Merkelovou děsí, když USA hledí na evropská auta jako na ohrožení

Německou kancléřku Angelu Merkelovou děsí, že by evropská auta měla být Spojenými státy vnímána jako ohrožení jejich národní bezpečnosti. Řekla to na bezpečnostní konferenci v Mnichově v narážce na úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla na auta vyráběná v Evropě. Hovořila i o dalších sporných bodech ve vztahu s USA - komunikaci v rámci NATO, Íránu nebo stavbě plynovodu Nord Stream 2.

"Jsme hrdí na naše auta. To také můžeme," řekla Merkelová. "Pokud je to vnímáno jako bezpečnostní hrozba Spojenými státy, tak nás to děsí," podotkla v narážce na posudek tamního ministerstva obchodu, které podle ní k tomuto závěru dospělo. Ministerstvo zatím svůj posudek oficiálně nezveřejnilo.

Právě označení evropských aut za bezpečnostní hrozbu by Trumpovi umožnilo jednoduše na ně uvalit vysoká cla. Merkelová takový krok dnes jasně odmítla i s poukazem na to, že německé automobilky velké množství svých aut vyrábějí právě ve Spojených státech. Podle německého sdružení automobilového průmyslu VDA jich loni bylo asi 750 tisíc. Německé automobilky v USA zaměstnávají na 118 tisíc lidí.

Pokud by se Trump ke zvýšení cel odhodlal, mělo by to vážné dopady na německý export. Podle německého institutu Ifo by cla zvýšená o 25 procent dlouhodobě mohla vést ke snížení německých vývozů aut do USA o téměř polovinu. Celkově by export aut z Německa v takovém případě klesl o 7,7 procenta, což představuje hodnotu 18,4 miliardy eur (472 miliard korun).

Evropská unie, která do USA ročně vyváží auta a jejich součásti za více než 50 miliard eur, počítá s tím, že by na zvýšení cel reagovala odvetnými kroky.

Nepřímo v sobotu Merkelová kritizovala i některé jednostranné kroky Trumpa v zahraniční a bezpečnostní politice. Zdůraznila, že země NATO by měly postupovat společně v otázkách vojenských misí i sankcí. "Sankce je třeba dělat společně, k ničemu to nevede, když si je každý dělá sám," poznamenala zřejmě v narážce na sankce, které USA přijaly vůči Rusku proti vůli části evropských zemí. Její poznámka o společném rozhodování zase nejspíš směřovala k Trumpově překvapivému oznámení o odchodu amerických vojáků ze Sýrie a možnosti, že USA stáhnou velkou část vojáků z Afghánistánu. Rozhodnutí učinil bez konzultací se spojenci.

Německá kancléřka, kterou přítomní odměnili potleskem vestoje, se dotkla také dalších sporných otázek. Pokud jde o Írán, mají podle ní Evropa i USA stejný cíl, je ale třeba se ptát, jestli vypovězení dohody o íránském jaderném programu přispěje k větší bezpečnosti. Evropa se zasazuje o její zachování.

V souvislosti se Spojenými státy kritizovaným plynovodem Nord Stream 2, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltského moře, poznamenala, že jí i nadále záleží na tom, aby Ukrajina zůstala tranzitní zemí pro ruský plyn.

Čtěte dále

další zprávy