnosti výzvědných agentur a sledovacích programů.

Část Američanů považuje Snowdena za zrádce, zatímco pro jiné je hrdinou a vlastencem. Snowden tvrdí, že nemohl přihlížet tomu, jak tajné služby ve velkém porušují americkou ústavu. V září 2014 Snowden získal nedotovanou Cenu za správný život, známou spíše jako alternativní Nobelova cena, za to, že "s odvahou a kompetencí odhalil bezpříkladný rozsah státního sledování, které porušuje základní demokratické procesy a ústavní práva." Od norského PEN klubu obdržel cenu za přispění k obraně práva na svobodu slova. V září 2016 měl v USA premiéru film Snowden amerického režiséra Olivera Stonea, který tvrdí že válka proti teroru posloužila jako záminka ke vpádu moci do soukromí pod záminkou zachování demokracie. Snowden byl také několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK