Najde Rusko s USA společnou řeč v jaderném odzbrojení?

18.10. 13:40 | Autor: ČTK , Filip Snášel

Rusko a Spojené státy budou v listopadu v Ženevě jednat, zda prodlouží smlouvu o snížení redukci zbraní. Obě světové mocnosti však v současnosti nenacházejí mnoho společného a je otázkou, zda se po ztroskotání několika předchozích pokusů o omezení nukleárních arzenálů dohodnou.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že v době, kdy Spojené státy chtějí v České republice a Polsku rozmístit prvky své protiraketové obrany, je potřeba o smlouvě jednat větší než kdy jindy. Také naznačil, že USA se novému jednání vyhýbají.

Moskva s výstavbou protiraketové základny v Polsku a radaru v Česku zásadně nesouhlasí, zpochybňuje ujišťování Washingtonu, že systém je zaměřený proti případným útokům ze zemí jako je Írán. Již napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi v srpnu ještě zhoršil konflikt v Gruzii.

Test amerického protiraketového deštníku. Podle Daryla Kimballa, výkonného ředitele americké asociace pro kontrolu zbraní, se "nástupnici" smlouvy o redukci a omezení strategických zbraní (START I, the Strategic Arms Reduction Treaty) podaří s Moskvou vyjednat až novému americkému prezidentovi.

Jak kandidát demokratů Barack Obama, tak i jeho republikánský soupeř John McCain se vyslovili pro to, aby Spojené státy s Ruskem dále jednaly o smlouvách o omezení zbraní.

V současnosti tak existuje pouze jediná funkční smlouva omezující jaderné arzenály obou velmocí. START I byla podepsána 31. července 1991, pár měsíců před rozpadem komunistického impéria.

Podle této dohody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem si každá strana směla ponechat 1 600 strategických nosičů s celkovým počtem šesti tisíc hlavic. Obě strany se také dohodly na tom, že počet hlavic na pozemních a námořních strategických prostředcích nepřesáhne 4 900 a Sovětský svaz se zavázal snížit počet svých těžkých mezikontinentální střel na polovinu.

Oba američtí prezidentští kandidáti jaderné odzbrojení podporují. Na počátku devadesátých let šla jednání o nukleárním odzbrojení poměrně rychle. Již v roce 1993 podepsali prezidenti USA a Ruska dohodu START II. Nástupce START I měl však jepičí život. START II ratifikovaný ruskou Dumou v dubnu 2000 po sáhodlouhých jednáních uvnitř ruské armády vydržel pouhých 27 měsíců, neboť 14. června 2002, den po americkém odstoupení od smlouvy ABM, prezident Putin rozhodl o „přehodnocení START II". Rusko nemělo důvod zůstávat ve strategické nevýhodě.

Po klinické smrti START II se velmoci dohodly ještě na jakémsi bypassu. Smlouva o omezení strategických ofenzivních zbraní (SORT, Strategic Offensive Reduction Treaty) sice zavazuje Rusko i Spojené státy operativně snížit do roku 2012 arzenály strategických jaderných zbraní na 1700 až 2200 hlavic, ale má hned několik problémů. Za prvé se nedá zjistit, zdali vůbec některá ze stran začala s likvidací a deaktivací hlavic. Druhá vada je, že snížení počtu strategických prostředků není stálé. Osazené rakety stačí deaktivovat a stáhnout. Později se dají použít znovu.

Za třetí, smlouva předpokládá, že obě strany se dostanou na stanovené limity v roce 2012. Ale v tom samém roce končí i platnost SORT, pokud se USA a Rusko nedohodnou jinak. Dohodu START II sice státníci podepsali, ratifikace byla oříškem. Někteří odborníci proto vtipkují, že se jedná pouze o „nějakou takovou dohodu" (SORT of treaty).

A za čtvrté, jak USA, tak Rusko může od SORT kdykoliv jednostranně odstoupit. Stačí upozornit druhou stranu tři měsíce dopředu. Podle regulí SORT tedy ani Washington, ani Moskva nemusí vlastně dělat vůbec nic, jen si počkat na vypršení platnosti smlouvy v roce 2012. Příští rok v prosinci vyprší i platnost START I, takže obě velmoci by mají k jednání v Ženevě jistě důvod.

Foto: Reuters, AP, archiv

Autor: ČTK , Filip Snášel