Obama hovořil s Castrem. Kuba propustila desítky kritiků režimu

Prezidenti Spojených států a Kuby se dohodli na sblížení vzájemných vztahů obou zemí, které jsou nepřátelské již více než půl století. Kuba jako první krok po dohodě propustila pět let vězněného Američana Alana Grosse a významného amerického agenta kubánského původu. USA zase nechaly na Kubu odletět trojici Kubánců odsouzených před 13 lety za špionáž. Havana rovněž oznámila, že propustí pět desítek politických vězňů. Zatímco američtí republikáni krok Bílého domu kritizují, papež, šéf OSN i představitelé některých států nejnovější vývoj uvítali.

Americký prezident Barack Obama se na historické změně shodl v úterním telefonátu s kubánským vůdcem Raúlem Castrem, který trval zhruba 45 minut a byl prvním podobně obsáhlým dialogem vůdců obou zemí od roku 1961.

"Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv," prohlásil Obama v přímém televizním projevu z Bílého domu, který pronesl ve stejné chvíli, kdy v Havaně hovořil k národu Castro. Normalizace vztahů s Kubou podle Obamy umožní USA více pomoci kubánskému lidu, Američané prý díky ní zase budou moci snadněji cestovat na Kubu.

Kubánský lídr ve své řeči ocenil propuštění vězňů a snahu sbližovat obě země, zároveň však podotkl, že dohoda neřeší více než půlstoleté americké obchodní embargo, které Kuba považuje za zásadní problém. Obama prohlásil, že o možném zrušení embarga bude jednat s Kongresem.

Američan Gross i trojice kubánských agentů, jejichž propuštění obě strany dlouhodobě označovaly za zásadní překážku pro zlepšení vztahů, se dnes vrátili domů. Gross, na jehož propuštění dlouhodobě pracovala americká diplomacie, označil dohodu Obamy a Castra za historickou změnu, kterou plně podporuje. Kubánská vláda se dnes rovněž podle amerických představitelů rozhodla, že propustí z vězení 53 odpůrců komunistického režimu.

Američtí republikáni ovládající obě komory Kongresu Obamův krok kritizovali jako ústupek, kterému by měly předcházet demokratické změny na Kubě, na něž zatím nedošlo. Senátor a možný prezidentský kandidát Marco Rubio prohlásil, že hodlá zablokovat snahu Bílého domu o obnovení diplomatických vztahů s Kubou a otevření zastupitelských úřadů, která je jedním z dalších chystaných kroků.

Obama v projevu zdůraznil, že Kuba musí podnikat ekonomické reformy a zlepšovat stav lidských práv. Zároveň připustil, že jeho rozhodnutí sblížit se s Kubou neuspokojí mnohé lidi, zejména bojovníky za demokracii. Prohlásil, že jejich postoj respektuje, ale je přesvědčen, že při prosazování demokratických principů je třeba zkusit jiný přístup.

Pozitivní ohlasy na perspektivu normalizace americko-kubánských vztahů přišly ze světa. Papež František, který během více než ročního vyjednávání předcházejícího úterní dohodě fungoval jako významný prostředník, blahopřál USA a Kubě k tomu, že se rozhodly obnovit vzájemné vztahy, a slíbil, že Vatikán bude pokračovat v podpoře upevňování styků mezi oběma zeměmi. Šéf OSN Pan Ki-mun zase označil informaci o oteplení americko-kubánských vztahů za "velmi pozitivní" a dodal, že je načase, aby obě země svoje styky normalizovaly. Pochvalně se o dohodě vyjádřilo rovněž Rusko či Venezuela.

Čtěte dále

další zprávy