Izolovaný kmen vystoupil z pralesa a ohrožuje turisty

01.02. 14:24 | Autor: AP, ČTK

Peruánské úřady se snaží udržet v izolaci indiánský kmen, který se začal objevovat na březích jedné z amazonských řek. Členové kmene Mashco-Piro také několikrát zaútočili na osoby, které se objevily poblíž říčních břehů v jihovýchodním departementu Madre de Dios, kde byli indiáni loni v květnu poprvé spatřen.

V říjnu byl vážně zraněn lesní strážce a o měsíc později skončil šíp v srdci místního indiána z kmene Matsiguenka. Nicolás "Shaco" Flores dlouhodobě udržoval se skupinou Mashco-Piro vztahy. Hovořil dvěma příbuznými dialekty, a proto se dokázal s nimi domluvit. Podle španělského archeologa Diega Cortija, který díky němu indiány Mashco-Piro spatřil a také vyfotografoval, jim Flores dokonce poskytl několik mačet a hrnců na vaření. Důvodem jeho smrti podle něho mohlo být to, že jim nedodal další mačety a nádobí, respektive možná považovali zemědělský pozemek, kde byl Flores zabit, za příliš blízký jejich vlastnímu teritoriu.

Jeho smrt ale nyní prakticky znemožňuje jakýkoliv kontakt s tímto kmenem, protože Shaco byl jediný, kdo se s nimi mohl dohovořit, řekl Cortijo. Členové kmene Mashco-Piro také několikrát zaútočili na osoby, které se poblíž říčních břehů objevily.

Organizace Survival International (SI) zveřejnila snímky členů skupiny na říčním břehu - jde o "nejpodrobnější záběry indiánů bez kontaktu s civilizací, jaké kdy byly zachyceny fotoaparátem", zdůraznila organizace, která se aktivně zasazuje za obranu života a práva příslušníků starodávných kmenů.

Počet příslušníků Mashco-Piro je odhadován na několik stovek; žijí v národním parku Manu. Není známo, proč opustili svůj relativně bezpečný pralesní domov. Antropoložka Beatriz Huertová soudí, že důvodem je možná klesající izolovanost jejich původního prostředí.

Severní část Madre de Dios, kde kmen žije, je zasažena rozsáhlou těžbou dřeva. Huertová také varovala, že nárůst leteckého ruchu spojeného s těžbou ropy a zemního plynu v oblasti nepříznivě ovlivňuje přirozená loviště a stále více vyvolává migraci kočujících kmenů.

Skupina na říčním běhu má kolem 60 členů, mezi nimi 25 dospělých. Žijí navíc podle vlastních společenských pravidel; patří k nim například i praxe unášení žen a dětí z jiných kmenů.

O co jim jde?

Vědci jsou teď ale zmateni jejich jednáním. "Vypadá to, jako by chtěli přitáhnout trochu pozornosti, což je poněkud divné, protože vím, že při jiných příležitostech na lidi útočili," upozornil univerzitní profesor Carlos Soria. "Zdá se, že nechtěli, abychom se k nim přiblížili, ale vím i to, že jedinou věc, kterou od nás chtěli, byly mačety a hrnce."

Archeolog Cortijo připomněl, že místo, kde byli Mashco-Piro spatřeni, je hojně navštěvované turisty a je tu frekventovaná říční nákladní přeprava. Nebezpečí násilných setkání je tudíž vysoké, řekl k tomu Soria.

Rovněž Huertová je přesvědčena, že indiáni ve své blízkosti vetřelce nechtějí. Zároveň souhlasí s tím, že zůstává záhadou, proč se vydali do oblasti tak frekventované.

Už v srpnu úřady vydaly zákaz proplouvajícím plavidlům, aby se přibližovala ke břehu. Nejen že byli indiáni fotografováni, ale turisté jim na místě nechávali také oblečení. Zajistit dodržení zákazu ale nebude jednoduché.

Mashco-Piro jsou jedním z 15 dosud "nekontaktovaných" kmenů v Peru - ty mají dohromady 12 až 15 tisíc příslušníků žijících v pralesích východně od And. SI odhaduje celkový počet nekontaktovaných domorodých kmenů na světě na stovku.

Foto: Profimedia

Autor: AP, ČTK