Jaké jsou Trumpovy názory? Schvaluje mučení, má rád Putina

Miliardář Donald Trump, kterého si Američané ve středu zvolili prezidentem, je pro mnohé hodně kontroverzní volbou. Ale jaké jsou vlastně jeho názory na určitá témata? Co říká o Rusku, NATO, migraci nebo daních? Podívejte se do stručného přehledu. 

Migrace

Na adresu uprchlíků se vyjadřoval nekompromisně. Po zvolení prezidentem hodlal na hranici s Mexikem postavit obří zeď. Vyhostit chtěl všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se podle odhadů v USA zdržují ilegálně. Všechny migranty ze Sýrie, které přijaly USA, by Trump poslal zpět. Vyzval k registraci amerických muslimů či k uzavření některých mešit.

Loni se vyslovil i pro uzavření USA pro muslimy, od tohoto požadavku později ustoupil a v létě již hovořil spíše o zákazu vstupu lidí z "teroristických států a národů" a o "extrémně detailních prověrkách" muslimů přicházejících do Spojených států. Chtěl také zpřísnit tresty pro osoby, které zůstanou v USA po vypršení víz, a ukončit právo na získání občanství pro děti přistěhovalců narozené v USA.

Boj proti terorismu

Je zastáncem tvrdé ruky, "absolutně" by například schválil waterboarding, výslechovou techniku, která simuluje topení. CIA ji používala za éry George Bushe mladšího. Demokrat Obama se podobných metod zřekl. Trump rovněž obhajuje další existenci věznice Guantánamo pro podezřelé z terorismu (Obama si její uzavření vytyčil za jeden z hlavních cílů svého letos končícího prezidentského období). Prohlásil také, že omezení držení zbraní v evropských zemích brání nevinným civilistům, aby se mohli chránit před teroristickými útoky.

Islámský stát, Sýrie, Irák

Vůči ozbrojencům z Islámského státu by Trump podle svých slov postupoval velmi radikálně. Navrhl například změnit mezinárodní právo, které zakazuje vojenské využití mučení. Rovněž navrhl zabíjet rodinné příslušníky teroristů, což by sloužilo jako odstrašení pro ostatní. Některé z těchto prohlášení nicméně později částečně vzal zpět po kritice ze strany současných i bývalých vojenských představitelů.

Syrského prezidenta Bašára Asada označil Trump za "špatného", ale přestal volat po jeho odstoupení. Klíčovou součástí jeho syrské strategie je podle všeho dát více možností Rusku, aby mohlo stabilizovat region. Clintonovou a Obamu opakovaně nazval "zakladateli IS", obviňoval je ze slabosti v přístupu k Blízkému východu a islámským zemím, z čehož podle Trumpa pramení vzestup radikálních organizací a přiblížení terorismu k břehům Ameriky. S Clintonovou se střetl hlavně v jejím návrhu na to, aby nad Sýrii vznikla bezletová zóna, což by USA dostalo do přímého konfliktu s Ruskem, které bombarduje bojovníky proti Asadovi.

Další katastrofou současné administrativy je podle Trumpa situace v Libyi. Trump již několikrát také kritizoval rozhodnutí bývalého prezidenta George W. Bushe o invazi USA do Iráku v roce 2003. Podle něj to mělo vliv na rozpoutání nestability na Blízkém východě. Trump nikdy nespecifikoval, jak by situaci v Iráku vylepšil, často nicméně zmiňoval užší spolupráci s Kurdy.

Rusko:

Pozitivně se vyjadřuje o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi (je podle něj lepším lídrem než Obama). Prohlásil, že se šéfem Kremlu chce spolupracovat a že zlepšení vztahů s Ruskem by vedlo ke zmírnění napětí například v Sýrii. Trump řekl, že USA by měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti IS. Názory USA a Ruska na boj s islamisty v Sýrii se dosud výrazně rozcházely. Washington na protest proti bojovým operacím Moskvy a Damašku v obleženém Halabu v říjnu oznámil, že přerušuje rusko-americká jednání o obnovení syrského příměří.

NATO:

Trump během předvolební kampaně mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Naznačil také, že USA nemusí přispěchat k obraně napadených aliančních členů, například Ruskem, kteří neodvádějí dostatek peněz na armádu.

Írán:

Jadernou smlouvu s Íránem, kterou loni v červenci uzavřelo šest velmocí (včetně USA), označuje za "příšernou". Hodlal pracovat na zlepšení dohody, aby udržel na uzdě íránský program jaderných zbraní. Smlouva předpokládá postupné rušení protiíránských sankcí, jestliže Teherán splní podmínky.

Daně, ekonomika:

Vyslovil se proti regulaci trhu a ohlásil "daňovou revoluci", jakou USA nepoznaly od dob Ronalda Reagana. Tématem je zjednodušení a snížení daní většině Američanů a podniků. U firem chce Trump snížit federální daň u všech na 15 procent (v současnosti většina společností platí 35procentní daň). Je kritikem Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem, která podle něj připravila Američany o práci. Jako prezident by ji nově vyjednal.

Hovořil rovněž o možném uvalení vysokých cel na dovoz z Číny a Mexika a je proti návrhu dohody Transpacifického partnerství (TPP) mezi 12 zeměmi kolem Tichého oceánu. V energetice Trump hodlá podpořit těžbu ropy a plynu na federální půdě a schválit energetické projekty, které Obamova vláda zavrhla, zejména ropovod Keystone XL mezi Kanadou a USA. Dodal ale, že chce lepší podmínky.

Boj s klimatem:

Chce zrušit pařížskou dohodu o klimatu a plánuje zrušit americké příspěvky na programy OSN ohledně globálního oteplování. Podle Trumpa je dohoda pro USA nevýhodná a jednostranná, protože Čína podle něj neplní své závazky. Trump hodlá také odstoupit od Obamova plánu na snížení amerických emisí oxidu uhličitého skoro o třetinu během příštích 15 let.

Obamova zdravotní reforma:

Reformu, která se stala jednou z programových priorit Obamova prvního funkčního období, hodlá zrušit. Zákon k reformě, zvané Obamacare, schválil Kongres přes silný odpor republikánů v roce 2010. Prezident její potřebnost odůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči Američanům bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví.

Čtěte dále

další zprávy