Jak dál, pane Trumpe? Proč USA vyklidily pozici mírotvůrce

07.01. 10:45 | Autor: ČTK , AP

Budoucí americký prezident Donald Trump.

Spojené státy skončily po letech neúspěšných snah o zastavení krveprolití v syrské občanské válce v roli nezúčastněného diváka. Zpráva vyšla v souvislosti s blížícím se odchodem prezidenta Baracka Obamy z Bílého domu.

Americký ministr zahraničí John Kerry stále čas od času komunikuje s kolegy z Ruska, Turecka a arabských zemí o úsilí o dosažení příměří a příležitostně vede konzultace i s protivládní syrskou opozicí. Necelé dva týdny před nástupem Donalda Trumpa do prezidentské funkce však už končící vláda ani netvrdí, že by hrála vedoucí roli při zprostředkovávání míru, o které neúspěšně po celá léta usilovala. Formální kontakty s Ruskem a dalšími zeměmi v Ženevě, hlavním místem setkání pro diplomatické iniciativy vedené Američany, skončily.

USA vedoucí úlohu postoupily Rusku a v menší míře Turecku a Íránu. Moskva se poté, co pomohla minulý měsíc syrskému vládnoucímu režimu vyhnat zbývající povstalce z Aleppa, dosadila sama do role rádoby mírotvůrce a prosadila bez pomoci Washingtonu nové příměří. Zároveň oznámila, že zahajuje stahování svých sil z oblasti. Rusko také chystá nová mírová jednání mezi syrským režimem a povstalci v místě vlastního výběru - místo Ženevy, kde už se nevedly rozhovory skoro rok, se má vyjednávat koncem tohoto měsíce v kazašské metropoli Astaně.

Anketa:

Je pro Česko dobrou zprávou, že byl prezidentem USA zvolen Donald Trump?

Ano. 55 %
Ne. 27 %
Je mi to jedno. 19 %

Američtí diplomaté se ani nesnaží angažovat v nových iniciativách, z nichž by pro USA mohly vyplynout trvalejší závazky, už proto, že není vůbec jasné, jak se nastupující Trumpova vláda k celé problematice postaví. Nepohodlná by tak byla i role pouhého pozorovatele na navrhovaných jednáních, ačkoli Turecko vzkázalo, že by americká přítomnost byla přijatelná. Washington se však neodhodlal k žádné odpovědi.

Obama vyzval před téměř šesti lety syrského prezidenta Bašára Asada k odchodu, aby umožnil přechod země k demokracii. Ale Obamova neochota vrhnout USA do další blízkovýchodní války znamenala, že Spojené státy nikdy nebyly s to si požadovanou změnu vynutit. Stále okrajovější role USA v konfliktu v posledních měsících navíc znamená, že Washington bude mít ještě méně co mluvit do budoucího politického uspořádání Sýrie a chránit tak americké zájmy, mezi něž patří i bezpečnost Izraele a boj proti radikálnímu Islámskému státu.

Na druhou stranu Obama předá štafetu Trumpovi bez jakéhokoli rozsáhlého vojenského nebo diplomatického angažmá v Sýrii. Trump tak bude mít širší manévrovací prostor, který si naopak Obama nemohl dopřát, když "zdědil" války v Iráku a v Afghánistánu.

Ačkoli Kerry ve své závěrečné řeči vyjadřoval naději, že se USA nevzdají účasti na řešení syrského konfliktu, podle dvou amerických činitelů je končící vláda vlastně ráda, že se iniciativy chopili Rusové, Turci a Íránci, aby si sami vyzkoušeli, jak komplikované vyjednávání o míru v Sýrii je.

Rusko, které podporuje syrskou vládu, a Turecko, které je spojencem umírněné opozice v Sýrii, zprostředkovaly aktuální vratké příměří, které vstoupilo v platnost 30. prosince. Příměří se většinou dodržuje, ale úplně bojové akce nezastavilo. Vláda i opozice se vzájemně obviňují z jeho porušování.

Příměří nezahrnuje oblasti v Sýrii kontrolované Islámským státem. USA se svými spojenci dále pokračují v útocích proti jeho pozicím a Trump se svými poradci již upozornil, že to bude priorita i pro nastupující kabinet.

Foto: ČTK , Evan Vucci

Autor: ČTK , AP