Obama: další přírůstky na hřbitov prázdných slibů, anebo?

29.08. 11:25 | Autor: ČTK , - red -

Barack Obama ve čtvrtek večer přijal nominaci amerických demokratů na funkci příštího prezidenta Spojených států. Příští obyvatel Bílého domu ale zdědí půlbilionový deficit, který bezesporu zásadně ovlivní financování nových programů. Nabízíme přehled Obamových slibů a realitu, která ho čeká.

HOSPODÁŘSTVÍ A DEFICIT: Obama slíbil, že naváže na daňové slevy v hodnotě 168 miliard dolarů pro jednotlivce a daňové úlevy pro podnikatele, které v únoru schválil Kongres. Obamovy sliby zahrnují pomoc státu a místním vládám a zvýšené investice do infrastruktury i alternativních energetických programů. Chce do detailu probrat federální rozpočet a vyřadit z něj již nefungující programy a nahradit je levnějším a účinnějšími.

ČTI TAKÉ: Ukončím válku v Iráku, sliboval na megašou Obama

Narazí však na realitu prudce rostoucího deficitu, který v letošním roce podle kongresového rozpočtového výboru dosáhne 400 miliard dolarů. Pro příští rok vláda prezidenta George Bushe předpovídá historicky rekordní deficit ve výši 482 miliard dolarů. Rozpočtové deficity žene nahoru slabá ekonomika a stimulační programy, které přijal Kongres.

Obama, symbol nové Ameriky? Na vysoké úrovni zůstanou kvůli nákladům na rozšíření daňových škrtů a rostoucím výdajům na sociální programy a lékařskou péči vzhledem k tomu, že generace poválečného baby-boomu odchází do důchodu.

DANĚ: Obama chce zachovat daňové škrty, které prezident Bush zavedl pro rodiny s výdělkem nižším než 250.000 dolarů ročně. Vytvořením nových daňových úlev chce pomoci střední třídě, kterou ekonomická situace nutí utahovat opasky.

Problém je, že Obamovy návrhy vyjdou velmi draho. Podle odhadu analytiků by snížily plánované daňové zisky během následujícího desetiletí o 2,95 bilionu v porovnání s odhadem daňových výnosů, který počítá s tím, že by Bushovy daňové škrty skončily v roce 2010.

ENERGETIKA: Obama slibuje krátkodobou slevu ve výši 1000 dolarů na manželský pár, která má pomoci vyrovnat se s rostoucími cenami energií. Uvolnit chce až 70 milionů barelů ropy ze strategických rezerv a během příštích deseti let investovat 15 miliard ročně do podpory obnovitelných zdrojů energie, čistých technologií a elektrických automobilů. "Během deseti let konečně skoncujeme se svou závislostí na ropě z Blízkého východu," prohlásil.

Amerika s puncem země neomezených možností. Až nový prezident v lednu příštího roku složí přísahu, bude konfrontován s bezprostřední krizí: Náklady na vytápění domů budou pravděpodobně na rekordní úrovni. Obamou slíbená sleva závisí na zavedení "zimní daně ze zisku" pro velké ropné společnosti, což může trvat měsíce a prosazení v Kongresu není jisté. Jeho dlouhodobé řešení - podpora alternativních zdrojů energie vytvořením fondu ve výši 150 miliard dolarů - je finančně závislá na programu prodávání "povolenek" za znečištění v rámci boje proti globálnímu oteplování. Tento program je ovšem ještě nejistější.

ZDRAVOTNÍ PÉČE: Obama chce zvýšit počet lidí se zdravotním pojištěním systémem vládních subvencí nákladů pro rodiny s nízkými a středními příjmy a peníze na tyto výdaje získat zvýšeným zdaněním rodin, které vydělávají víc než 250.000 dolarů ročně. Problém je, že jakkoli tento plán pomůže milionům lidí dosáhnout na zdravotní pojištění, stále má daleko k všeobecnému pokrytí. Obamův plán by podle analytiků snížil počet nepojištěných lidí v roce 2009 o 18 milionů ze současných 45 milionů. Stále by ale zůstaly miliony obyvatel bez zdravotního pojištění.

ZAHRANIČNÍ POLITIKA: Obama chce zapojit spojence i protivníky, aby napravil pověst Spojených států v zahraničí a znovu pro zemi získal vedoucí postavení, které podle jeho názoru Bush promrhal.

Pláž Santa Monica. Za každého padlého v Iráku jeden kříž. Chce sešikovat mezinárodní tlak proti Íránu, posílit americký boj proti extrémistům podél afghánsko-pákistánské hranice a prosadit rychlejší a rozhodnější začátek blízkovýchodního mírového procesu. Slíbil, že "obnoví tvrdší, přímější diplomacii, která může zabránit Íránu získat jaderné zbraně a udržet na uzdě ruskou agresi".

Problém je, že Spojené státy už ustoupily od části politiky, kterou ostatní země vnímaly jako snahu o zastrašování: USA se například připojily k mezinárodnímu diplomatickému jednání se státy "osy zla", tedy s Íránem a Severní Koreou. Jakákoli americká vláda, která se pokusí posílit aktivitu v Pákistánu, narazí pravděpodobně na rozhodný odpor pákistánských úřadů a zaplatí cenu za narušování pákistánské suverenity v podobě zastavené či oškrtané spolupráce.

OBRANA: Obama slibuje stažení všech amerických bojových jednotek z Iráku během 16 měsíců, vyslání většího počtu bojových jednotek do Afghánistánu a poskytnutí lepší péče zraněným vojákům a válečným veteránům. "John McCain je sám ve svém tvrdohlavém odporu k ukončení špatně vedené války," řekl Obama.

Odsun vojáků z Iráku je proveditelný a zhruba odpovídá časovému plánu, který podporuje irácká vláda. Problém je, že při šestnáctiměsíční lhůtě hrozí přenesení odpovědnosti na irácké bezpečnostní síly dříve, než budou připraveny. Iráčtí ozbrojenci navíc dostanou přesný čas, kdy si mohou na Američany počíhat. Dokud nebudou odsunuti vojáci z Iráku, neexistuje způsob, jak posílit americkou vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Vyvážit vojenské potřeby v Iráku a Afghánistánu bude jedním z bezprostředních problémů, kterým bude budoucí prezident čelit. Panuje shoda v názoru, že v Afghánistánu je potřeba více vojáků, kteří by bojovali proti ozbrojencům a vycvičili místní vojáky. Toho je ale třeba docílit bez ztráty vydobytých úspěchů proti iráckým povstalcům a bez okradení z bojů unavených vojáků o čas na odpočinek, který potřebují.

ŠKOLSTVÍ: Plán dotovaný osmnácti miliardami dolarů by měl povzbudit, ale nikoli povinně nařídit, všeobecnou předškolní výchovu.

Naděje Ameriky. Školní drama. Obama dále chce mimo jiné provázat platy učitelů s výsledky testů, vytvořit prostor pro okrajové předměty, jako je umění či hudba, a zavést úhradu až 4000 dolarů z nákladů na školné pro studenty, kteří ročně odpracují 100 hodin veřejných prací.

Vzhledem k napjatému rozpočtu je ale velký příliv peněz do předškolní péče či náklady na vzdělání nepravděpodobný. Federální výdaje na školství už stoupají posledních více než deset let. Ekonomika, válka a zdraví jsou naléhavější.

Foto: z obálky knihy Lies od Al Frankena, Profimedia a AP

Autor: ČTK , - red -